Fiala jednal se Zelenským v Bruselu: Řešili dodávky přístrojů na výrobu energie na Ukrajinu
V průběhu války na Ukrajině se Petr Fiala a Volodymyr Zelenskyj viděli osobně již několikrát – Fiala byl jedním z prvních státníků, kdo se do Kyjeva vydal osobně, došlo i na výjezdní zasedání české vlády v ukrajinské metropoli. Nyní si rukama potřásli v Bruselu, kam se Zelenskyj vydal po návštěvě Londýna a Paříže. Fiala dnes se Zelenským mluvil o dodávkách přístrojů na výrobu energie na Ukrajinu i o účasti jeho země v některých unijních programech.
V Bruselu se dnes koná mimořádný summit, který se věnuje migraci, další pomoci Ukrajině či podpoře evropské ekonomiky. Kvůli návštěvě hosta z Ukrajiny se zdrželo v Bruselu samotné jednání Rady EU.
Došlo totiž i na řadu bilaterálních jednání Volodymyra Zelenského – na Česko vyšla schůzka ve společnosti Estonska, Litvy, Lotyšska, Finska, Dánska a Slovenska. Bruselský server Politico tuto skupinu popisuje jako „hlasité podporovatele Ukrajiny“.
Vedle Petra Fialy (ODS) tak na jednání se Zelenským vyrazil i jeho slovenský protějšek Eduard Heger.
Ukrajinský vůdce v Bruselu uvedl, že slyšel od řady lídrů o „připravenosti poskytnout nám nutné zbraně a podporu, včetně letounů“. Doplnil, že i na odpoledních bilaterálních schůzkách je bude přesvědčovat k dodání stíhaček.
Česká republika je podle Fialy připravena Ukrajině nadále pomáhat ve vojenské oblasti a také s nahrazováním zdrojů energie a opravou energetické infrastruktury, kterou Rusko systematicky likviduje. Dalšími významnými body vzájemných rozhovorů jsou podle Fialy poválečná rekonstrukce Ukrajiny a podpora jejího členství v Evropské unii.
„Dveře do Evropské unie jsou otevřené a Ukrajina dělá rázné kroky kupředu,“ řekl Fiala. Ocenil pokrok v legislativních změnách, navzdory válečným podmínkám.
Zelenskyj podle českého premiéra evropským lídrům v Bruselu popsal aktuální dění na frontě ve válce vyprovokované Ruskem.
„Volodymyr Zelenskyj nám všem osobně poděkoval za dosavadní pomoc a sdělil nám v jakých dalších konkrétních věcech můžeme Ukrajině pomoci. A to, že je ukrajinský prezident v Bruselu osobně, tak je to velká věc a je to důležitý symbol. My jsme za jeho osobní návštěvu rádi. Informoval nás také jaká je aktuální situace v jeho zemi,“ řekl po schůzce Fiala.
Ukrajinská strana předala každé z partnerských zemí seznam vojenského materiálu, který by od ní uvítala a o kterém předpokládá, že ho daná země vlastní, sdělil ČTK diplomatický zdroj. Česko podle něj může poskytnout zhruba polovinu věcí ze seznamu.
„Česká republika je země, která výrazně od začátku války pomáhá Ukrajině a naši spojenci a přátele to vědí. Já nemohu podrobněji komentovat naši vojenskou pomoc, ale budeme nadále podporovat Ukrajinu. Důležité ale je také pomáhat v dalších oblastech, jako je energetika. Pro Ukrajinu je nyní důležité nahrazovat energii, která je nedostatkem, kdy Rusko likviduje její energetickou infrastrukturu. Druhá oblast je finanční podpora, aby stát mohl přežít,“ dodal ve svém komentáři pro novináře v Bruselu Fiala
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
Fiala byl v Kyjevě osobně v březnu 2022 a také v říjnu 2022. Poprvé to bylo spolu se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým a tehdejším slovinským předsedou vlády Janezem Janšou, podruhé na společném zasedání české a ukrajinské vlády
Zelenskyj se na svou evropskou tour vydal překvapivě ve středu, když zavítal do Londýna – sešel se tam s premiérem Rishim Sunakem, králem Karlem III. i členy parlamentu, kde rovněž žádal o dodávky bojových letounů. Poté zamířil do Paříže, a to nejen za Emmanuelem Macronem, ale také za německým kancléřem Olafem Scholzem.
Opilí dělají v noci kravál. No alespoň vykoupí všechen alkohol.