Důchodová reforma a vývoj kolem ní: Co nás čeká a co vázne? U penzí přijde velká změna

Jednou z vizí důchodové reformy je zajistit včasný a únosný odchod do penze. „V tuzemsku je v porovnání s ostatními evropskými zeměmi extrémní potřebná délka doby pojištění pro dosažení nároku na důchod,“ upozorňuje například ministerstvo práce a sociálních věcí na svých stránkách. V současnosti je to 35 let.

Po proběhlém meziresortním připomínkovém řízení už je připraven zákon, který by tuto hranici výrazně snížil. „Tento návrh zákona obsahuje také právní úpravu zkrácení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod z 35 let na 25 let, a to s účinností od 1. 1. 2024,“ informuje Blesk Zprávy mluvčí MPSV Eva Davidová. Stejný zákon obsahuje normu o snížení důchodového věku pro osoby pracující v náročných profesích, o čemž se více dozvíte dále v textu.  

Premium

Co čeká Zemana po odchodu z Hradu: Renta i auto s řidičem! Je 100 tisíc korun měsíčně málo?

Co se týče věku odchodu do důchodu, dnes je systém nastavený tak, abyste magickou hranici důchodového věku dosáhli maximálně ve chvíli, kdy je vám 65 let. Přehled, v kolik nyní můžete bezproblémově odejít do penze, najdete na stránkách MPSV. 

Velkou a důležitou kapitolou reformy je možnost dřívějšího odchodu do důchodu pro náročné profese. „Pokud se podaří tuto normu prosadit v navržené podobě, bude účinná od 1. 7. 2023,“ informuje Davidová. 

A jak by to mělo v praxi vypadat? Dosavadní informace napovídají, že by se takovým lidem odečítaly roky podle již odpracovaných. Platit by mělo pravidlo, že zhruba za 10 let práce se odečte 1 rok a nebude hrozit, že bude mít člověk menší důchod. Zaměstnavatel by měl za takového zaměstnance platit více. 

Náročnost profesí je rozdělena do několika kategorií. Mezi prvními, kdo by na to mohl mít nárok, jsou například záchranáři. A také lidé z čtvrté kategorie náročnosti. „Čtvrtá kategorie je ta, kde i přes veškeré snahy zaměstnavatele nelze vyloučit negativní zdravotní důsledek. Jsou to například pracovníci v dolech. V první fázi by se tak návrh týkal této kategorie, tedy 15 tisíců lidí. V další fázi je to třetí kategorie, kde je dalších 75 tisíc zaměstnanců,“ upřesnil již dříve pro média, co se kategorií rozumí, předseda sociálního výboru Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). 

Přehledně: Smělé plány nové koalice. Zrušení EET, důchodová reforma i masová výstavba bytů

Nicméně o tom, jak bude zaměstnání bráno jako náročné, se ještě povedou těžké diskuze, jak zní i od senátorky Šárky Jelínkové (KDU-ČSL), která je členkou poradního týmu na MPSV. Senátorka pro Blesk Zprávy podotýká, že ČR nemá data, díky kterým by se dala náročnost profesí zhodnotit, a tak se vychází ze zákona o zdraví. 

Zmatky u záchranářů

U záchranářů už se potřebné kroky pro možnost dřívějšího odchodu vykonaly. Vláda jim přitom chtěla dát možnost dřívějšího odchodu o až pět let. Bohužel, novela tak, jak je nyní napsaná, počítá právě s tím, že by se odchod snižoval o rok za každých 10 let práce. Člověk by tak musel odpracovat 50 let a nárok na takový odchod by mu tedy vznikl až poté, co by tak jako tak dosáhl důchodového věku. Je tak nutné udělat legislativní úpravu - nikoliv obsahovou, jak nás již dříve informovala pirátská poslankyně Olga Richterová. 

Sněmovna vedla již několik diskuzí o změně této novely. Opozice předložila svůj návrh, který se ale k projednávání nedostal, a to hned dvakrát. Poslanec a záchranář z povolání Milan Brázdil (ANO) se osočil na ministra, že je to jen proto, že se jedná o opoziční návrh, a opakoval, že si musíme záchranářů pro jejich práci vážit. Nechápe tak neustálé odsouvání. Ministr nicméně slíbil, že v září předloží vládní návrh zákona, který nesrovnalosti a chyby upraví a jasně definuje i součinnost zaměstnavatele. Slíbil, že se změny stihnou do ledna. 

