Skartace materiálu k Vrběticím: Nařídil ji přímo kancléř Mynář?! Hrad se brání
„Mimořádnou skartaci na Pražském hradě nařídil loni v listopadu osobně vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář,“ uvedl iRozhlas.cz. Vyplývat to má z protokolu o výsledku kontroly hradního počínání ze strany Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ).
Kancelář prezidenta republiky (KPR) kvůli skartaci materiálu k Vrběticím čelila kontrole ze strany NBÚ. „Ve dnech 29. listopadu 2021 až 1. prosince 2021 byla v KPR provedena mimořádná skartace utajovaných dokumentů evidovaných v letech 2013 až 2021, a to na základě nařízení vedoucího KPR ze dne 29. listopadu 2021,“ uvádí zpráva NBÚ.
Skartační komise se tak sešla značně narychlo a skartaci zahájila ještě v den, kdy o ní padlo rozhodnutí. Skartaci přitom nařídil sám kancléř Vratislav Mynář, píše iRozhlas.cz.
„Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nemůže nařídit skartaci jednotlivých utajovaných spisů. Dle pravidla ′need to know′ nemá k většině z nich přístup. K povinnostem vedoucího KPR patří vyhlásit skartaci a zřídit svým rozhodnutím skartační komisi složenou z prověřených osob. Tato komise se při vyřazování utajovaných dokumentů řídí platnou legislativou,“ uvedl v prohlášení Pražský hrad.
Kontroloři NBÚ na Hradě od 21. do 23. února prověřovali, jak KPR dodržuje právní předpisy v oblasti ochrany utajovaných informací. Kontroly NBÚ a ministerstva vnitra na Hradě doporučil začátkem února sněmovní bezpečnostní výbor – v souvislosti se skartováním tajné zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu.
Na skartování tajné informace o Vrběticích na Hradě upozornily Radiožurnál a server Respekt.cz. Policisté podle nich na informaci o skartování materiálu narazili, když na Hradě zjišťovali, zda se s tajnou zprávou o Vrběticích neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky.
KPR později potvrdila, že dokument skartovala. Odmítá ale, že by tím porušila předpisy. Prezidentská kancelář v prohlášení uvedla, že písemnost prošla skartačním řízením.
Prezident Miloš Zeman diskusi o skartaci označil za bouři ve sklenici vody. V Partii na CNN Prima News se podivil, že dokument adresovaný Hradu nebyl označen jako tajný, ale v nižším stupni jako důvěrný.
„Mohu odpřisáhnout, protože jsem tu zprávu měl v ruce, že měla označení důvěrné,“ tvrdil Zeman, který několikrát uvedl, že skartační předpisy nezná, míní ale, že jsou odlišné pro tajné a pro důvěrné materiály.
Rusko a Bělorusko během společných vojenských manévrů nacvičovaly odpálení taktických jaderných zbraní. Dnes to podle agentury Reuters řekl běloruský prezident Alexandr Lukašenko, podle kterého to byl nácvik, jehož cílem nebylo nikomu vyhrožovat. Předtím ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské strategické bombardéry Tu-160 nacvičovaly nad Barentsovým mořem bojové mise včetně odpalování střel s plochou dráhou letu. Rusko a Bělorusko dnes zakončují pětidenní vojenské cvičení Západ 2025, které je považováno za demonstraci síly a prověrku bojové připravenosti.
„Cvičíme všechno. (Západ) to ví, neskrýváme to. Od palby z malých konvenčních zbraní po nukleární hlavice. Musíme být schopni to vše dělat,“ řekl Lukašenko. „Ale rozhodně tím neplánujeme někomu vyhrožovat,“ dodal.
Děti z Ukrajiny byly odvezeny na nejméně 210 míst v Rusku a na Moskvou okupovaném ukrajinském území, uvedla Laboratoř pro humanitární výzkum americké Yaleovy univerzity (HRL) ve své nejnovější zprávě nazvané „Ukradené ukrajinské děti: Uvnitř ruské sítě převýchovy a militarizace“. Ve většině lokalit se podle ní odehrává převýchova dětí, která zahrnuje kulturní, vlastenecké nebo vojenské programy, jež jsou v souladu s proruským postojem a optikou. Moskva se k této zprávě zatím nevyjádřila, napsala dnes agentura Reuters.
Podle Kyjeva Rusové v rozporu s Ženevskými úmluvami nelegálně odvlekli více než 19.500 dětí, podle HRL by jich mohlo být podstatně více. Podle ukrajinských úřadů se mezitím přes 1600 deportovaných dětí podařilo do vlasti vrátit. Moskva popírá odebírání dětí proti jejich vůli a tvrdí, že byly přemístěny, aby nepřišly k úhoně během bojů ve válečné zóně. Ukrajina se brání celoplošné ruské invazi od února 2022.
Nejméně dva lidé zahynuli při nočních ruských útocích na Ukrajinu. Jednoho člověka zabil úder na město Záporoží, dalších 13 osob utrpělo zranění, uvedl na telegramu oblastní šéf Ivan Fedorov. V Mykolajivské oblasti zemřel traktorista při ruském útoku na farmu, oznámil náčelník tamní regionální správy Vitalij Kim. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovém útoku. Ukrajinské bezpilotní letouny znovu útočily na cíle v oblasti ruských měst Saratov a Engels, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
„Rusové provedli nejméně deset úderů na Záporoží,“ napsal kolem půlnoci Fedorov, který později v dalších zprávách na telegramu informoval o rostoucím počtu zraněných a upřesnil, že zahynul jednačtyřicetiletý muž a že mezi zraněnými jsou děti.
U nás nejspíš z Moskvy.