7°C
Babišova vláda sebrala naději odpůrcům změn času: Na příštích pět let střídání zůstane
Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Nařízení v pondělí schválila vláda, informovala na tiskové konferenci ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Změny času měly v Evropské unii skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl letos. Vláda podpořila také návrh přidat 125 milionů korun hygienikům, naopak záměr sociálních demokratů na dřívější odchod lidí pracujících v náročných profesích skončil u ministrůl s neutrálním stranoviskem.
„Přebíráme aplikaci jednotného postupu na úrovni evropské. Nic se nemění a letní čas funguje v Evropě od roku 1979 s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů,“ řekla Maláčová.
Podle dosavadní evropské směrnice začíná letní čas v členských zemích poslední březnovou neděli a končí poslední neděli v říjnu. Podle nařízení tak letní čas příští rok potrvá od 27. března do 30. října, v roce 2023 od 26. března do 29. října, v roce 2024 od 31. března do 27. října, v roce 2025 od 30. března do 26. října a v roce 2026 od 29. března do 25. října. Ministerstvo práce v podkladech k předpisu napsalo, že jednotné stanovení letního a zimního času v EU na pět let je podstatné kvůli dopravě i fungování trhu.
Někteří pracovníci hygienické služby budou zřejmě od příštího roku vydělávat výrazně víc než dosud. Lidem na klíčových postech by se tarif mohl až zdvojnásobit, ostatním by ale mohl klesnout. Hygienici, kteří pracují v terénu, by mohli podle návrhu nařízení pobírat vyšší příplatky. Podle takzvané systemizace bylo letos na začátku roku v hygienických stanicích zhruba 2000 míst ve státní službě a dalších 300 běžných míst.
Letní čas se zaváděl původně kvůli snížení spotřeby energie. Podle podkladů pro vládu analýzy z některých států ukázaly, že úspory jsou minimální. Podle zjištění Evropské komise z roku 2007 většina dotázaných unijních zemí uváděla, že letní čas nemá významnější vliv ani na zemědělství, dopravu či cestovní ruch.
Někteří experti navíc poukazují na dopady časových posunů na lidské zdraví. Výzkumu biorytmů se věnovala například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Mluvila o tom, že přechod na letní čas s „chybějící hodinou“ způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim nějakou dobu trvá.
Ministři projednali také dva návrhy na schválení investiční pobídky, několik informací o zakázkách ministerstev či zprávy pro poslance o srpnových opatřeních učiněných ve stavu pandemické pohotovosti kvůli epidemii covidu-19. Na programu byly i zprávy o situaci národnostních menšin v ČR a o stavu vodního hospodářství v loňském roce, ale také makroekonomická predikce.
Zpravy z domova - Nemecko - Nyní předsedá Radě EU Německo a to tedy rozhoduje o tom, zda se bude návrh dál projednávat, či nikoliv. I to však, zdá se, zatím zametá směrnici pod koberec. "Německo zatím neavizovalo, že by pro něj byl tento návrh prioritou," dodává Lukašík. Vše tak nezadržitelně směřuje k tomu, že se příští rok střídání času nezruší.
TAKZE zmena casu NEEEEEEEEEEEEEEEEE