Chybí mi Havel, říkal Clinton. České oslavy 25 let v NATO: Varování před Putinem a stíhačky nad Prahou

Úvodního slova na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost ve Španělském sále na Pražském hradě se ujal Zbyněk Pavlačík, předseda Jagello 2000.

„Pocit bezpečí, který máme a který i koresponduje s názvem naší konference, že naše bezpečnost není samozřejmost, už bohužel někdy se zdá býti takovým samozřejmým. Tento pocit bezpečí někteří vnímají, že je jednou pro vždy, že je nekonečný. A paradoxně v této perspektivě se někdy bohužel zdá, že ruská agrese proti Ukrajině je vnímaná jako mírotvorectví, kdežto hrdinná ukrajinská obrana je naopak brána jako podněcování ke konfliktu,“ varoval Pavlačík. 

„Před 25 lety jsme vstoupili do NATO. Byl to nejdůležitější krok pro zajištění naší obrany v novodobé historii. Díky všem, kteří se o to zasloužili, ale hlavně Václavu Havlovi a Billu Clintonovi. Jsem vděčný, že máme opět prezidenta, který dokáže a chce na odkaz těch dvou navázat,“ uvedl přítel prezidenta Petra Pavla a někdejší velvyslanec v USA, ale také bývalý velvyslanec v Rusku, Švédsku či Irsku Petr Kolář.

„Dnes je to 25 let ode dne, kdy jsme se stali součástí nejsilnější obranné aliance. Vstup do NATO byl společně se vstupem do EU nejlepším polistopadovým rozhodnutím a já za něj děkuji. Doporučuji všem, aby si chartu NATO přečetli, slovo mír je v ní obsaženo hned devětkrát,“ uvedl expremiér a šéf ANO Andrej Babiš.

„12. března 1999 vstoupila Česká republika do NATO. Byl to jeden z důležitých kroků na naší cestě mezi demokratické, svobodné a suverénní západní země. Zásadní podíl na něm měl pan prezident Václav Havel. Přijetí do NATO bylo velmi důležité i pro následující vstup do EU,“ připomněl ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Exprezidenta Havla ve svém příspěvku, byť fotografií, připomíná i další člen vlády - pirátský ministr Michal Šalomoun.

„Před 25 lety se odehrál jeden z nejdůležitějších milníků v dějinách naší země. Vstoupili jsme do NATO. Dnes už není pochyb o tom, že pro zajištění naší bezpečnosti je členství v NATO klíčové. Máme být na co hrdí. Česko je spolehlivým a aktivním spojencem. Náš hlas je slyšet,“ upozorňuje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

„Význam spojenectví a bezpečnostní záruky spočívající v NATO dohlédli i ti nejskeptičtější mezi námi, když Rusko napadlo suverénní Ukrajinu,“ uvádí profil na síti X Vláda ČR.

„Získali jsme bezpečnostní záruky a převzali odpovědnost za naší i společnou bezpečnost. Agrese Ruské federace proti Ukrajině potvrdila, že rozhodnutí v roce 1999 bylo zásadním krokem, který nás řadí mezi nejbezpečnější země světa. Stále ovšem platí, že za svojí bezpečnost neseme primárně odpovědnost my,“ upozorňuje v dalším příspěvku BIS.

„Ahoj, tady Matt. Dnes je pro Česko velký den. A nejen pro Česko, ale i pro Británii a další demokratické země,“ uvedl česky ve svém videovzkazu velvyslanec V. Británie v Praze Matt Field. „Zkušenost nás učí, že se nemůžeme starat jen sami o sebe,“ přidal další česká slovíčka.

Před sídlem NATO v Bruselu byla včera za zvuku švédské hymny slavnostně vztyčena vlajka nového 32. člena aliance - Švédska. Slavnostního ceremoniálu se účastnila korunní princezna Viktorie i premiér země Ulf Kristersson.

„Když ruský prezident Putin zahájil před dvěma lety invazi na Ukrajině, chtěl zmenšit vliv NATO, získat více kontroly nad svými sousedy a zničit Ukrajinu jako suverénní stát. To se mu ale nepodařilo. Severoatlantická aliance je ještě silnější a Ukrajina je blíž na cestě k NATO než kdy dřív,“ uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg. „Putin začal tuto válku a může ji ještě dnes skončit. Ukrajina tuto možnost nemá,“ dodal s tím, že aliance bude nadále stát při Ukrajině.

