Soudy v kauze Babišovy evidence v StB se dál protahují. Expremiér žaluje Slovensko

Babiš loni podal dovolání proti pravomocnému verdiktu bratislavského krajského soudu, který jeho žalobu v případu zamítl. Krajský soud své rozhodnutí zdůvodnil tím, že žalovaným neměl být ÚPN, ale slovenské ministerstvo vnitra. Babiš dlouhodobě trvá na tom, že nikdy s StB nespolupracoval a že byl evidován bez svého vědomí. ÚPN na Slovensku spravuje archivní svazky po StB.

Babiš také uvedl, že považuje za neuvěřitelné, že po 11 letech nebyly slovenské soudy schopny rozhodnout. Podal proto žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva, který jeho žalobu přijal a bude se jí zabývat, uvedl. „Jak jsem řekl, budu se soudit do konce života, nikdy se nevzdám a svoje jméno očistím,“ dodal.

„V lednu 2012 jsem podal žalobu na ochranu osobnosti ve věci neoprávněné evidence v registračních protokolech Státní bezpečnosti. Slovenské soudy to projednávaly v různých instancích několikrát a po věcné stránce jsem vždy vyhrál - slovenské soudy řekly, že jsem vědomě nespolupracoval, že jsem nepodepsal závazek ke spolupráci a že jsem neoprávněně evidován jako spolupracovník StB,“ uvedl Babiš ve vyjádření.

Babiš tvrdil u Krause: „Nebyla to ta hnusná StB.“ Teď mluví o terorizování a krádežích

„Třicet let existovala na Slovensku praxe žalovat slovenský Ústav paměti národa, až v roce 2017, devět dnů před našimi volbami, řekl Ústavní soud, že to je špatně, už to neplatí. Proti tomu jsem se odvolal, ale Nejvyšší soud to nyní zamítl. Takže znovu, soud nerozhodoval o podstatě mé žaloby, ale rozhodoval o tom, že žaloba míří proti nesprávné instituci,“ doplnil.

V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě další verdikty krajského i slovenského nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným. Právě řešení této otázky, a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se bratislavský krajský soud v posledním stání zabýval.

Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho ke spolupráci s tajnou policií jako agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten během projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.

V Praze se bude ve čtvrtek vrchní soud v neveřejném jednání zabývat kauzou Čapí hnízdo, v níž byl v lednu Babiš nepravomocně osvobozen. Kauza se týká padesátimilionové dotace na stavbu multifunkčního kongresového areálu nedaleko Olbramovic na Benešovsku. Babiš od počátku vinu odmítá.