10 vlivných žen summitu: Šéfka Ursula i Putinovy odpůrkyně. Trussová v Praze žehlila spor s Macronem

Ursula von der Leyenová měla během celého dne pražského summitu pořádně napilno. Absolvovala i celou řadu bilaterálních jednání.

S norským premiérem Jonasem Gahrem Störem řešila spolupráci EU a Norska v oblasti dodávek plynu a snahu nastavit takové nástroje, „abychom stabilizovali energetické trhy a omezili dopad manipulací trhu a výkyvů v cenách, ve snaze citelně snížit příliš vysoké ceny“. „Abnormálně vysoká hladina cen energií je politicky i ekonomicky neudržitelná,“ stojí v jejich společném prohlášení.

S premiérem Petrem Fialou (ODS) pak von der Leyenová vyrazila i na schůzku s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

„Spolu s premiérem Fialou jsme měli dobré jednání s prezidentem Erdoganem. Vyměnili jsme si názory na bilaterální vztahy EU a Turecka, ruskou invazi na Ukrajinu, energetiku a migraci,“ konstatovala von der Leyenová.

Poté, co se sešla se srbským prezidentem Aleksandrem Vučičem či premiérem Gruzie Iraklim Garibašvilim, nemohla von der Leyenová chybět ani na večeři za účasti prezidenta Miloše Zemana.

Pražský supersummit 2022: Prezident Miloš Zeman s německým kancléřem Olafem Scholzem a předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou (6.10.2022) | Twitter/Jiří Ovčáček

Zapózovala na Karlově mostě, stala se ozdobou černého koberce na Pražském hradě. A na českém twitteru byla opakovaně vyzvána, ať poctí svou návštěvou ve čtvrtek večer po jednání ten, či onen podnik.

36letá finská premiérka Sanna Marinová na sebe v létě upozornila videem z večírku s finskými celebritami a čelila následně kritice za užívání si v době, kdy i na Finsko dopadají důsledky Putinovy ekonomické války s Evropou - a Finsko přitom stále ještě stojí před branami NATO, kam má nakročeno.

Nejmladší premiérka světa se sice baví ráda, své státnické povinnosti však i v Praze vzala smrtelně vážně. Úsměvy nešetřila, zároveň se však jala zodpovědně reprezentovat na pražském supersummitu Finsko. A dát jasně najevo, na čí straně stojí.

Během neformální schůzky se tak Marinová setkala i s premiérem Ukrajiny Denysem Šmyhalem. „Finská podpora Ukrajině je i nadále silná,“ hlásil následně její úřad.

Také estonská premiérka Kaja Kallasová (45) má jasně co říci k ruské agresi a Putinově brutální válce na Ukrajině.

V Praze hovořila o tom, že je důležité na Rusko vytvořit politický tlak. Evropa je podle ní v nejnebezpečnější bezpečnostní situaci za poslední roky. Je podle ní třeba poslat Rusku silnou zprávu, že se mu agrese nemůže vyplatit. Ocenila rýsující se celounijní souhlas s osmým balíčkem protiruských sankcí.

„Rusko chce rozbít naši jednotu, ale neuspěje. Musíme pokračovat v politickém a ekonomickém tlaku na Rusko,“ míní Kalallasová, která zastává velmi kritický postoj k Rusku a po napadení Ukrajiny její země neváhala Kyjevu poskytnout vojenskou pomoc. Ona sama pak nazvala Vladimira Putina válečným zločincem.

Kallasová se v lednu 2021 stala první ženou v úřadu estonského předsedy vlády. Na summitu mluvila mj. o energetice. „Problémem je teď to, že každá země přichází s vlastními balíky (opatření)... všechny nás to oslabuje,“ míní estonská politička.

Supersummit v Praze: Petr Fiala a a estonská premiérka Kaja Kallasová. | ČTK / Krumphanzl Michal

„Musíme ten problém řešit strukturálně, jinak mohou země, které mají víc peněz, zkrátka použít víc peněz, což škodí vnitřnímu trhu,“ dodala a nepřímo přitom narážela na kritiku Německa, kterou spustil především polský premiér Morawiecki. Ten se v Praze dokonce nechal slyšet, že masivní německá podpora spotřeby energií ničí jednotný evropský trh a Berlín nemůže diktovat energetickou politiku EU.