Každého jistě zajímá i to, jak se reforma podepíše na výši důchodu. Nyní je výše starobního důchodu poměrně složitě počítaná podle toho, kolik let jste přispívali do systému a kolik jste si za aktivní život vydělávali - vždy se ale připočte alespoň 770 korun. K tomu se přidává základní výměra, která je pro všechny stejná. Základní výměra činí 10 % z aktuální průměrné mzdy v ČR, což je pro letošní rok 3 900 korun. 

Minimálně 10 tisíc?

Tento systém chce reforma překopat. Vedle toho, že chce systém zjednodušit, aby mohl mít každý občan alespoň stručný přehled o tom, kolik vlastně bude dostávat, chce zvýšit především základní výměru. „Základní garantovaná složka by měla reflektovat požadavky na důstojnost života ve stáří i finanční možnosti státu. Hovořili jsme o 10 500 korunách, ale je možné, že při reflexi posledního vývoje cen bude muset být o něco vyšší,“ naznačil v lednu v rozhovoru pro České důchodycz ministr Marian Jurečka.

„Důchod se bude skládat ze dvou hlavních složek a třetí dobrovolné. Základní garantovaná složka, jejíž výše by v každém případě měla reflektovat požadavky na důstojnost života ve stáří i finanční možnosti státu, se zvýší. Zásluhová složka bude vycházet z odvodů do systému a počtu vychovaných dětí,“ doplňuje pak pro Blesk Zprávy mluvčí MPSV, jak by se měl důchod nově vlastně počítat. 

Premium

Těžký život seniorů v Česku: Jak jsou na tom v porovnání s penzisty ve světě?

Částka kolem 10 tisíc zaznívá ve veřejném prostoru opakovaně. V rozhovoru pro Blesk Zprávy ji zmínila i senátorka Jelínková. „Myslím, že je důležité, aby nebyly ty nejnižší důchody tak nízké, jak jsou doposud, a aby pak lidé třeba nemuseli čerpat další sociální dávky. I když samozřejmě 10 tisíc taky není úplně velká částka,“ podotýká.

Davidová dodává, že je daný i harmonogram toho, kdy se budou změny projednávat na vládě. V září by se měl kabinet nejen zabývat tím, jak se bude důchod počítat, ale bude mít v řešení i dalších několik kroků. Přesněji návrh na vrácení standardní doby studia do náhradní doby, návrh na zavedení dobrovolného společného vyměřovacího základu manželů a návrh na zavedení možnosti platit 1 % svého důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům.

Odchované dítě? Příspěvek může dostat i prarodič či pěstoun

Z již schválených věcí, které se podařilo protlačit v rámci důchodové reformy a které budou mít vliv na výši důchodu, je důležité zmínit 500 korun navíc za každé odchované dítě. Tato částka začne proudit na účty českým důchodkyním - případně důchodcům - od začátku příštího roku. 

„Chceme výchovu děti zohlednit, protože děti budou budoucí plátci do důchodového systému, a protože rodiny, které vychovávají děti, mají menší možnosti si spořit na důchod, protože ty investice jsou právě do dětí,“ vysvětluje tento krok Jelínková. Na dotaz Blesk Zpráv dodává, že o 500 za dítě může žádat i otec v případě, že hlavní podíl na výchově měl právě on. 

Podmínky pro získání příspěvku nám ještě hlouběji osvětluje Davidová. „Výchovné náleží osobě, která zajišťovala výchovu konkrétního dítěte v největším rozsahu. Jiné osobě nárok na výchovné nevzniká,“ uvádí a vysvětluje, že o příspěvek tak může zažádat i prarodič či třeba náhradní rodič, které si dítě osvojil a staral se o něj minimálně deset let do jeho zletilosti. Nárok pak má jen jeden z páru a v případě úmrtí odběratele si příspěvek nemůže vzít druhý rodič. 

„Ženám se důchod (pokud ho už pobírají) zvýší v závislosti na počtu vychovávaných dětí automaticky, a to od ledna 2023. U žen, pokud jim byl nově přiznaný důchod po 31. 12. 2023, a u otců (bez ohledu na to, odkdy důchod pobírají), je možné přiznání výchovného pouze na základě žádosti,“ dodává dále Davidová pro Blesk Zprávy. 

Důchodová reforma nicméně není jen o tom, kolik bude výše důchodu a kdy na odpočinek vlastně půjdeme. Vláda chystá několik dalších kroků, které budou postupně uvedeny v chod, aby tak byl systém udržitelný a hlavně i zaplatitelný. Jednou z vizí je i motivace ke spoření, přičemž je v plánu i vznik státního či veřejného fondu ke spoření. Mluví se také o osobním důchodovém účtu či o dlouhodobém investování. Měl by o nich mluvit důchodový tým v září. 

Doporučení o spoření už v mladším věku platí podle vládních představitelů samozřejmě pro ty, kteří mají z čeho. Pro ty, kteří žijí zjednodušeně z ruky do úst, tu je právě slib většího garantovaného důchodu. 

Speciální úvazky? Do práce dřív, do důchodu později 

Součástí reformy je také již schválený vládní návrh o slevě na pojistném. Nově budou firmy platit o 5 % méně za vybrané skupiny lidí - rodiče dětí do 10 let, studenti a pracovníci nad 55 let. To má motivovat nejen samotné firmy, aby práci na jiné úvazky nabízely, ale má to pomoci i udržet starší lidi v pracovním procesu. 

Podle Jelínkové je tato změna nesmírně důležitá i z dalšího pohledu. „Do práce budou moci zajít i maminky předškoláků, budou moci dříve do práce, ale třeba právě na ty zkrácené úvazky. Potřebujeme, aby lidé na trh práce mohli přicházet dřív a potom ve vyšším věku případně odcházet později,“ vysvětluje Jelínková. „Ale samozřejmě není cílem, aby se prodlužoval věk odchodu do důchodu, ale spíše to, že lidé, kteří mohou a chtějí, tak mohou dále pracovat,“ dodává jedním dechem senátorka.

Senát schválil nižší odvody u kratších pracovních úvazků. A změny v čerpání rodičovské

Pěstouni si mohou oddychnout

Sněmovna také již posvětila novelu, která pomůže příbuzným pěstounům, a to ve středu 13. července. Příbuzní pěstouni, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, zřejmě nebudou muset za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Pěstounství by se u nich zařadilo mezi takzvané náhradní a vyloučené doby a zohlednilo by se při výpočtu penze. Zdravotní odvody by pak posílal stát. 

A proč je vlastně zapotřebí důchodová reforma? Experti upozorňují, že současný systém je neudržitelný a po roce 2040 budeme navíc čelit velkému náporu - populace totiž stárne a velice zjednodušeně nebudeme mít dost ekonomicky aktivních lidí na pokrytí nákladů těch neaktivních. 

„Podle posledních údajů k 31. 12. 2021 připadalo na 100 osob ve věku 20–64 let 71 osob z věkových skupin 0-19 a 65+. Pro srovnání o deset let dříve to bylo 56,“ uvádí pro Blesk Zprávy oddělení demografie Českého statistického úřadu. Dodává ale, že skutečnou ekonomickou aktivitu/neaktivitu osob neznáme. 

„Očekávaný vývoj populace jako celku i jejího věkového složení zpracoval ČSÚ naposledy v roce 2018. Podle tehdy vydané Projekce obyvatelstva České republiky 2018–2100 se bude postupem let vzájemná bilance jednotlivých věkových složek populace definovaných na základě potenciální ekonomické (ne)aktivity dále vyrovnávat, tedy index ekonomické závislosti růst, a to až k hodnotě 99 na 100. Pokles indexu ekonomické závislosti projekce očekávala až během 60. let 21. století,“ doplňuje.

Starobní důchod ve světě | Picodi.com

Právě kvůli těmto ne příliš růžovým vyhlídkám se musí důchodový systém překopat a musíme se zbavit závislosti na vybraném pojistném, jak konstatovala Jelínková. „Nejdůležitější je podporovat flexibilitu práce a umožňovat, aby lidé mohli v různém věku a v různých životních situacích využívat různé formy zaměstnání. Dnešní pracovní trh je většinou nastavený jenom tak, že začnete pracovat po škole až do důchodového věku většinou na plný úvazek. Pak už jste prostě unavení,“ konstatovala.

Blesk Zprávy se optaly, kdo ale všechny změny zaplatí. Navíc za předpokladu, že budou i někteří podle nového systému odcházet do důchodu dřív. Podle Jelínkové je odpovědí právě vše výše zmíněné. Pokud se totiž bude podporovat rodinný život, flexibilní práce a spoření, měl by systém srovnat. Mladé lidi by to také mohlo motivovat k zakládání rodin - a právě děti jsou budoucností a budoucími plátci.