„Bezpečnost není laciná.“ Petr Pavel, Duda i šéf NATO řešili v Rize další podporu Ukrajiny
Na dnešním summitu devíti zemí z východního křídla Severoatlantické aliance v Rize, který předcházel vlastnímu červencovému summitu NATO ve Washingtonu, se nepodařilo dospět ke shodě na nástupci Jense Stoltenberga v čele aliance ani se dohodnout na společném prohlášení devíti členských zemí takzvaného Bukurešťského formátu (B9). Českým novinářům to po jednání řekl prezident Petr Pavel.
Důvodem podle něj byly postoje Maďarska, které zaujímá zdrženlivý postoj ke kandidatuře nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela NATO, jakož i k podpoře Ukrajiny, která se třetím rokem brání agresi Ruska. Nicméně podle Pavla nepadlo na rižském summitu „ani slovo“ o případném odchodu Maďarska z B9, jak uváděla média s odvoláním na své zdroje.
Společné prohlášení z Rigy nahradila deklarace tří prezidentů, kteří B9 předsedají.
„Zatím panuje většinová shoda na Marku Ruttem, ale jsou země, které mají jinou představu,“ řekl Pavel. „Úplná shoda ještě není, ale máme před sebou ještě jednání ministrů. Předpokládám, že do summitu samotného bude dosaženo plné shody,“ zdůraznil. Dodal, že důvody neúčasti maďarského prezidenta na jednání v Rize nezná. Maďarský velvyslanec pak jménem Budapešti vyjádřil podporu kandidatuře současného rumunského prezidenta Klause Iohannise - a ten se k tomu nyní nevyjádřil.
Agresivita a hamižnost NATO se zvýšila hned po rozpadu soc. bloku, mysleli si, že tak jak si podmanili malé východní země, tak se to povede i s Ruskem. Rusko žádalo o vstup do NATO, resp. EU, ale kdo by je tenkrát vyslyšel, když zbrojařské koncerny potřebovaly pro ospravedlnění své výroby silného nepřítele. Nebude to dnes jednoduché, pokrytectví Západu je obrovské a tak na Ukrajině, která se stala užitečným blbcem, se bude válčit do posledního Ukrajince. To že Rusko zvítězí je jasné, ale koho by to dnes zajímalo, když ve vedení západních států stojí taková politická lůza.