Chybí mi Havel, říkal Clinton. České oslavy 25 let v NATO: Varování před Putinem a stíhačky nad Prahou

Na bezpečnostní konferenci na Hradě dorazili Petr Pavel a Bill Clinton, dočkali se potlesku účastníků v sálu.

Šéf policie Martin Vondrášek během konference na Hradě mluvil o tom, že policie dál rozvíjí schopnosti zajišťovat vnitřní bezpečnost. Ohlédl se i za dramatickými zkušenostmi z let minulých - od Vrbětic, přes teroristické útoky v Evropě, vlnu nelegální migrace, covid, ruskou invazi až po útok na Filozofické fakultě.

„V roce 2014 jsme nevěděli, kdo způsobil výbuch muničního skladu ve Vrběticích,“ připomněl. „Policie nespí, snaží se poučit z toho, co má za sebou,“ ujišťoval Vondrášek.

Nejen expremiérové Topolánek, Fischer, Rusnok a Nečas, ale ani někdejší ministr vnitra Ivan Langer nechybí dnes na Pražské hradě ne bezpečnostní konferenci.

Na konferenci na Hradě se během panelu na téma budoucnosti NATO diskutovalo mimo jiné o výši výdajů na obranu. Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka uvedl, že k výdajům ve výši dvou procent se Česko zavázalo při vstupu, tedy v době míru.

„Potřebujeme silné ozbrojené síly, potřebujeme plnit své závazky,“ řekl. Upozornil, že na summitu ve Vilniusu se Česko zavázalo k tomu, že dvě procenta jsou minimum a jsou v pořádku, pouze pokud země plní všechny své závazky v obranném plánování. „Aniž bych chtěl být konkrétní, tak my je ještě zdaleka neplníme,“ dodal.

Jakub Landovský je velvyslancem ČR při NATO již od roku 2019, v létě ho nahradí David Konecký, dosavadní vrchní ředitel bezpečnostní sekce na Ministerstvu zahraničí. Právě Konecký byl v pondělí hostem pořadu Epicentrum na Blesk.cz.

Britský velvyslanec v Praze Matt Field sdílel momentku z hradní konference, kde je s Georgem Robertsonem a Jakubem Landovským, velvyslanem ČR při NATO.

„Vstup České republiky a našich sousedů do NATO v roce 1999 a celé období, které následovalo, bylo rozhodně úspěchem a bylo také příležitostí, kterou jsme beze zbytku společně využili,“ uvedl dnes na Hradě Petr Pavel.

Pavel prohlásil, že Clinton se významně zapsal do novodobých dějin nejen České republiky, ale celého regionu. Rozhodnutí rozšířit NATO o tři středoevropské státy podle českého prezidenta rozhodně nebylo jednoduché, protože tehdy v ČR, Evropě i USA to nebylo jedinou uvažovanou cestou. Vyžadovalo odvahu, vizi a odhodlání, což byly podle něj vlastnosti, které měli Clinton, Havel i další lidé, kteří se o přijetí ČR do aliance zasloužili. Pavel vzpomněl například na zesnulou bývalou ministryni zahraničí USA, pražskou rodačku Madeleine Albrightovou. Její dcera Katherine byla mezi hosty dnešního slavnostního ceremoniálu v Trůnním sále Pražského hradu.

Podívejte se na záznam předávání vyznamenání Billu Clintonovi:

Bývalý americký prezident Bill Clinton dnes na Pražském hradě převzal z rukou české hlavy státu Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Získal ho za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a stability ve střední a východní Evropě.

Pavel prohlásil, že Clinton se významně zapsal do novodobých dějin nejen České republiky, ale celého regionu. Rozhodnutí rozšířit NATO o tři středoevropské státy podle českého prezidenta rozhodně nebylo jednoduché a vyžadovalo odvahu i vizi. Poděkoval za něj Clintonovi i dalším lidem, kteří se o to zasloužili, vzpomněl i zesnulou bývalou ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou.

