30°C
„Sundají“ noví radní šéfa ČT Dvořáka? Kdo je krok od zvolení a proč se může ředitel bát
Tucet mužů se uchází o čtyři křesla v Radě ČT, v níž to od loňského nástupu tří kritiků veřejnoprávní televize vře. O posty dál usiluje i režisér Jiří Kratochvíl, který jako radní už působí - a během kandidátské řeči vystupňoval svou kritiku vůči řediteli ČT Petru Dvořákovi. Rada je nyní rozdělená na dva tábory. Kritici Dvořáka však mohou posílit, mezi adepty je třeba bratr filmové Saxany Petry Černocké Pavel Černocký, který by Dvořáka nejraději „odstřelil“ také. A s ním i další známé tváře z České televize.
Nástupem Pavla Matochy, který je od prosince šéfem Rady ČT, ekonomky Hany Lipovské či moderátora Luboše Xavera Veselého se televizní rada zradikalizovala. Je výrazně kritičtější než dříve, navíc v ní dochází k emotivním přestřelkám.
Radě ČT, která mj. jmenuje a odvolává ředitele ČT či schvaluje televizní rozpočet, se přitom říká „malá rada“. „Velkou radou“ je RRTV - Rada pro televizní a rozhlasové vysílání. Poslanci se nyní chystají rozhodnout o tom, kdo z 12 uchazečů, jež prošli do finále volby, nově zaujme čtyři místa v Radě ČT.
Kratochvíl: Dvořák je nejhorší ředitel
Svá křesla by rádi uhájili režisér Jiří Kratochvíl a vysokoškolský pedagog, historik a ekonom Daniel Váňa. Právě Kratochvíl přitom během kandidátského projevu před členy sněmovního Volebního výboru vystupňoval svou kritiku ředitele ČT Petra Dvořáka, do kterého posledních několik měsíců výrazně šije. Dříve prý nemohl, v 15členné radě bylo dle něj 14 lidí, kteří by mu prý „rozbili hlavu o zeď“.
Jenže poměry v radě se změnily a „protidvořákovská“ klika s příchodem Matochy a spol. posílila. Kratochvíl se již nyní necítí osamoceně a kritiky šéfa ČT se nijak nebojí. „Nejhorší generální ředitel, který byl v ČT, je pan Dvořák,“ míní režisér.
„(Dvořák) má k dispozici další věci. Dvě auta! Jedno noblesní a jedno normální. Nevím, proč má k dispozici dvě auta,“ divil se ve Sněmovně Kratochvíl a čílil ho Dvořákův plat či začerňování smluv v ČT. „Doprčic, to jsou peníze koncesionářů, to není Dvořákova televize. Až si ji založí, ať si tam dělá, co chce,“ dodal rozohněně.
Uspěl i zástupce seniorů. A kdo dál?
Vedle Kratochvíla a Váni se mezi 12 adeptů do Rady ČT dostali ekonom Petr Brozda, prezident organizace proti odzbrojování Liga Libe Pavel Černý, publicista Jefim Fištejn, výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund, právník Jaroslav Kravka či někdejší členka RRTV Milada Richterová.
A také šéf Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes, který během slyšení uvedl, že zvýšit televizní poplatky, jenž přitom již 13 let „zamrzly“ na výši 135 korun měsíčně (cca 4,50 korun denně), je pro seniory naprosto nepřijatelné. „Pokud by se koncesionářské poplatky úplně zrušily, to by se nám líbilo nejvíc,“ podotkl.
Do Rady chtějí i někdejší vedoucí pracovníci ČT Karel Novák a Radek Žádník. Novák se v minulosti ucházel i o křeslo generálního ředitele, kdy kandidoval proti Dvořákovi.
Černocký by rád vyrazil Dvořáka a zmiňoval „rozežranost“
Pavel Černocký (70) se během své kandidátské řeči držel více při zdi, vzpomínal na to, jak coby parlamentní zpravodaj ČRo Radiožurnál kdysi natáčel rozhovory s Václavem Havlem a dalšími politiky, dělal mediálního ředitele Čedoku či zakládal český fanklub Elvise Presleyho. „Muzika je moje celoživotní láska,“ poznamenával.
