Bartoš pro Blesk: Jsme nejúspěšnější pirátská strana. S rozpočtem musí pomoci reformy

Shrnul byste krátce největší slabiny a přednosti českých Pirátů i ve srovnání s vašimi zahraničními kolegy?

„Tak my jsme asi nejúspěšnější světová pirátská strana. Dalo se to říci i před posledními parlamentními volbami, neboť jsme měli 22 lidí v Poslanecké sněmovně, pirátů a pirátek. Zároveň jsme ve všech patrech české, ale i zahraniční politiky, ostatně máme zastoupení i v Evropském parlamentu - Marcel Kolaja, nyní kvestor, předtím místopředseda Evropského parlamentu. A myslím si, že jsme se zatím dostali nejdál. I ta pirátská politika, kterou jsme prosazovali a prosazujeme už 14 let, tak se velmi otiskává i třeba do nových politik celé Evropské unie. Důraz, který je kladen na soukromí občanů fungování v tom světě, který je z velké části online a digitalizovaný, tak i třeba na čisté zdroje energie, otázky životního prostředí, inteligentní dopravy. To si myslím, že byla témata, se kterými jsme do toho prostoru přicházeli třeba před těmi 12, 13 lety a teď jsou to běžně součástí politik všech stran. Ne každý se k nim ovšem staví zodpovědně a tím způsobem, který by si zasloužily.“

Inspirujete se tedy někdy i u zahraničních kolegů?

„Tak vždycky je možné se inspirovat a není to jenom otázka pirátských stran v zahraničí, ale vůbec progresivních liberálních proudů, ať už je to ve Francii, ať už je to v sousedním Německu. Prostě spoustu věcí už mají v zahraničí vyřešených a zvolili nějakou cestu, která se ukázala úspěšná a v tomto směru nám je inspirací každý, kdo v rámci těch mantinelů, kterých demokratická liberální společnost dbá - vlastně práva občanů, snaží se být spravedlivá -  ke všem jde. Tak je hodno následování.“

Politolog Lukáš Jelínek nám sdělil, že se občas ozývají i hlasy, že byste měli být víc vidět a možná více jít do střetů, ofenzivněji nastolovat ta pirátská témata. Sledujete v poslední době podobné ohlasy?

„No, tak nejčastěji se mě na to ptají novináři, spíše, než by mně to říkali lidé, se kterými se každý den setkávám, ať už ve své práci, nebo prostě v civilním životě. Vždycky jde dělat víc, když nejste populista, nevyřváváte nějaká líbivá hesla nebo sprostá, což vlastně není náš styl a nikdy nebyl. Myslím si, že jsme vždycky postupovali korektně, věcně, umíme být tvrdý. Tak samozřejmě se do toho mediálního prostoru dostáváte obtížněji, ale já, když se třeba podívám na čísla, kde vystupují naši lidé nebo jakou politiku dělají, v jakých médiích, ať už jsem to já skrze pozice vicepremiéra pro digitalizaci nebo Jan Lipavský, tak je to spíš nějaký obraz, který je vytvářen na základě nějakých pocitů nebo percepce těch Pirátů spíše, než že by to ukazovala čísla.“

Máte momentálně ve vládní koalici prostor dýchat, daří se vám prosazovat ta zásadní témata?

„Tato otázka mne poměrně překvapila. Když se podívám na poslední průzkumy, tak Piráti jsou fakticky druhou nejsilnější vládní stranou. Myslím si, že když se podívám na ten rok činnosti Pirátů ve vládě, co se nám podařilo prosadit a co je třeba, naplnilo to z programového prohlášení, co nám je blízké. Ať už je to podstatný pro digitální transformaci, vznik digitální informační agentury, věci týkající se třeba dětských skupin Olgy Richterové, Magnitského zákon Honzy Lipavského a práce dalších lidí, byť tito nejsou členy nebo nemají ten daný rezort. Vlastně i dobrý kormidlování v našich agendách skrze evropské předsednictví, tak těch věcí je celá řada. Myslím si, že samozřejmě každá strana se dívá na programové prohlášení vlády optikou svých priorit nebo priorit své koalice, ale snažíme se, abychom postupovali i vyrovnaně v rámci té koalice. Nicméně i doba kvůli útoku Ruska na Ukrajinu prostě přinesla nové výzvy, nová ohrožení. Samozřejmě klademe důraz na ty věci, které jsou podstatné - energetika, obrana a další zahraniční politika, tak tam máme Honzu Lipavského. Ostatně o něm hovořil i premiér na celostátním sjezdu. Ale pak jsou to třeba rezorty, které nejsou v naší gesci, tak logicky v danou chvíli je to ten ministr, který tu věc řeší na české nebo na mezinárodní úrovni.“

Momentálně se také dost diskutuje jmenování kandidáta na eurokomisaře, na kterém se musíte dohodnout se Starosty a nezávislými. Jak ta situace momentálně vypadá?

„Tak u nás se kandidáti nebo nominanti hlasují celostátním fórem a my, když jsme vyjednávali jako Piráti a Starostové s koalicí SPOLU vlastně, jak by měly být rozloženy pozice, ať třeba ve vládě či v důležitých postech, jaké by tam měly fungovat poměry, tak nominace je na straně Pirátů a Starostů. Tam ty debaty prostě budou probíhat tak, aby Česká republika byla připravená. Dívám se na to optikou celé České republiky a samozřejmě je důležité, jaké portfolio bude Česká republika mít, ten eurokomisař, na starost. Z mého pohledu je velmi atraktivní a z pohledu zemí, které byly v tom východním bloku, tak je to stále politika soudržnosti, kohezní fondy a evropské dotace. V tuto chvíli je tam komisařka Ferreira, se kterou mám velmi dobrý vztah. Řešili jsme spolu problémy dopadů války na Ukrajině na jednotlivé regiony Evropy. Bylo by to zajímavé portfolio, ale uvidíme, jak se povede ta debata za Českou republiku, ale i co budou uplatňovat různé další státy.“

Velkým tématem jsou taky teď úspory a narovnání státního rozpočtu. Vy jste přišli s vlastními návrhy, třeba větším navázáním měny na euro či globální korporátní daní…

„V programovém prohlášení vlády, tak ta cesta ke stabilizaci kurzu směrem koruna versus euro, tak tam je zmíněná, i třeba ta cesta směrem ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů II). Skutečně to je významný krok pro stabilizaci, zejména ve smyslu obsluhy státního dluhu, když Česko pracuje s deficitním rozpočtem, a ten tady ještě chvilku budeme mít. Za kolik si půjčujete peníze a kolik stojí vlastně úroky takovýchto půjček. A tady je potenciál ušetřit na té správě desítky miliard, o tom žádná. Jednotná evropská korporátní daň byla schválena na evropské úrovni a je potřeba ji implementovat. Takže tam si myslím, že také nebude žádný významný spor a i v těch návrzích politických stran, které zasáhly do toho společného řešení, tak samozřejmě jsou tam rozdíly a věřím, že někdy v půlce května budeme mít dojednáno. Nemělo by se jednat čistě o nějaké parametrické změny, měly by tam být třeba i reformy, které se propíší až třeba do rozpočtu v roce 2025 nebo třeba výběr daně nebo ty daně se skutečně počítají za ten daný rok, který to platí. Ale jsou tam některá opatření, která můžeme udělat hned. Na debatu je třeba prodloužené zvýhodnění nebo respektive snížení spotřební daně na naftu o 1,50 Kč, což už teď v té době, kdy ty ceny jsou stabilizovány, nemá významný efekt, ale na straně příjmů to může být až 10 miliard.“

Co byste popřál svým kolegům a kolegyním do dalších let?

„Jsme součástí společenství demokratických států v Evropě. Ten život lidí je těžký. Když přicházejí krize, tak prostě standard, na který jsme si zvykli, v danou chvíli nemáme. A asi je to na každém angažovaném člověku, aby se ve svém okolí pokoušel ten trend zvrátit, aby ta společnost šla tím trvale udržitelným rozvojem. A já jsem strašně rád za všechny angažované lidi, nejenom za Piráty, kteří jsou jak ve městech, v obcích, tak i v těch krajích, kteří se tou svojí prací snaží toto změnit a nastavit ten trend rostoucí. Takže aby vydrželi, aby drželi ten správný kurz.“

„Jsme na jedné lodi.“ Piráty na sjezdu podpořil Fiala, politolog jim radí jít do střetů