Konkurenceschopnost firem s vládní pomocí vzroste, shodují se experti. Nad čím ale pochybují?

„Za pozitivní považuji, že se vládě podařilo zmírnit o 3,5 miliardy Kč celkový přírůstek plateb firem za obnovitelné zdroje. Tím se omezuje riziko, že se tuzemský firemní sektor stane nekonkurenceschopným vůči zahraničnímu,“ řekl ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Pochybnosti ale má ohledně rozdělení uvedené částky jen mezi vybrané firmy, údajně s vysokou energetickou náročností. Spravedlivějším řešením by podle něj bylo snížit distribuční náklady všem firmám. Větší odběratelé by tak ušetřili více, ale bez nutnosti rozhodování státních úředníků, komu výhodu přidělí a komu ne, dodal.

Analytik Deloitte David Marek poukázal na to, že na jedné straně je potřeba pomoci firmám s vysokými cenami energií zřejmá s ohledem na jejich konkurenceschopnost, na straně druhé je potřeba vidět nezanedbatelné rozpočtové náklady. Právě proto by podle něj byla vhodnější pomoc například formou návratných finančních nástrojů. Pokud by se zpětně ukázalo, že firma čerpající pomoc byla dostatečně zisková, peníze by do státního rozpočtu vrátila, řekl.

Elektřina zdraží: Ale méně než se čekalo. Konečná cena se příliš nezmění. A co plyn?

Pokud se zlevní příspěvky na obnovitelné zdroje o dvě třetiny pro odběratele na vysokém a velmi vysokém napětí, znamená to pro ně plošnou pomoc, míní analytik Natlandu Petr Bartoň. Mezi těmito firmami budou podle něj i ty, kterým celkově elektřina zlevní. „Adresnější dotace na firmy skutečně v problémech mezi vysokonapěťovými odběrateli by dovolilo využít peníze efektivněji. Více peněz mohlo zbýt na firmy ve skutečných prokázaných problémech, a tak by se při adresnějším designu pomoci podařilo zachránit více firem,“ poznamenal.

„Na obnovený poplatek za obnovitelné zdroje vláda v roce 2023 vydala 37 miliard Kč, zatímco stejná položka rozpočtu na příští rok zahrnuje částku pouze 12,8 miliardy. Tento rozdíl plně uhradí domácnosti a firmy, přičemž daňový poplatník navíc uhradí i oněch 3,5 miliardy, které mají pomoci konkurenceschopnosti nejohroženějším podnikům,“ uvedl analytik skupiny DRFG Filip Emmer. Podle něj je neoddiskutovatelné, že vláda takovýmto objemem pomoci konkurenceschopnost nezvýší. „Zaprvé jde o částku relativně malou, zadruhé příčina upadajícího průmyslu neleží ve vyhlášce Energetického regulačního úřadu, nýbrž v zelené transformaci evropské ekonomiky,“ doplnil.