Ke svému dotazu z publika se během konference na Hradě dostal i expremiér Mirek Topolánek. Upozornil na to, že současné české postoje se mohou změnit vlivem vnitropolitických změn a následujících voleb.

„Vždycky pojmenováváme ta rizika, která mohou ty naše krásné plány narušit a jedno z těch politik je vnitropolitiké (...) Jakým způsobem tomu můžeme dnes čelit nebo na tu situaci se připravit, pokud přijdou nějací noví mladí, aby nedělali nějaké razantní změny jak v rozpočtech, tak celkově této bezpečnostní politice?“ tázal se Topolánek.

„Já jsem hluboce přesvědčen, že v otázkách zahraniční, obranné a bezpečnostné politiky se musí udržovat a musíme mít snahu budovat širší konsenzus,“ reagoval na Topolánka premiérův pordce Tomáš Pojar a vyzval k širší spolupráci na politické, ale i byznysové rovině. Jakákoliv další česká reprezentace nesmí ztratit pud sebezáchovy, musí dbát na naši svobodu i prosperitu i zapojení do transatlantické spolupráe s našimi partnery. „Věřím v český zdravý selský rozum a v to, že pud sebezáchovy neztratíme,“ poznamenal.

Náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka na konferenci na Hradě uvedl: „Co já považuji, že by bylo za úspěch aliance? Za mě ten úspěch spočívá v tom, pokud se nám podaří zabránit válce proti členským státům. Vyhnout se válce, to bude velký úspěch, tak, jak se to dařilo do teď, a proto si myslím, že musíme dělat všechno, co je v našich silách, a případně samozřejmě, pokud bychom jí nezabránili té válce, tak ji musíme vyhrát s co nejmenšími negativními následky pro nás. Aliance na to má, to, co potřebujeme podle mně skutečně, tak je vůle a leadership. Aliance ve všech směrech má na to, aby odstrašovala protivníky a případně aby uspěla v konfliktu.“

„Žijeme nejenom ve světě, ale i v Evropě daleko rozviklanější, daleko více testovanější,“ uvedl národní poradce pro bezpečnost Tomáš Pojar na konferenci na Hradě. Je přesvědčen, že je třeba stát při sobě na obou stranách Atlantiku. „Evropa bude bez spolupráce s USA daleko zranitelnější, daleko méně významná a možná i méně svobodná, stejně tak i Spojené státy bez spolupráce s Evropou budou na tom hůře,“ podotkl a vyzval k intenzivní spolupráci Západu, který sdružuje země demokratické a bezpečné.

Upozornil, že před vstupem ČR bylo v NATO 16 zemí, dnes je jich tam 32, což je samo o sobě úspěchem. „Musíme si také jednoduše přiznat, že dosáhnout konsenzu mezi 32 je něco jiného a daleko složitější, než mezi 16,“ podotkl. Pojar míní, že jsou do budoucna důležité “koalice ochotných", tedy států, které chtějí spolupracovat více a vstupovat do společných aktivit. „Tzv. česká iniciativa na nákup munice na Ukrajinu je přesně tím dobrým příkladem, že země, které chtějí přispět, mají možnost přispět, země, které s tím mají problém, tak ty k tomu nejsou nuceny, ale zároveň nepotřebujeme konsenzus na to, aby ta koalice ochotných mohla fungovat,“ dodal Pojar.

Bývalý generální tajemník NATO Roberson uvedl, že „Praha je místem, kde se dějí důležité věci“. Když se ČR s Polskem a Maďarskem stala v roce 1999 členem NATO, uzavřela se jedna „strastiplná kapitola našich životů z dob studené války“. Kapitola plná nadějí byla ale příliš krátká a skončila při vpádu Ruska na Ukrajinu, upozornil.

Apeloval na pomoc Ukrajině a dodávky dělostřeleckých nábojů, dronů, raket i letadel. „Oni skutečně bojují houževnatě, statečně a vynalézavě, bojují za své životy, za svou zemi, za svou svobodu, ale i za nás. Na Ukrajině je toho teď v sázce hrozně moc a my se musíme probudit a uvědomit si to. Pokud Rusové na Ukrajině zvítězí, nezastaví se tam,“ varoval Robertson.