Jak ho doplnil švédský premiér, Ukrajina „brání i naši svobodu“. „Musíme zůstat ve střehu a nesmíme být naivní,“ reagoval Kristersson na dotaz, zda se obávat ruských výhrůžek i na adresu členských států NATO. Podle Stoltenberga žádnému ze spojenců „nehrozí bezprostřední hrozba“:, nicméně i proto, že je NATO neustále ve střehu.

„Včera, v předvečer vstupu Česka do NATO, jsem měla tu čest setkat se s bývalým prezidentem USA Billem Clintonem. Právě za jeho vlády a díky úsilí tehdejší ministryně zahraničí Spojených států Madeline Albright jsme se stali členy NATO,“ připomněla ekonomka a lídryně kandidátky STAN pro eurovolby Danuše Nerudová a přidala fotku z recepce na americké ambasádě.

„Bezpečí je věc, kterou si musíme chránit a o kterou se musíme starat. Slavíme 25 let v NATO,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) a ve videu promluvil o zásadním historickém okamžiku.

„Každý, kdo naše ukotvení v nejsilnějším obranném systému na světě zpochybňuje, hazarduje s naší bezpečností,“ upozornil Fiala.

Hostem pořadu Blesku Hráči byl v únoru náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, který vzpomínal i na vstup ČR do NATO.

Blesk: 12. března to bude 25 let od vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. V té době vám bylo 24 let. Pamatujete si na to?

Řehka: „Velmi dobře. Byl jsem v té době mladý důstojník, zrovna jsem končil kurz Ranger v USA, ale asi mi nedocházel ten význam.“

Co Česku to čtvrt století přineslo?

„Velké změny nejen armádě, ale i celé zemi. Přineslo nám to prosperitu. Jsme v historicky nejúspěšnější vojenské alianci světa, jsme bezpečnější, jsme tím pádem zajímavější pro investory.“

Jaký je ten efekt do armády? Změnilo to sebevědomí vojáků?

„Rozhodně. Dnes jsme právoplatný a ostřílený člen, ostřílený, máme ostruhy z reálných operací, naši lidé v NATO sloužili a slouží na různých postech, máme vyšší standardy, co se týče vzdělání, výcviku, chování, organizační kultury, jazykové vybavenosti. Ta aliance tomu výrazně napomohla.“

Co kdyby se Česko rozhodlo součástí aliance nebýt?

„To si neumím představit. To, že budeme nějaký most mezi Západem a Východem, jsou jen fantazie. Stát se nestává neutrálním jen tím, že si to přeje, ale tím, že se na tom shodnou také mocnosti. A když se podíváme na mapu světa, tak Česká republika je stát, který si musí vybrat, kam chce patřit. No a my chceme patřit mezi demokratické státy a do civilizovaného světa. Členství v NATO nebo EU je toho základem.“

Podívejte se na celý rozhovor s Karlem Řehkou, který vedla moderátorka Vera Renovica.

Polský prezident Duda ve svém projevu také uvedl, že NATO potřebuje jednotu - nejen pro rozhodnutí o výdajích na obranu, ale také v otázce společné strategie v podpoře Ukrajiny, která se už přes dva roky brání ruské ozbrojené agresi.

Upozornil, že myšlenka členství Polska v NATO byla od samého počátku vyloučena z politických sporů v zemi a podporovaly ji pravicové, středové i levicové strany. Připomněl také nedávné rozšíření NATO o dlouho neutrální Finsko a Švédsko.

25 let od vstupu do NATO si připomínají i Poláci. Stejně jako před čtvrt stoletím je dnes zapotřebí jednota a další odvážná rozhodnutí, uvedl v pondělí v projevu k národu polský prezident Andrzej Duda. Zopakoval, že je podle něj třeba zvýšit výdaje na obranu z dříve deklarovaných dvou procent HDP na tři procenta, a prohlásil, že se o tom bude snažit přesvědčit spojence.

„Válka na Ukrajině jasně ukázala, že Spojené státy jsou a měly by zůstat lídrem, pokud jde o bezpečnost v Evropě a ve světě. Nicméně i ostatní země NATO musí převzít větší odpovědnost za bezpečnost celé aliance a intenzivně modernizovat a posilovat své armády,“ uvedl Duda.

