Zeman v Bělehradu dostane vlastní ulici. Srbský prezident byl dojatý, děkoval i Foldynovi

Zeman při setkání řekl Vučičovi, že má pouze dva oblíbené státy, a to Srbsko a Izrael, protože mají odvahu se postavit jakémukoli nepříteli. Vučić ocenil vzájemnou spolupráci, vyzdvihl například rostoucí vzájemný obchod.

Podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiče mají Česká republika a Srbsko stejný názor na ruskou agresi a územní integritu Ukrajiny. Vučić na tiskové konferenci po vzájemném jednání blahopřál Petru Pavlovi k vítězství v českých prezidentských volbách. Doufá v dobrou spolupráci.

Vučić vyzdvihl oblibu, které se Zeman těší mezi srbskými obyvateli. „Asi neznám žádného jiného prezidenta, který je pak populární v Srbsku,“ řekl Vučić směrem k Zemanovi na tiskové konferenci. Podle něj je mezi Českem a Srbskem upřímné přátelství. „Mohl jsem se od prezidenta Zemana hodně naučit. Přeji mu zdraví a dlouhý život,“ odkázal na Zemanův konec v prezidentském úřadu.

Podle srbského prezidenta panuje mezi ČR a Srbskem shoda ohledně ruské agrese na Ukrajině. Řekl, že Srbsko uznává teritoriální integritu Ukrajiny, včetně například Donbasu a Krymu. Zároveň požádal o pochopení, že se Srbsko kvůli své situaci nepřipojilo k protiruským sankcím.

Zeman řekl, že si váží toho, že Srbsko odsoudilo ruskou agresi na Ukrajině. „Nelze připustit, aby jakákoli země bezdůvodně napadla svého souseda,“ podotkl. Poznamenal, že by se Srbsko díky své neutrální pozici mohlo stát zprostředkovatelem mezi Ukrajinou a Ruskem, dalšími zeměmi by mohly být Čína a Turecko.

„Ještě jednou děkuji srbskému národu za jeho přátelství, za přátelství, které prokázal jak v roce 1938, tak v roce 1968, a pevně věřím, že toto přátelství bude i nadále pokračovat,“ uvedl také Zeman, jak sdílí i jeho mluvčí Jiří Ovčáček na twitteru. 

Zemana srbský prezident označil za intelektuální kapacitu, která se nebojí říct, co si myslí. I proto byl Vučić dojatý. Po Zemanovi bude v Bělehradu pojmenovaná ulice. „Velice si toho vážím,“ řekl český prezident. Této pocty se mu ale dostane až 30-40 let, „aby dlouho žil“.

„Bavili jsme se geopolitice, o situaci na Ukrajině, máme shodu,“ uvedl Vučić posléze, o čem společně jednali.

Země českému prezidentovi nakloněná

Do Srbska Zeman přiletěl v neděli odpoledne. Vučić mu v hlavním městě Srbska přichystal srdečné uvítání, když na něj s čestnou jednotkou čekal přímo na letišti. Cesta z letiště do hotelu, kde Zeman přespal, byla navíc lemována českými a srbskými vlaječkami. Podle českého velvyslance Tomáše Kuchty podobné přijetí Srbsko chystá pro návštěvy, kterým chce dát najevo, že si jich váží. Značný zájem o Zemana projevují i srbská média, podle zástupců české ambasády se jich na odpolední tiskovou konferenci akreditovalo asi 150.

Zeman si v Srbsku zajistil dobré jméno poté, co se opakovaně kriticky vyslovil vůči Kosovu, omluvil se také za alianční bombardování v roce 1999, které ale jako tehdejší premiér schválil. Při poslední návštěvě Srbska v roce 2019 také Vučičovi řekl, že má rád Srbsko, ale nemá rád Kosovo.