„Možná nebudou natolik zbrklí, aby vyzvali na souboj národy za linií tvořenou článkem 5, jasně si uvědomují, jaké by to mělo důsledky. Ale pokud jim jejich agrese dodá odvahu, jistě se zdvojnásobí jejich úsilí u blízkých sousedů, jako je Moldavsko a Arménie, a určitě budou aktivnější v šedé zóně hybridní války. Měli bychom se připravit na další kybernetické útoky, vměšování do voleb, dezinformační kampaně, atentáty na území cizích států a podporu organizovaného zločinu a korupce,“ dodal Robertson.

Tři stíhací letouny JAS-39 Gripen z 21. základny taktického letectva Čáslav spolu s dvěma bojovými letouny Eurofighter Typhoon a dopravním airbusem A-400MS Atlas z Německa letěly nad hlavním městem ve výšce zhruba 200 metrů nad zemí ve dvou formacích těsně za sebou.

Po průletu nad Prahou se stíhačky vydaly na domovské základny, německý airbus na Letiště Václava Havla. „Každý stát je odpovědný za střežení svého vzdušného prostoru, ale v rámci aliance tuto odpovědnost sdílíme. Často si vzájemně vypomáháme, a někdy dokonce tuto schopnost zastupujeme,“ uvedl velitel vzdušných sil české armády Petr Čepelka.

Senát dnes připomenul 25. výročí vstupu ČR do NATO zveřejněním společné fotografie svých členů před pamětní deskou od sochaře Olbrama Zoubka, která v horní parlamentní komoře přijetí Česka do Severoatlantické aliance připomíná trvale. Senátorky a senátoři si při této příležitosti připnuli placky se symbolem aliance, v rukou pak drželi cedule s nápisy #We are NATO.

„Už 25 let máme NATO. Díky za to!“ uvádí Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) k videu Topky, v němž vystupují mj. Tomáš Czernin, Luděk Niedermayer, Ondřej Kolář či Vlastimil Válek.

I když Ukrajina není součástí Severoatlantické aliance (NATO), je klíčovým spojencem a tím, kdo podstupuje nejtěžší boj proti ruské rozpínavosti a agresivitě, upozornila na konferenci na Hradě ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zemi napadené Ruskem je podle ní třeba dodávat veškerou možnou podporu. Zároveň je válka posledním varováním, aby Česko nezanedbávalo svou obranu, dodala.

„Sami ze své historie víme, jaká je okupace nepřátelskou velmocí. Považuji proto za naši morální povinnost bránit tomu, aby touto zkušeností museli procházet i jiní,“ poznamenala ministryně obrany.  Podle ní je potřeba dodávat Ukrajině zbraně a munici a pokračovat i ve výcviku vojáků.

„I když Ukrajina není součástí NATO, je klíčovým spojencem. A to v této době tím, který podstupuje úplně ten nejtěžší boj proti ruské rozpínavosti a agresivitě, kterou je Putin připraven uplatňovat kdekoliv,“ zdůraznila. „Ukrajina nám získává čas vlastní krví na to, abychom dali svou obranyschopnost co nejrychleji do pořádku a nespoléhali se jen na ostatní, jak jsme si navykli právě po vstupu do Aliance,“ dodala Černochová.

Nad Prahou proletělo v 10:30 pět stíhaček a dopravní airbus, aby připomněly 25 let ČR v NATO. Formace utvořily na jihu Čech a pak letěly podél Vltavy.

Stíhačky nad Prahou zachytila i šéfka Úřadu vlády Jana Kotalíková.

