Stanjura probíral změny úsporného balíčku se zástupci krajů a obcí. K dohodě nedošli

V rámci RUD se stát dělí s obcemi, městy a kraji o část daní, které vybere. Zástupci Svazu měst a obcí i Sdružení místních samospráv navrhují, aby daň z nemovitosti zůstala dál výlučným příjmem obcí. Aby tato změna byla rozpočtově neutrální, nahradilo by ji snížení podílu měst na sdílených daních.

„Vysvětlili jsme si podrobně návrh, který Sdružení místních samospráv poslalo koalici. My jsme zdůraznili, že pro koalici je důležitý celkový objem úspor v balíčku. Sejdeme se ještě jednou tak, abychom se do konce srpna dohodli, nebo nedohodli na změně ve výnosu z daně z nemovitosti,“ uvedl dnes Stanjura.

Jde o to, zda výnos z daně nemovitosti skončí jako doposud ze 100 procent v rozpočtech měst a obcí, nebo část skončí ve státním rozpočtu. Pokud se výnos z daně z nemovitostí pro města a obce sníží, bude kompenzován z jiných daní, podotkl.

„Jednání bylo velmi věcné, přívětivé. Dohoda zatím učiněna nebyla, máme nějakou dobu na to, abychom ještě propočítali nějaká čísla,“ řekla novinářům po jednání předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková. „Jsme připraveni dojít k nějakému cíli. Na konkrétních parametrech bychom se měli dohodnout do konce srpna,“ doplnil předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Konsolidační balíček mimo jiné zavádí nový koeficient daně z nemovitosti. Výnos ze zvýšení daně o tento koeficient má být výhradním příjmem státního rozpočtu. Dosud výnos z daně z nemovitosti šel pouze obcím. Loni takto získaly podle státního závěrečného účtu přes 12 miliard korun.

Úmorný boj o balíček: Poslanci zívali i usínali. Opozici se nepodařilo prosadit zamítnutí balíčku

Koaliční lídři v širším formátu takzvané K15 se budou podle informací ČTK změnami zabývat až příští týden, sněmovní výbory se pak nad variantami pozměňovacích návrhů sejdou v posledních srpnových dnech.

Na 31. srpna je svolán hospodářský i rozpočtový výbor. Pozvání k jednacímu stolu v tomto týdnu očekává i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Prvním čtením na sněmovním plénu prošel balíček v polovině července a další kolo se má uskutečnit začátkem září.

Opozice zahrnula vládní předlohu třemi desítkami pozměňovacích návrhů. Pouze jeden návrh pochází z koaličních řad - jde o návrh předsedy pirátského klubu Jakuba Michálka namířený proti zvýšení renty bývalých prezidentů.

Návrh zákona má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona není omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.

Vláda v materiálu uvádí, že v příštím roce by měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Balíček mění 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení.