Domácí násilí jako achilovka justice: Za 11 zlomenin u miminka podmínka! Změní se směšné tresty?

Z hádek s manželem si odnášeli paní Magda i jejich syn modřiny po celém těle. Po letech týrání ale to nejhorší mělo teprve přijít. „Jako další oběť si bohužel vybral několikaměsíční dcerku, o čemž jsem neměla ponětí,“ vypráví Magda o otřesných chvílích.

„Přišla paní doktorka, držela mě za ruku a řekla mi, že na snímcích našli natřikrát zlomenou ručičku. Pak za mnou stále chodila a postupně mi říkala, na co přišli: nožička, klíční kost, druhá noha, záprstní kůstka, nosní kůstky. Sesypala jsem se.“

Nezájem vyšetřovatelů

U vyšetřovatelů se podle svých slov empatie nedočkala, i když řekla, že i ona je obětí domácího násilí. „Prý má vyšetřovatel dost práce a nechce se zabývat něčím, co není podložené,“ říká Magda.

Manžel nakonec dostal u soudu čtyřletou podmínku. Iniciativa Pod svícnem se tak rozhodla uspořádat sbírku na pokrytí nákladů na terapie pro děti, školku se speciálními potřebami či dluh za právničku. Do včerejšího dne se vybralo 470 tisíc korun.

Psychický teror, mučení i miminko se zlomenými kostmi: Týraná Magda si prošla neuvěřitelným peklem

Naděje pro oběti

Poslankyně Barbora Urbanová (31, STAN) z iniciativy Pod svícnem je jednou z podporovatelek návrhu zákona, který má obětem pomoci. Ten by se mohl do konce června dostat ke schválení vládě.

„Domácí násilí zatím není definováno v našem občanském zákoníku. Znamená to mimo jiné, že se k němu bude přihlížet při řešení rozdělení společného jmění manželů či při rozhodování o péči o děti. Nelze nařizovat mediaci v situaci, kdy jeden druhého týral. Neřešíme ani výši trestů, ani to, zda je jedna facka málo nebo moc – řešíme dlouhodobé kontrolující jednání, které může postupem času mít nedozírné následky,“ přibližuje pro Blesk Urbanová.

Ta dlouhodobě upozorňuje na to, že tresty v Česku za domácí násilí či znásilnění jsou leckdy směšně nízké a pachatelé často odcházejí od soudů jen s podmínkou, stejně jako na mezery systému, který neidentifikuje domácí násilí dostatečně včas. Jasně napsaná definice by tak soudcům i úřadům mohla pomoci při civilních sporech a posílila by i ochranu obětí.

Co je Pod svícnem?

Iniciativa vznikla v roce 2022 a jde o projekt Barbory Urbanové a Michaely Studené, který přináší různé mnohdy otřesné příběhy o násilí. Pod Svícnem si klade za cíl vzdělávání společnosti i změnu legislativy v oblasti domácího násilí.

Smutná čísla

• 1 ze 2 pachatelů znásilnění je v ČR potrestán podmínkou
• 3 ze 4 pachatelů týrání osoby žijící ve společné domácnosti odcházejí od soudu s podmínkou
• 12 000 znásilnění je ročně spácháno v ČR
• 5 % spáchaných znásilnění je oznámeno

Šéf ČT Dvořák pro Blesk o trablech hvězd televize: Železnému to ujelo! Co Wollner a Fridrichová?

Příklady nízkých trestů v Česku

• 3 roky podmíněně za sexuální nátlak na děti a nucení je k natáčení pornografie.
• 3 roky podmíněně za znásilnění bezbranné nezletilé dvěma muži.
• 3 roky podmíněně a uhrazení částky 100 tisíc Kč za zneužívání předškolní dívky.
• 2 roky a 4 měsíce podmíněně za znásilnění a vydírání zabitím.
• 2 a půl roku podmíněně za týrání manželky a dětí, znásilnění.

Jak utéct od tyrana?

• Naplánujte si útěk, mějte připravenou tašku s doklady, léky a penězi na cestu.
• Ideálně mějte důkazy o násilí – fotky zranění či lékařské zprávy. Pokud je nemůžete mít u sebe, mějte je schované u známých.
• Předem si najděte místo, kam půjdete. Může to být azylový dům, intervenční centrum, policie či nemocnice.
• Vysvětlete dětem, že do konfliktu nesmějí zasahovat. Naučte je ale zavolat policii.
• Pokud nemůžete utéct s nimi, policii můžete požádat o doprovod při jejich vyzvednutí.
• Před odchodem či hned po něm se ozvěte Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), aby váš útek s dětmi nebyl únos.

Elitní advokát Tomáš Sokol: Účelem trestu je náprava!

Exkluzivním hostem 3. dílu pořadu Hráči na Blesk.cz je elitní advokát Tomáš Sokol. A došlo i na téma sexualizovaného a domácího násilí a toho, že pachatelé odcházejí často jen s podmínkami.

Jako obhájce a matador práva vidí Sokol problematiku trochu jinak než Urbanová a další - konkrétně u znásilnění, které je definováno šířeji jako jakýkoliv akt ukájení se na těle jiné osoby, nikoliv jen vynucení soulože.

„Tudíž je to pak věc soudce, který stojí před úvahou, zda má před sebou člověka, se kterým se asi lidsky nijak neztotožňuje, ale kterého má poslat na tři roky do výkonu trestu, anebo mu má dát podmíněný trest, protože ten člověk toho jednání lituje a slibuje, že už to neudělá,“ míní Sokol, podle kterého je důležité vnímat trest také jako něco, co má vést k nápravě pachatele.

„Pak má trest samozřejmě i jiné role, takže být uložen musí,“ dodává. S jeho pohledem na věc nesouhlasí Michaela Studená z Pod svícnem. „Pro přeživší je to rána a otřesení víry ve spravedlnost, když agresor odejde od soudu jen s podmínkou. Zvlášť když oběti mají často trauma do konce života,“ sdělila Blesku.

O čem byla ještě řeč v pořadu Hráči?

• O kontroverzních klientech, jako byli Bohumil Kulínský či Radovan Krejčíř.
• O tom, proč vyzradil, že byl Jakeš křestním jménem Milouš.
• O desetiletém stíhání, které zničilo život Vlastě Parkanové.

Celý pořad Hráči s Tomášem Sokolem si pusťte v pondělí 17. dubna na Blesk.cz, anebo si písemnou formu rozhovoru přečtěte v pondělním vydání deníku Blesk. Slyšet jej můžete v podcastu Hráči na Spotify.