Rozšíření NATO o země střední a východní Evropy včetně České republiky bylo důležitější a naléhavější, než si tehdy politici dokázali představit. V článku v německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) k dnešnímu 25. výročí vstupu Česka, Maďarska a Polska do Severoatlantické aliance to napsal český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ve svém textu se zároveň obrací na další země NATO a Evropské unie s výzvou, aby se nevzdávaly podpory Ukrajině v její obraně před ruskou invazí.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval na Hradě k podpoře Ukrajiny a jednotě Západu tak, aby letošní rok přinesl ze země napadené Ruskem dobré zprávy. Uvedl, že v Evropě zuří největší válka za poslední desetiletí. Spojenci ale mají podle něj prostředky, jak ji zastavit. Máme peníze, máme ekonomické kapacity, víme, kdo je oběť a kdo zločinec, řekl Lipavský.

„Volba je jasná – buď budeme pasivně sledovat, jak se svět stává nebezpečným, nebo můžeme jednat, abychom naši svobodu a demokracii uhájili,“ uvedl ministr. Česká diplomacie bude podle něj stát v první linii pomoci Ukrajiny.

Přestože Ukrajina není členem NATO ani EU, obětovala podle Lipavského západním hodnotám víc než kterákoli jiná země od druhé světové války. „Zůstává odhodlaná a sebevědomá. S obrovským nasazením zadržuje mnohem lépe vyzbrojeného protivníka a v minulosti dokázala osvobodit téměř polovinu území, které Rusko obsadilo po začátku agrese v roce 2022. Dokázala změnit poměr sil v Černém moři. Věřím, že letošní rok bude rokem lepších a dobrých zpráv, věřím, že se podaří udržovat jednotu Západu v podpoře Ukrajiny, protože Ukrajina se sama bránit nedokáže,“ uvedl. Míní, že Ukrajina není jediným a posledním cílem ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Uplynuly dva roky, Ukrajina se stále statečně brání a Evropa se výrazně mění. Mnohem víc se soustřeďuje na svoji obranu, na energetickou soběstačnost, na kybernetickou bezpečnost, na věci, které předtím nechávala tak trochu stranou. To je pozitivní. Zároveň se ale začíná projevovat určitá únava, apatie, před kterou jsem tu varoval loni. Narážíme na projevy pohodlnosti, cynismu a zříkání se odpovědnosti. Z opozičních stran teď dokonce otevřeně zaznívají názory, že naše aktivní účast v tomto konfliktu znamená umělé prodlužování války a že tím ničíme šanci na mír. A to je, dámy a pánové, něco, co musím jednoznačně odmítnout,“ upozornil Fiala na Hradě.

„Jakou alternativu navrhují lidé, kteří něco takového prohlašují? Být pasivní by přece znamenalo nejenom hodit přes palubu naše přátele a spojence, ale také klidně čekat, až Rusko přijde k nám a bude chtít i naši zem. Znovu a znovu se potvrzuje a nevidí to jenom naivní, nebo zaslepení lidé, že Rusko se nezastaví, ani pokud bychom Ukrajinu obětovali, v přímém ohrožení jsou další země, Moldávie, Pobaltí a v hledáčku jsou možná i další. Rusko v dohledné době nepřestane považovat naši část Evropy za území, podle které má podle nějaké zvrácené logiky nárok a i proto moje vláda věří, že se nesmíme dívat stranou. Nesmíme se dívat stranou, když je náš soused nespravedlivě napaden,“ apeloval Fiala.

„Ano, děláme to pro Ukrajinu, ale děláme to i pro sebe. Pokud budou imperiální ambice současného ruského režimu pokračovat, brzy by ohrozil i nás (...) V tomto konfliktu nelze být nestranný. S vědomím všech slabostí našeho Západu, s vědomím všech výhrad, které kdokoliv může mít vůči Ukrajině, my jsme na správné straně. Ukrajina nic nevyprovokovala, pouze se spravedlivě brání. Ruský režim oproti tomu každý den zbytečně zabíjí civilisty a likviduje svoje politické odpůrce. To je realita, kterou můžeme vidět, když se díváme s otevřenýma očima,“ varoval premiér.