Estonská premiérka Kaja Kallasová na supersummitu v Praze (7.10.2022) | Foto Blesk - Jakub Poláček

Ve zvláštní situaci na supersummit do Prahy přijela třetí žena ze severu Evropy - švédská premiérka Magdalena Anderssonová. Sociálnědemokratická politička podala demisi v září poté, co její středolevý blok utrpěl porážku a do jednání o nové vládě se pustili pravicoví konkurenti v čele s Ulfem Kristerssonem.

Anderssonová však od té doby řeší i jiné nepříjemnosti. Třeba sabotáž plynovodu Nord Stream. „Je samozřejmě důležité zjistit, co se stalo, příčinu úniků plynu,“ vyzvala nedávno.

Jistou nepříjemností je i to, že se nadále proti švédskému vstupu do NATO staví turecký prezident Erdogan. Na otázku švédského reportéra v Praze však odpověděl, že se s švédskou premiérkou Anderssonovou, aby s ní jednal o procesu přijetí severské země do NATO, nesetkal. Erdogan prý čeká na vznik nové švédské vlády po volbách, v nichž koalice vedená Anderssonovou neuspěla.

Přivítání na supersummitu v Praze: švédská premiérka Magdalena Andersonová. (6.10.2022) | Reuters

Vůbec prvním hostem, který vkročil na červený koberec, na němž již stepoval premiér Petr Fiala, byla islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová (46), která je v úřadu již od listopadu 2017. Jen o několik měsíců déle stojí v čele Srbska premiérka Ana Brnabičová. 

Jakobsdóttirová stojí v čele levicově-zeleného hnutí a i když předvolební průzkumy v roce 2021 naznačovaly, že přijde o většinu v parlamentu, nestalo se tak a premiérka své křeslo uhájila.

Islanďanka si v Praze pochvalovala mj. schůzku s belgickým premiérem Alexanderem de Crooem.

„Spolupráce v boji proti dopadům klimatické krize nebyla nikdy tak naléhavá a diskutovali jsme o tom, jak mohou naše země, Island a Belgie, spolupracovat na inovacích a zelené energii,“ podotkla.

Supersummit v Praze: Petr Fiala vítá premiérku Islandu Katrín Jakobsdóttirovou. | Reuters

Kyticí u Kramářovy vily přivítal v Česku britskou premiérku Lizz Trusovou premiér Fiala. A Trussovou následně zaujal výhled na Prahu, který pak s Fialou obdivovala i z balkonu vily. Společně pak jednali o Ukrajině, ale i další spolupráci Británie s Českem a také s EU. Právě s Unií jsou vztahy od odchodu nadále pokřivené.

Pražský supersummit se pak podle některých britských médií stal pro Trussovou šancí některé vztahy narovnat. A o to se snažila i sama Trussová. Ještě v předvolebním boji o křeslo šéfa konzervativní strany na setkání s příznivci v Norfolku na otázku, zda je Emmanuel Macron přítel, či nepřítel, odpověděla, že „porota ještě nerozhodla“.

Macron na to pak reagoval slovy, že pokud Británie neví, zda je Francie jejím přítelem, může to znamenat vážné problémy. Do Prahy však Trussová již coby premiérka na svou první velkou zahraniční cestu přijela s podstatně smířlivějším tónem.

„Je to přítel,“ prohlásila v Praze Trussová o Macronovi a dodala: „Nesmírně úzce s prezidentem Macronem a francouzskou vládou spolupracuji a hovoříme o tom, jak mohou Británie a Francie spolupracovat těsněji na stavbě dalších jaderných elektráren a zajistit, aby obě země byly v budoucnu energeticky zabezpečené (...) Oba máme jasno v tom, že nepřítelem je Vladimir Putin.“

Na oficiálním účtu britského ministerského předsedy se následně objevilo potěšení Trussové nad tím, že setkání v Praze přineslo „silný projev jednoty proti ruské agresi“. „Spojené království bude pokračovat ve spolupráci s našimi spojenci, abychom zajistili naše dodávky energie, vypořádali se s gangy pašeráků lidí a postavili se despotům,“ vzkázala Trussová.

Smířlivější pak byl i na závěr čtvrtečního jednání Macron, který uvedl, že je velmi dobře, že Trussová byla v Praze. „Bylo to velmi dobré rozhodnutí,“ podotkl.

Do Prahy však dorazily i další lídryně svých států, které nejsou v EU. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová při příchodu uváděla, že Evropa čelí enormním výzvám, ale pokud bude stát pohromadě, bude úspěšná. Přivítání premiérem Fialou si pochvalovala.