„Na údržbu a modernizaci naší armády vynakládáme více než čtyři procenta HDP, což je nejvyšší podíl v celé alianci,“ dodal. Členské země NATO se dohodly na zvýšení výdajů na obranu po ruské ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014. Většina států této mety ale stále nedosahuje, napsala agentura AP. Mluvčí americké diplomacie Matthew Miller podle agentury PAP reagoval na Dudův návrh prohlášením, že prvním krokem by mělo být, aby členské země splnily současné dvouprocentní závazky.

V předvečer výročí vstupu ČR do NATO pořádal recepci ve své rezidenti americký velvyslanec Bijan Sabet. Přivítal v ní jak Billa Clintona, tak Petra Pavla a další hosty včetně šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS).

Vstup ČR do NATO si připomínají i ministři Fialovy vlády Martin Dvořák (STAN) a Helena Langšádlová (TOP 09).

„Členství v Severoatlantické alianci nám již čtvrt století umožňuje, abychom se aktivně podíleli na zajišťování míru, bezpečnosti a svobody pro téměř miliardu lidí. Zároveň nám poskytuje záruku, že se na naše partnery můžeme v případě stavu ohrožení spolehnout. V době, kdy jen několik set kilometrů na východ od našich hranic probíhá válečný konflikt, je tato záruka cennější než kdy jindy,“ upozornila Langšádlová.

Americký exprezident Bill Clinton do Prahy přiletěl už v sobotu večer. Přes víkend se stihl zúčastnit neformální akce v jazzovém klubu Reduta, na kterou přišel i prezident Petr Pavel s manželkou, bývalá první dáma Dagmar Havlová, předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) či ministři zahraničí a vnitra. Bývalý americký prezident absolvoval i procházku po Karlově mostě.

V pondělí se Clinton setkal s premiérem Fialou v pražské Kramářově vile, kde ocenil roli Česka při pomoci Ukrajině. Předseda vlády Clintonovi poděkoval za pomoc se vstupem Česka do Severoatlantické aliance.

Tentýž den Bílý dům oznámil, že se americký prezident Joe Biden 15. dubna setká s Fialou. Ten vnímá nadcházející setkání ve Washingtonu jako příležitost k dalšímu rozvoji česko-amerických vztahů. 

Letošní jedenáctý ročník konference Naše bezpečnost není samozřejmost má podle organizátorů nejen zhodnotit čtvrtstoletí členství ČR v NATO, ale zaměří se také na budoucnost aliance v kontextu dynamického vývoje bezpečnostního prostředí a hrozeb. NATO si 4. dubna bude připomínat 75 let od svého založení.

Spolek Jagello 2000, který konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost organizuje, upozornil na to, že na začátku svého prvního funkčního období právě americký exprezident Clinton poprvé v dějinách nastínil vizi Evropy bez konfliktů, nerozdělené a demokratické.

„Zabezpečit svobodu Evropy pozváním demokracií střední a východní Evropy ke vstupu do NATO bylo klíčovým bodem jeho vize. Úspěch v podobě rozšíření transatlantické aliance o Českou republiku, Polsko a Maďarsko v březnu 1999 znamenal historický krok k jejímu uskutečnění,“ uvedli organizátoři. 

Výročí vstupu do NATO připomene také průlet šesti letounů nad Prahou. Nad Karlovým mostem by měly české a německé stroje proletět v 10:30.

Prezident Petr Pavel dnes na Hradě udělí Billovi Clintonovi státní vyznamenání, oba následně vystoupí na konferenci.

Na akci promluví také premiér Petr Fiala (ODS), ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) nebo ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Do tradiční politické diskuse dorazí představitelé parlamentních politických stran.

Diskuze proběhne od 14:15 a zúčastní se jí také místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), europoslanec Alexandr Vondra (ODS), předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a představitelé opozičních hnutí Karel Havlíček (ANO) a Radim Fiala (SPD). 

Dobrý den. Konference Naše bezpečnost není samozřejmost dnes na Pražském hradě připomene 25 let od vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Vystoupí na ní nejvyšší čeští ústavní činitelé, bývalý americký prezident Bill Clinton či bývalý generální tajemník NATO George Robertson. Česko se stalo členem NATO 12. března 1999.

O budoucnosti NATO budou v 10:45 debatovat poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar a náčelník generálního štábu Karel Řehka. Tématu propojování vnější a vnitřní bezpečnosti se budou o půl dvanácté věnovat policejní prezident Martin Vondrášek a generální ředitel hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček.