Nejen zapomnětlivý Fiala: Potíže s financemi doběhly i Babiše, kdo další mlžil?

Premiér uvedl, že měl v záložně běžný účet a neuvědomil si, že to znamená současně i podíl. Zároveň dodal, že šlo o běžnou bankovní operaci. „Měl jsem tam účet od června 2015 do listopadu 2020. Peníze jsem uložil ve dvou krocích, nejprve 700 tisíc a poté 250 tisíc korun. Nevyužil jsem žádné finanční produkty, měl jsem jen účet. Vložení i vybrání peněz proběhlo bezhotovostně bankovním převodem,“ řekl Fiala. 

Na sociální síti X uvedl, že do dokumentu pro jistotu doplnil například i dlouholeté penzijní připojištění. Na opomenutí upozornil minulé pondělí server Seznam Zprávy s tím, že Fialovi hrozí padesátitisícová pokuta. Premiér napsal, že pokuta je možná již promlčená. Pokud se to potvrdí, dá částku na charitativní projekty. 

Fiala přitom v přiznání zmiňoval i mnohem menší sumy. Ve vstupním dotazníku v roce 2017 zmínil vůz Toyota za 700 tisíc korun a spotřebitelský úvěr ve výši 280 tisíc korun. Od října do konce toho roku pak přiznával plat na Masarykově univerzitě ve výši bezmála 140 tisíc a spotřebitelský úvěr ve výši 140 tisíc korun. O podílu v záložně ve výši téměř milion korun se nezmínil, a to ani v následujících letech. 

Jedná se o první „vroubek“ na Fialově štítu, kvůli kterému musí vysvětlovat své osobní finance. Podnikatelská družstevní záložna není klasickou bankou. Kdokoli tam chce mít účet, musí být členem družstva a vlastnit družstevní podíl záložny. Jedním z nich je i Fiala. Seznam Zprávy začaly loni prověřovat podezřelé finanční operace ústavu, když ze záložny podle serveru zmizelo 140 milionů korun v hotovosti určené na nákup munice pro Ukrajinu.

Premiér má problém: Opomněl přiznat podíl v záložně. Co mu hrozí?

Kvůli údajným nejasnostem se musí zpovídat i další bývalý český premiér. Šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše vyšetřují francouzské úřady kvůli podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků. V rámci kauzy Pandora Papers zkoumají okolnosti, za nichž bývalý český premiér před lety získal vilu s pozemky v Mougins na jihu Francie prostřednictvím řetězce offshorových společností se sídlem v Monaku a na Britských Panenských ostrovech. 

Kauza se zabývá uniklými dokumenty, které ukazují, že řada vlivných osob včetně premiérů či prezidentů z různých zemí skrývá svůj majetek za nastrčenými společnostmi v daňových rájích. Babiš opakovaně označil informace o vyšetřování ve Francii za nesmysl. Transakce podle něj byla legální.

Babiš vilu ve Francii v září 2009 koupil prostřednictvím řetězce offshorových společností. Dvě nemovitosti včetně vily s tříhektarovým pozemkem koupila společnost se sídlem v Monaku. Tu vlastní offshorová společnost ze Spojených států. Nemovitosti vyšly na 14 milionů eur, tedy asi 335 milionů korun podle dnešního kurzu.

Ve smlouvě o koupi se uvádí, že tato částka byla „zaplacena v hotovosti“, což lze chápat také jako běžný převod. Dokumenty z Pandora Papers však uvádějí, že Babišova americká společnost použila na financování nákupu domů v Mougins půjčku 15 milionů eur od offshorové společnosti registrované na Britských Panenských ostrovech. Oficiální francouzské dokumenty ale tuto půjčku nezmiňují. Babiš navíc zapomněl tyto transakce zmínit ve svých majetkových přiznáních. 

„Nikdo mě nekontaktoval,“ tvrdí Babiš o vyšetřování ve Francii. Prokuratura poslala jasný vzkaz

Rekordmanem v chybném odevzdávání majetkových přiznání je senátor a primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati (ODS). Ten příslušné dokumenty nedodává pravidelně a za své prohřešky dostal již několik pokut, které mohou dle zákona být až do výše 50 tisíc korun. 

Loňské neodevzdání majetkového přiznání bylo pro senátora jedenáctým porušením zákona. V minulosti opakovaně vyvázl bez trestu. Loni i předloni ale musel zaplatit pokutu. „Správní orgán při udělování výše pokuty vzal v úvahu skutečnost, že MUDr. Nwelati opakovaně nesplnil povinnost podat oznámení o činnostech, majetku, příjmech a závazcích,“ uvedla referentka úřadu v Mnichově Hradišti pro iROZHLAS.cz. 

Senátor se dříve vyjádřil v tom smyslu, že jím odevzdaná majetková přiznání by nikdy nebyla úplná, protože není schopen doložit veškerý svůj majetek v Sýrii, jehož součástí jsou i zděděné nemovitosti. 

Duel Blesku: Raduan Nwelati (ODS), 10. 9. 2018 | Blesk - Rušinová Mária

Poslankyně Karla Maříková (SPD) v loňském roce odmítla sdělit, od koho inkasovala vedlejší příjmy ve výši bezmála sedmi milionů korun. Podle majetkových přiznání plynuly asi z dvaceti různých zdrojů, které poslankyně odmítla blíže specifikovat. 

„Všechny náležitosti včetně příjmů dle zákona jsem v majetkovém přiznání zveřejnila,“ uvedla Maříková a odmítla sdělit původ peněz, ačkoliv jde o informaci, kterou jako poslankyně musí dle zákona o střetu zájmů sdělit veřejnosti. 

Karla Maříková se před vstupem do politiky živila jako zdravotní sestra, a když byla v roce 2017 poprvé zvolena poslankyní, neuvedla v majetkových přiznáních žádné úspory. V dalších letech však začaly na její účet přicházet částky v řádu stovek tisíc nebo i milionů korun. Poslankyně však nebyla schopna dokládat, od koho částky inkasuje. 

Ministerstvo spravedlnosti v případě Maříkové uvedlo, že poslankyně SPD má povinnost původ svých příjmů sdělit. „Veřejní funkcionáři – nejenom politici – mají povinnost v případě příjmů oznamovat informaci o tom, kdo je původcem příjmu,“ uvedla pro SZ Markéta Poslušná z tiskového oddělení ministerstva.

Poslankyně SPD Karla Maříková | Facebook K. Maříkové

Majetkové přiznání musí odevzdávat politici a vysoce postavení státní úředníci podle zákona o střetu zájmů každý rok. V případě nedodržení legislativního nařízení jim hrozí pokuta ve výši až 50 tisíc korun a přestupkové řízení. Tomu v současné chvíli čelí i Fiala. „Pokud ministerstvo zjistí podezření na nepravdivost nebo neúplnost oznámení, předá věc přestupkovým orgánům,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Zákon o střetu zájmů platí v ČR od roku 2007 a do současné doby byl několikrát novelizován. „Účelem podávání oznámení je poskytnout přehled zejména o majetkových poměrech veřejných funkcionářů při vstupu do funkce a umožnit veřejnosti kontrolovat jejich vývoj v průběhu výkonu funkce,“ vysvětlil Řepka.