Vláda rozcupovala Zemanův sen! Je to mrtvý projekt, vzkázali ke kanálu za stovky miliard

„Teď jsme schválili vyjmutí územní rezervy pro celé spojení Dunaj-Odra-Labe a zrušili řadu souvisejících historických usnesení vlád,“ napsal Kupka ČTK. Uvedl, že současná vláda nedala na přípravu kanálu ani korunu, celý projekt označil za nesmyslný.

Na tiskové konferenci po jednání vlády Kupka řekl, že vláda se chce ve vodní dopravě zaměřovat na smysluplné projekty namísto megalomanského kanálu. Jako příklad zmínil budování úvazišť pro malá plavidla a turistické lodě na Labi nebo rozvíjení podmínek splavnosti Labe a Vltavy. S ohledem na polské plány na výstavbu oderského kanálu vláda podle Kupky zpracuje ekonomickou, dopravní a ekologickou studii, zda by mělo smysl navázat i několikakilometrový úsek na české straně.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že kanál je po dnešním rozhodnutí vlády mrtvý projekt. „Projekt není ekonomicky smysluplný a představuje obrovské riziko pro krajinu a její ekosystémy. Bylo by to ohromné plýtvání veřejnými prostředky i naším přírodním bohatstvím,“ uvedl. Zdůraznil, že uvolněné pozemky bude možné využít pro smysluplný rozvoj obcí.

Macura: Odblokování rozsáhlého území

„Velmi vítáme toto rozhodnutí, o které jsme za Ostravu léta usilovali. Pro nás to znamená odblokování rozsáhlého území pro další možný rozvoj města, ale především odstranění vážných ekologických rizik, která by byla s výstavbou a provozem kanálu spojena,“ sdělil ostravský primátor Macura.

Náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) řekl, že kraj od počátku projekt pokládal za nesmyslný a zbytečný. „Je ale potřeba brzdit nadšení všech, že v tom koridoru budou hned stavět, protože stát změnil rezervu u sebe ve státním územním plánu, ta se musí přepsat do krajských zásad územního rozvoje a to se potom musí přepsat do územního plánu jednotlivých obcí, což je proces zhruba na pět až sedm let,“ řekl Unucka.

Kraj podle Unucky podporoval pouze minimalistickou variantu splavnění Odry k Bohumínu. „Říkali jsme, že to vnímáme jako alternativu dovozu plynu do kraje. Pokud teď vláda dala na stůl plynovod Stork 2, tak bude do Polska plynovod a můj názor je, že není potřeba splavňovat Odru ani do Bohumína,“ řekl Unucka.

Ohrozilo by to ekosystémy

Také náměstkyně hejtmana Zlínského kraje Hana Ančincová (Piráti), která má mimo jiné v gesci životní prostředí, zrušení územních rezerv pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe uvítala. Záměr označila za megalomanský, nespatřovala v něm žádné racionální opodstatnění.

„Výrazně by to změnilo ráz krajiny a ohrozilo stávající ekosystémy. Myslím, že i plánovaná investice okolo 600 miliard korun by nebyla konečná. Bylo by to rozhazování veřejných prostředků. Určitě se dají využít daleko lépe,“ řekla dnes ČTK Ančincová.

Spravedlivější důchodový systém? Jurečka chce věk odchodu do penze vázat i na vzdělání

Území v plánované trase koridoru bylo blokováno od roku 2010, kdy jeho ochranu zavedla tehdejší vláda Jana Fischera. Dnešní rozhodnutí kabinetu znamená, že se území odblokuje. Už dříve se pro tento krok vyslovily obce v trase kanálu, které územní rezervy označovaly za brzdu svého rozvoje.

Dnešní rozhodnutí vlády se netýká možných úprav toku Labe v úseku od Pardubic po státní hranici ČR/Německo a toku Vltavy v úseku Mělník - Praha - České Budějovice.

Podle studie proveditelnosti zpracované předchozím kabinetem Andreje Babiše (ANO) měl projekt vyjít téměř na 586 miliard korun. Projekt, který dlouhodobě podporuje prezident Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou.

