Stopka pro ruskou ropu v Evropě? Česko se bez ní obejde nejdřív za tři roky

Od pondělí  5. prosince nabylo platnosti unijní embargo na dovoz surové ropy z Ruska námořní cestou.  Od února by pak embargo mělo být vztaženo i na ropné produkty. Dalším z kroků, které by měly Rusku ztížit financování své invaze na Ukrajinu, je zavedení cenového stropu na dovoz ruské ropy, na kterém se shodly státy G7 a Evropské unie. Ten momentálně dosahuje 60 UDS za barel.

Rusko přijde o miliardy dolarů

Cenový strop v kombinaci s rozsáhlým embargem by podle ekonoma Lukáše Kovandy měl mít na ruskou ekonomiku značný dopad. „Rusko stále podstatnou část příjmů má z vývozu ropy. Její zákaz dovozu do EU po moři už je ale v platnosti a od 5. února bude embargo i na ropné produkty, třeba dieselová paliva. U cenového stropu je pak potřeba si uvědomit, že 1 USD stropu odpovídá zhruba 2 miliardám amerických dolarů ročně v příjmech. Takže když se sníží třeba z 65 na 60 USD za barel, tak se to nemusí zdát jako hodně, ale znamená to pro Rusko ročně ztrátu 10 miliard USD. Pro ruskou ekonomiku je to tedy propad výrazný,“ shrnul pro Blesk dopady omezení.

Omezení se zatím nevztahují na import ropy skrze ropovody. Česko, Slovensko a Maďarsko tedy nadále mohou odebírat surovou ropu z jižní větve ropovodu Družba. Česká republika dlouhodobě podniká kroky ke snížení závislosti na dodávkách přes zmíněný ropovod. Předběžně se kompletní ukončení přepravy skrze něj plánuje nejdříve na rok 2025.

Strop na ruskou ropu schválen: Kreml zuří, podle Zelenského je 60 dolarů na barel stále moc

Alternativu má Česko i Slovensko

Otázkou stále zůstává, jak Rusko na zavedení cenového stropu zareaguje, ropovodní infrastruktura v regionu východní a střední Evropy totiž ještě několik let pravděpodobně na odstřižení od dodávek tamní ropy nebude připravena. „Česká republika se bude moci obejít bez ruské ropy nejdříve v roce 2025, což znamená, že v tuto chvíli ještě nejsme připraveni. A pokud by došlo k tomu, že by Rusko v rámci své odvety vypnulo své dodávky ropovodem Družba, tak by to znamenalo pro nás vážný problém a měli bychom v takovém případě ropu zhruba na půl roku. Jediná alternativní cesta kromě Družby je ropovod TAL a na něj se napojující IKL, ale ty zatím nemají dostatečnou kapacitu. Takže určitě by v takovém případě došlo k navýšení cen pohonných hmot v České republice,“ míní ekonom Kovanda.

Ropovod TAL vede z italského přístavu Terst přes Alpy do Ingolstadtu a Karlsruhe, přičemž jeho celková délka činí 752 km. Na něj se následně napojuje ropovod IKL (Ingolstadt-Kralupy nad Vltavou-Litvínov). Do Rakouska, Německa a České republiky přivádí zmíněná potrubí ropu z arabských zemí, která je do Terstu přepravována tankery. V současnosti je plánováno rozšíření kapacity ropovodu, přičemž Česká republika nabídla jeho zaplacení skrze společnost MERO. K úpravě budou při společném postupu států EU podle odhadů potřeba minimálně dva roky. Další alternativou k Družbě, která je však relevantnější spíše pro Slovensko a Maďarsko, je ropovod Adria. Ten vede z terminálu na chorvatském ostrově Krk do Maďarska a na Slovensko, kde se připojuje k Družbě.

Právě velké propojení s maďarským trhem bude nepochybně výrazným faktorem, který ovlivní budoucnost dodávek ropy na Slovensko. Zdá se totiž, že Maďaři se ruské ropy vzdát hned tak nehodlají. „V případě Slovenska by se zřejmě musely učinit další kroky, protože MOL, maďarská firma, má rafinérie na Slovensku. A Maďarsko bude mít také vlastně dlouhodobý odběr té ruské ropy. Je za tím termínem toho embarga, což znamená, že může odebírat ruskou ropu třeba ještě déle než do toho roku 2025. Maďarsko patří vlastně k těm nejméně kritickým zemím Evropské unie ve vztahu k Rusku, takže je možné, že Slovensko by se s ním svezlo, a že by nemuselo nějak akutně vlastně tu situaci s potenciálním nedostatkem ropy a ropných produktů řešit,“ zhodnotil pro Blesk situaci na Slovensku Kovanda.