„Mezi pravděpodobnější scénáře patří pokračování vyčerpávající války, pokračování ruské agrese či dokonce snaha o rozšíření tohoto konfliktu,“ upozornil na Hradě Petr Fiala (ODS) a ocenil, že velká většina západních demokracií zůstává i po dvou letech odhodlaná a jednotná. „A tato jednota je mimořádně důležitá,“ podotkl a vysvětloval smysl české inciativy získat munici pro Ukrajince.

Vedle závazně potvrzeného nákupu 300 000 kusů munice pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200 000 kusů, uvedl Fiala. Minulý týden předseda vlády uvedl, že se dosud podařilo vybrat dostatek peněz na nákup první dodávky 300 000 dělostřeleckých granátů.

K české iniciativě nákupu munice ze třetích zemí se zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko, řekl Fiala. „Považuji to za velký úspěch. Jde o další důkaz toho, že ČR je plnohodnotným aktivním hráčem v evropské bezpečnostní politice, že dokáže využívat svoje výhody,“ uvedl premiér.

Na Hradě se dnes na bezpečnostní konferenci sešli i expremiéři ČR - Mirek Topolánek, Petr Nečas či někdejší šéfové úřednických vlád Jiří Rusnok a Jan Fischer.

„Modernizace vzdušných sil má pochopitelně i svoje kritiky, ale já věřím tomu a se mnou celá vláda, že bez špičkových taktických letounů se v dnešním světě prostě neobejdeme,“ upozornil během projevu na konferenci na Hradě Petr Fiala a hájil nákup na 24 letounů F-35 páté generace za 150 miliard korun.

„Celkové náklady i s provozem budou ještě vyšší. Je to největší zakázka v historii naší armády, a proto jí věnujeme patřičnou pozornost. Nesmíme zapomínat o to, že jde o zabezpeční vzdušného prostoru ČR na velmi dlouhou dobu. Tato akvizice by měla pokrýt naše potřeby až do 60. let 21. století,“ uvedl Fiala.

Premiér ČR Petr Fiala na konferenci na Hradě uvedl, že „naše vláda se od začátku soustředí na to, aby pro nás členství v Severoatlantické alianci nebylo jenom nějakou univerzální výmluvou pro pasivitu a lehkovážnost, abychom bezpečnost nebrali jako samozřejmost, ale my naše členství v NATO chápeme jako odpovědné partnerství“.

„Být součástí aliance nám poskytuje vůbec nejsilnější bezpečnostní záruky, ale poskytuje nám také jedinečnou možnost koordinovat naše kroky se spojenci, a znásobit tak dopad našich vlastních aktivit a iniciativ,“ upozornil Fiala.

Bývalý náčelník Generálního štábu ČR, generál Jiří Šedivý uvedl, že se součástí NATO před 25 lety nestala jen armáda, ale celá společnost. Připomněl průběh začleňování ČR do NATO či účast na misích.

„Armáda splnila své povinnosti na všech dalších zahraničních misích a jak na Balkáně, Středním východě i v Afghánistánu. Armáda dnes plní své úkoly např. v Pobaltí, na Slovensku, případně v dalších státech. Netvrdím, že jsme měli vždy úspěch a že bylo vše bezproblémové, ale nadšení a odhodlání nahrazovalo nedostatek zkušeností a znalostí. Ano, od té doby našeho vstupu do NATO se česká armáda výrazně změnila,“ připustil Šedivý a vzpomněl i 30 padlých vojáků na misích. „Jejich smrt nebyla a nebude zbytečná,“ uvedl.

Česká armáda v roce 2024 je svou „kulturou i mentalitou vojáků z povolání armádou Severoatlantické aliance“ a sborem, „na který se mohou spolehnout nejenom naši spojenci, ale i občané ČR, jak armáda dokazuje vždy, kdy to česká společnost potřebovala“. Šedivý připomněl, že na všech úrovních jsou v armádě velmi vzdělaní, zkušení vojáci na všech úrovních a Češi se prosadili i ve strukturách NATO. „Jako první stát bývalé Varšavské smlouvy jsme připravili předsedu Vojenského výboru, který je dnes naším prezidentem,“ dodal.