Ekologové naopak namítali, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

Zeman kanál vehementně podporoval

• Nápad na propojení Dunaje s povodím Severního moře se datuje už do středověku, už český král a římský císař Karel IV. uvažoval v 70. letech 14. století o spojení Dunaje a Vltavy kvůli dopravě zboží z Benátek přes Čechy do Brugg.
• V polovině 17. století pak existovaly plány na využití řeky Moravy a její propojení s Odrou, záměr dokonce schválil Moravský zemský sněm, vše ale zůstalo jen ve stadiu úvah.
• O vybudování vodní cesty, která by mimo jiné usnadnila dopravu výrobků severomoravského průmyslu, se začalo vážněji uvažovat na konci 19. století. Záměrem na stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe se zabýval i slavný budovatel vodních staveb Vojtěch Lanna mladší (1836-1909). S propojením Dunaje a Odry počítal i rakouský vodocestný zákon přijatý na přelomu 19. a 20. století, který plánoval též splavnění Labe až k Jaroměři, nic z toho ale nevzniklo, i kvůli budování železnic, které převzaly značnou část zboží, jež se mělo přepravovat po vodě.
• Velkým příznivcem vybudování vodní cesty byl zakladatel zlínského obuvnického impéria Tomáš Baťa (1876-1932), který usiloval zejména o splavnění Moravy. Dva roky po jeho předčasné smrti při letecké nehodě se pak začal budovat Baťův kanál, 52 kilometrů dlouhé spojení Otrokovic a Rohatce bylo dokončeno po čtyřletém budování v roce 1938, zhruba polovinu nákladů na jeho stavbu platil koncern Baťa. Zpočátku sloužil hlavně nákladní dopravě, po roce 1989 byl obnoven pro turisty.
• O vybudování kanálu se uvažovalo i za minulého režimu, ovšem pouze v dlouhodobém horizontu, v roce 1971 například česká vláda vydala nařízení o územní ochraně „říční varianty“ průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. Na návrzích a studiích se pracovalo i v 90. letech, několikrát o něm jednala také vláda. Plány na kanál začali intenzivně kritizovat ekologičtí aktivisté, o jeho ekonomickém smyslu pochybovala také část dopravních expertů.
• Velkým zastáncem budování kanálu je současný prezident Miloš Zeman, jehož vláda v roce 2001 rozhodla o zachování trasy kanálu v územních plánech, aby to neznemožnilo případnou realizaci.
• Později sice Zeman patřil podle vlastních slov mezi jeho odpůrce, jak řekl na debatě se studenty břeclavských středních škol v listopadu 2009, po vypuknutí hospodářské krize ale změnil názor. Viděl v něm mimo jiné příležitost k vytvoření desítek tisíc pracovních míst.
• Vybudování kanálu prosazoval Miloš Zeman například jako lídr Strany práv občanů - zemanovců během kampaně před sněmovními volbami v roce 2010, vrátil se k němu také o tři roky později, když kandidoval na hlavu státu. „Znamenalo by to vytvoření 60.000 pracovních míst a zvýšení protipovodňové ochrany Moravy. Větší část by nám mohla pomoci financovat Evropská unie,“ řekl například v lednu 2013. A stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe propaguje Zeman také jako prezident.
• O projektu vodní cesty v posledních pěti letech hovořila i programová prohlášení vlád. Například kabinet Jiřího Rusnoka, který v roce 2013 vznikl z iniciativy Miloše Zemana a přes nesouhlas většiny stran zastoupených ve Sněmovně, chtěl „podpořit zpracování komplexní studie proveditelnosti a SEA vodního díla Dunaj-Odra“. Obě vlády vedené Andrejem Babišem (ANO) měly v prohlášení uvedeno, že „po dokončení rozpracované studie proveditelnosti projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe rozhodne vláda o dalším postupu“.
• V roce 2018 ministerstvo dopravy označilo projekt kanálu za ekonomicky efektivní, později komise MD navrhla dále pokračovat v přípravách vodního kanálu jen mezi Dunajem a Odrou, protože labská větev se podle ní jevila jako riziková. Například na veřejném slyšení v Senátu v červnu 2019 se pak plánovaný vodní koridor stal terčem ostré kritiky hlavně z řad akademiků, kteří ministerské studii vytýkali nadhodnocení přínosů a podhodnocení nákladů.
• V říjnu 2019 ministerstvo dopravy navrhlo vládě zaměřit se na propojení Dunaje a Odry, zároveň se však rozhodlo ponechat územní rezervu i pro labskou část projektu.
• O rok později Babišova vláda schválila přípravu první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi s tím, že stavba koridoru by mohla začít po roce 2030. Uvažovaný kanál ale i nadále vyvolával nesouhlas, a to nejen ekologických aktivistů, ale i tehdejší opozice a představitelů dotčených obcí nebo krajů.
• Už v roce 2010 úřednický kabinet Jana Fischera rozhodl o územní rezervě pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, který blokoval pozemky v plánované trase kanálu. Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) rozhodnutí svých předchůdců po 13 letech zrušila, což fakticky znamená konec tohoto projektu. Vládní koalice, která se moci ujala koncem roku 2021, se ke zrušení kanálu zavázala už ve svém programovém prohlášení.