Zeman v Srbsku: Babišovi na dálku vytkl chybu v kampani, volby byly referendem o něm

Kromě soukromého setkání prezidentů je v plánu i jednání národních delegací. Za Česko do Bělehradu přiletěl například místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) nebo Jaroslav Foldyna (SPD), člen meziparlamentní skupiny ČR - Srbsko. Právě Foldynovi za jeho zájem o Srbsko na tiskové konferenci poděkoval po jednání se Zemanem srbský prezident.

Proč Zemanovi na Českém domě záleží

Ještě před tiskovou konferencí oba prezidenti podepsali společné prohlášení, ve kterém Srbsko politicky potvrdí vůli darovat Česku budovu Českého domu. Objekt byl poté odpoledne slavnostně otevřen.

Zeman při otevření poděkoval Vučičovi i českému velvyslanci Tomáši Kuchtovi za práci, kterou v souvislosti s Českým domem odvedli. Poznamenal, že ještě před týdnem na domu pracovalo sedm desítek dělníků. „Chtěl bych za tento krásný dar, který navazuje na dlouhé tradice česko-srbského přátelství, z celého srdce poděkovat,“ řekl Zeman.

Zeman se o otevření Českého domu dlouhodobě zasazoval. S Vučičem o něm mluvil například při své návštěvě v Srbsku v roce 2019 i při loňském setkání na Pražském hradě. Srbský prezident mu slíbil, že se o vyřešení majetkoprávních sporů zasadí. Podotkl, že pokud by Zeman tolik netrval na dokončení projektu, pravděpodobně by se tak nestalo. „Vrátili jsme České republice to, co jí právem patří,“ řekl Vučić. Dodal, že svou snahou chtěl vylepšit podmínky výuky češtiny v Srbsku i přispět k další spolupráci. Srbsko podle něj na rekonstrukci uvolnilo 2,4 milionu eur (asi 57,3 milionu Kč) a při opravě se postupovalo podle archivního projektu.

Češi v Bělehradě se podle Pražského hradu snažili již v 19. století o zajištění školy pro své děti. Projekt ale zhatily na počátku 20. století balkánské války a následně první světová válka. Na stavbu se složili výhradně Češi žijící v Bělehradě a Československá obec v Bělehradě. Škola byla otevřena na konci 20. let. Kromě ní se dům stal centrem spolkového života českých krajanů. Mezi lety 1939 a 1941 v něm našli útočiště uprchlíci z protektorátu.

V roce 1964 byla většina domu znárodněna. České spolky se pak snažily o vyřešení majetkoprávních sporů, podařilo se to až po osobním angažmá Vučiče. Srbsko dům před předáním České republice zrekonstruovalo. Část objektu i nadále zůstane v soukromém vlastnictví.

Zeman s Vučičem podepsali Společné prohlášení prezidentů obou zemí o rozvíjení kulturní spolupráce a o zřízení Českého domu v Bělehradě, které má představovat politické stvrzení záměru dům Česku darovat. Darovací smlouvy následně uzavřou příslušné instituce obou zemí.

V domě budou sídlit Česká centra i další české agentury a instituce, stejně jako krajanská komunita. Právě Česká centra by měla mít Český dům ve správě. Aby bylo zajištěno financování, budou některé prostory nabídnuty k pronájmu českým firmám.

Podle českého velvyslance v Srbsku Tomáše Kuchty budou mít k dispozici Česká centra dvě patra. Vyřešena ještě není otázka velkého sálu, jeho využití bude záležet na koncepci šéfa Českého domu, který vzejde z vypsaného výběrového řízení. Využíván by mohl být ke sportu nebo třeba pro výstavy, možnost je i jeho pronájmu jiným organizacím, řekl Kuchta novinářům.

S Vučičem se český prezident naposledy setkal loni v říjnu u příležitosti konání summitu Evropského politického společenství (EPC) na Pražském hradě. Mluvili tehdy například o migrační krizi a vysokém růstu počtu migrantů, kteří přes Českou republiku mířili z Turecka do Německa.