7°C
Politici dostanou přidáno! Návrh na zmrazení platů odmítl Senát, Babiš zuří
Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. Senát dnes zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební Sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.
Pro zamítnutí, jak je doporučily senátní výbory, hlasovalo 57 ze 68 přítomných členů horní komory. Proti jich bylo pět.
Sněmovna schválila zmrazení platů vrcholných politiků zrychleně jen několik dnů před volbami do dolní komory. Pro předlohu tehdy hlasovalo 133 ze 134 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran. Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi. Jinak by stouply zhruba o devět procent.
„Považuji za nenormální, aby měli poslanci a senátoři navýšené platy,“ tvrdil v září po jednání vlády právě o platech politiků Andrej Babiš (ANO). „Zmrazení by se netýkalo soudců a státních zástupců,“ poznamenal tehdy. A nechápal, proč by měl někdo návrh vetovat či zamítnout. Jenže v Senátu narazil.
Vystrčil nehlasoval, Němcová s Čunkem proti zmrazení
Proti dnes v Senátu hlasovali senátorky Šárka Jelínková (KDU-ČSL), Renata Chmelová (za KDU-ČSL, Piráti, DPD a LES) a Adéla Šípová (za Piráty) a dvojice senátorů Lukáš Wagenknecht (za Piráty) a nezařazený Jaroslav Doubrava.
Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), byl podobně jako první místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09) a senátoři Pavel Fischer či Jiří Drahoš omluven. Naopak pro to, aby byl návrh na zmrazení zamítnut, hlasovala třeba Miroslava Němcová (ODS) či Jiří Čunek (KDU-ČSL).
Zpravodaj Vladislav Vilímec (ODS) uvedl, že pokud by pro letošek platy zmrazeny nebyly, příští rok by stouply asi o tři procenta.
Schillerová návrh hájila
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) nynější návrh kabinetu hájila mimořádnou situací, kdy se ekonomika jen pomalu vzpamatovává z ochromení při koronavirové krizi.
„Stojím si i za mimořádným psychologickým a symbolickým rozměrem tohoto kroku, nebo lépe řečeno, nad mimořádným symbolickým rozměrem toho, kdybychom k tomuto kroku nepřistoupili,“ zdůraznila. Schillerová poukazovala také na to, že platy ve veřejné sféře mají vzrůst příští rok vesměs o 1400 korun a ústavním činitelům by v průměru stouply o zhruba 11 000 korun.
„Vláda mohla přijít se zmrazením na deset let nebo na 100 let,“ poznamenal Vilímec. Podobně jako zpravodaj ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) upozornil na to, že po rozmrazení by ústavním činitelům platy skokově vzrostly odhadem o 30 až 40 procent. „Buď chceme garantovat adekvátní odměňování představitelů státní moci, nebo dáváme najevo, že si vláda neváží jejich práce,“ řekl Vilímec. Goláň pokládá návrh na zmrazení platů za populistické předvolební gesto.
Nesmyslný a neférový návrh, míní Canov
Senátor Michael Canov (SLK) uvedl, že platy zákonodárců jsou nyní nižší, než jaké mají při přičtení odměn vysocí státní úředníci. Vládní návrh označil za nesmyslný a nesystémový. „Před volbami se říká a dělá pro dosažení lepšího výsledku cokoli,“ konstatoval Čunek. Vyjádřením solidarity by byly podle něho úspory v celé státní sféře.
Babiš zuří: Podvod! Nehorázné!
Rozhodnutí senátu označil premiér Babiš za „naprosto nehorázné“. Je to další podvod nově se formující vládní koalice na voličích, řekl premiér ČTK. „V době, kdy mají lidi problémy platit faktury za elektřinu, tak pánové z nové koalice realizují jen lži a nesplněné sliby. Podvedli lidi a Senát to zamázl,“ řekl Babiš.
Senát ironicky označil za „pojistku zvýšení platů politiků“. „Pětikartel bude lidem utahovat opasky, ale na své platy vždycky peníze najde,“ dodal. Poukázal na to, že navzdory předvolebním slibům Senát zamítl i takzvaný klouzavý mandát pro ministry z řad poslanců. ANO podle něj navrhne zmrazení platů ústavních činitelů znovu.
Platy ústavních činitelů se podle platného zákona budou od příštího roku odvíjet od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Dosud obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5.
Vládní novela předpokládala, že platová základna pro vrcholné politiky i pro některé další státní představitele kromě soudců zůstane na letošní úrovni i pro léta 2022 až 2026. Celkovou úsporu kabinet odhadl na 727 milionů korun.
Plat řadového poslance a senátora za současného zákonného stavu vzroste od ledna podle předběžných údajů o průměrné mzdě o 5500 korun na 96.300 korun měsíčně. Prezident bude brát 321.000 korun a ministři 183.700 korun měsíčně, stejně jako místopředsedové parlamentních komor. Jde o zvýšení o 18.300 korun a 10.500 korun. Premiér a předsedové obou parlamentních komor si měsíčně přijdou na 258.600 korun, zvýšení proti letošku bude představovat 14.800 korun. Předsedové parlamentních výborů, komisí a delegací si polepší o 7800 korun na 135.600 korun. Společně s platy politikům vzrostou i měsíční náhrady.
stemlk
