Skartace materiálu k Vrběticím: Nařídil ji přímo kancléř Mynář?! Hrad se brání
„Mimořádnou skartaci na Pražském hradě nařídil loni v listopadu osobně vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář,“ uvedl iRozhlas.cz. Vyplývat to má z protokolu o výsledku kontroly hradního počínání ze strany Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ).
Kancelář prezidenta republiky (KPR) kvůli skartaci materiálu k Vrběticím čelila kontrole ze strany NBÚ. „Ve dnech 29. listopadu 2021 až 1. prosince 2021 byla v KPR provedena mimořádná skartace utajovaných dokumentů evidovaných v letech 2013 až 2021, a to na základě nařízení vedoucího KPR ze dne 29. listopadu 2021,“ uvádí zpráva NBÚ.
Skartační komise se tak sešla značně narychlo a skartaci zahájila ještě v den, kdy o ní padlo rozhodnutí. Skartaci přitom nařídil sám kancléř Vratislav Mynář, píše iRozhlas.cz.
„Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nemůže nařídit skartaci jednotlivých utajovaných spisů. Dle pravidla ′need to know′ nemá k většině z nich přístup. K povinnostem vedoucího KPR patří vyhlásit skartaci a zřídit svým rozhodnutím skartační komisi složenou z prověřených osob. Tato komise se při vyřazování utajovaných dokumentů řídí platnou legislativou,“ uvedl v prohlášení Pražský hrad.
Kontroloři NBÚ na Hradě od 21. do 23. února prověřovali, jak KPR dodržuje právní předpisy v oblasti ochrany utajovaných informací. Kontroly NBÚ a ministerstva vnitra na Hradě doporučil začátkem února sněmovní bezpečnostní výbor – v souvislosti se skartováním tajné zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu.
Na skartování tajné informace o Vrběticích na Hradě upozornily Radiožurnál a server Respekt.cz. Policisté podle nich na informaci o skartování materiálu narazili, když na Hradě zjišťovali, zda se s tajnou zprávou o Vrběticích neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky.
KPR později potvrdila, že dokument skartovala. Odmítá ale, že by tím porušila předpisy. Prezidentská kancelář v prohlášení uvedla, že písemnost prošla skartačním řízením.
Prezident Miloš Zeman diskusi o skartaci označil za bouři ve sklenici vody. V Partii na CNN Prima News se podivil, že dokument adresovaný Hradu nebyl označen jako tajný, ale v nižším stupni jako důvěrný.
„Mohu odpřisáhnout, protože jsem tu zprávu měl v ruce, že měla označení důvěrné,“ tvrdil Zeman, který několikrát uvedl, že skartační předpisy nezná, míní ale, že jsou odlišné pro tajné a pro důvěrné materiály.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, na jehož základě budou moci příslušníci záloh sloužit při ochraně důležitých objektů. Informovala o tom agentura TASS. Moskva k tomuto kroku přistoupila v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky na ruském území, jejichž cílem jsou často například rafinerie.
Speciální jednotky budou tvořit lidé, kteří s ministerstvem obrany uzavřeli smlouvu o členství v zálohách. Zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cimljanskij dříve řekl, že „nejde o žádnou mobilizaci“ a že tyto jednotky jsou určené pro „nejlépe připravené a nejvíce vlastenecky orientované lidi“. Budou mít na starost ochranu objektů klíčových pro zajištění chodu země, jako jsou části energetické a dopravní infrastruktury.
Vedení ruské armády zdůrazňuje, že příslušníky záloh nelze zaměňovat s aktivními vojáky, kteří podepsali smlouvu s ministerstvem obrany. Připomnělo, že jde o lidi, kteří službu kombinují s běžným zaměstnáním.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
U nás nejspíš z Moskvy.