Kosovo nemá svůj osud jednoduchý, vždyť některé země v Evropě – a zároveň účastníci čtvrtečního summitu v Praze – nadále jeho samostatnost ani neuznávají. Osmaniová je považována za proreformní prezidentku, která se snaží o normalizaci vztahů se Srbskem. A ještě výraznější evropské uznání.

Právě české předsednictví Evropské unie přitom svolalo na říjen jednání, jehož cílem by mělo být zrušení víz pro kosovské občany.

Kosovská právnička Osmaniová je přitom již druhou ženou v čele Kosova od roku 2008, kdy země vyhlásila nezávislost na Srbsku. Během pražského supersummitu se sešla i s Emmanuelem Macronem a také německým kancléřem Olafem Scholzem.

Kosovská premiérka Vjsoa Osmaniová při příchodu na pražský supersummit (6.10.2022) | Reuters

Příští neformální summit Evropského politického společenství se přitom uskuteční v Moldavsku, které reprezentovala v Praze prezidentka Maia Sanduová.

Ta přitom pro změnu věří, že konání druhého summitu v Kišiněvě by mohlo její zemi pomoci k časnějšímu přístupu k EU.

Supersummit v Praze: Petr Fiala a moldavská prezidentka Maia Sanduová. | Blesk:Jakub Poláček

Českému předsednictví v Radě EU poděkovala za to, že zorganizovalo dnešní setkání. „EPC vnímáme jako platformu budovanou na základě společné solidarity a důvěry,“ uvedla. I ona apelovala na to, že evropské země dosáhnou míru a bezpečnosti jen v případě, že budou jednat společně a solidárně.

Evropské společenství musí podle Sanduové pomáhat Ukrajině, aby dosáhla územní celistvosti v mezinárodně uznávaných hranicích. „Odsuzujeme ruskou agresi a nelegální anexi ukrajinských území, zavázali jsme se Ukrajině pomoci znovu získat suverenitu,“ řekla Sanduová, která během pražského summitu jednala např. se slovenským premiérem Eduardem Hegerem, španělským premiérem Pedrem Sánchezem nebo islandskou  premiérkou Katrín Jakobsdóttirovou.

Maltská politička Roberta Metsolaová šéfuje Europarlamentu od letošního ledna, kdy ve funkci nahradila svého předchůdce, který zemřel.

Spolu se svým mužem, který je Fin, kandidovali v roce 2009 do Bruselu a byli prvním manželským párem, kteří se ucházeli o posty europoslanců v jedněch volbách a přitom byli ze dvou různých členských zemí.

Do Prahy Metsolaová dorazila až na páteční část dvoudenní akce. Co se týče energetické situace, je podle Metsolaové nutné zastavit spekulace s cenami a přijmout společné řešení nezávisle na velikosti jednotlivých států. Ocenila také jednotu EU od začátku ruské invaze.

„Musíme podpořit Ukrajinu. Potřebují těžké zbraně, které jim umožní tlačit Rusy zpět. Evropa může pomoci a společně poskytnout nezbytnou vojenskou podporu. Nedělat nic není možnost,“ uvedla na twitteru Metsolaová k fotkám z pražských rozhovorů a setkání.

Šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová na supersummitu v Praze (7.10.2022) | Foto Blesk - Jakub Poláček

Se zpožděním, ale přece do Prahy dorazila i dánská premiérka Mette Frederiksenová. Ta se čtvrtečního supersummitu neúčastnila kvůli vnitropolitické krizi a přicestovala až na páteční Evropskou radu.

Frederiksenová, která je známá i jako zarytá podporovatelka Zelenského, se dočkala obecné chvály za to, že Dánsko provedla pandemií covidu-19 s poměrně mírnými zdravotními a ekonomickými důsledky. Masivní podpory se jí dostalo za urychlené uzávěry v raných fázích pandemie v roce 2020.

Ještě v témže roce však premiérka přišla s kontroverzním rozhodnutím vybít všechny chovné norky v zemi, tedy až 17 milionů zvířat, kvůli obavám z šíření zmutovaného koronaviru. Zpětně se ukázalo, že preventivní opatření nebylo právně podložené. Podpora vládě postupně klesala a nakonec jí podporu vypověděli sociální liberálové.

Sociálně demokratická premiérka Frederiksenová vyhlásila přitom již na 1. listopadu předčasné volby - a podvolila se tak ultimátu jedné ze stran podporujících vládu, která hrozila jejím svržením. Nyní se v Dánsku očekává vyrovnaný volební souboj mezi levicí a pravicovým blokem.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová na supersummitu v Praze (7.10.2022) | Reuters