Jenže bratr herečky Petry Černocké, filmové Saxany, platí také za rázného kritika vedení ČT. Projevil to i loni v dubnu v rozhovoru pro Parlamentní listy, kdy dal průchod své nesnášenlivosti vůči řediteli i některým moderátorům včetně Nory Fridrichové ze 168 hodin či Marka Wollnera, šéfa Reportérů ČT.
„Vadí mi ,rozežranost′ jejího vedení, vadí mi Dvořák a hlavně pak vedení a velká většina redakce zpravodajství. I když i tady najdeme redaktory kvalitní, nepředpojaté, objektivní, jako třeba David Borek. Těším se na dobu, kdy nové vedení televize vyrazí lidi jako Fridrichová, Šámal, Wollner a Rosí,“ vzkazoval loni Černocký, který blízkovýchodního zpravodaje ČT Borka chválil i nyní ve Sněmovně.
Nora Fridrichová si rýpla
Černockého ostrá slova nyní na twitteru oprášil právě Luboš Rosí, vedoucí redaktor Redakce plánování a analýz ČT, který na televizní obrazovce vystupuje v pořadu Newsroom ČT24. Černockého foto s proruským tričkem a zbraní pak sdíleli i další diskutující.
„Jen vešla ve známost moje kandidatura do rady ČT, hned na mě sluníčkáři vylili kýble urážek, lží, sprostot,“ postěžoval si na facebooku Černocký, který v minulosti označil právě pořady jako Newsroom ČT24 či 168 hodin za „ideologickou masírku a odpornou manipulaci“.
„Děkuju panu kandidátovi, že můžu dcerám názorně ukázat, jak to tady vypadalo před rokem 89,“ rýpla si nyní do Černockého na twitteru moderátorka Nora Fridrichová.
Volání po politické vyváženosti
Na rozdíl od ekonomky Lipovské, která před svou kandidaturou do Rady ČT zapochybovala o smysluplnosti veřejnoprávních médií jako takových, Černocký uvádí, že ČT má rád a jeho oblíbeným kanálem je ČT 2, kde jsou vybírány „skvělé filmy z celého světa“, rád pak sleduje coby fotbalový fanoušek i sportovní kanál ČT Sport.
V Radě ČT by se však chtěl Černocký věnovat zpravodajské sekci a politické vyváženosti. „Společnost je dneska rozdělená, jsou tady dva tábory, které se nemají navzájem rády. Do parlamentu se dostaly naprosto protichůdné strany. Piráti, SPD, ODS, ANO atd. Strašně bych se v Radě zajímal o to, aby to bylo vyvážené, aby nikdo nebyl preferován, nikdo nebyl ostrakizován. Aby byl prostor, které strany dostávají, úměrný volebním výsledkům. Nikdo nemá právo ostrakizovat Piráty, protože nemá rád Piráty. Je to parlamentní strana, která byla řádně zvolena. To samé KSČM, to samé SPD, to samé ANO, to samé TOP 09,“ vzkázal Černocký.
Výhrady k ČT měl i Fištejn
Další z postoupivších kandidátů směřoval k ČT výhrady ohledně toho, že údajně nezve do vysílání komentátory, kteří nesdílí požadovaný, „povinný a hurá svazácký názor ze správné strany barikády“. Uvedl to Jefim Fištejn, absolvent moskevské Lomonosovovy univerzity a někdejší komentátor Rádia Svobodná Evropa, který tvrdil, že probíhá selekce autorů a do ČT se nedostanou ti s „jiným názorem“.
To odmítl zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT František Lutonský. „Vážený novinář Jefim Fištejn při slyšení kandidátů do Rady ČT říká, že mu byl vystaven zarach do vysílání. Za poslední dva roky se ta stopka přetavila ve 28 účastí při vysílání ČT24,“ upozornil.
V souvislosti s publicistou Fištejnem není bez zajímavosti, že ředitel Dvořák v lednu 2012 oslovil Fištejna do pětičlenného poradního kolegia mj. společně s prvním ředitelem ČT Ivem Mathé. Radě ČT mimochodem tehdy šéfoval Milan Uhde, někdejší ministr kultury a vůbec první předseda Poslanecké sněmovny.
Grund: ČT neumí pracovat s kritikou
Další z adeptů do rady Jiří Grund míní, že ČT neumí pracovat s konstruktivní kritikou a chybí v ní sebereflexe. Rada ČT podle něj naopak kritické otázky klást musí a management ČT by na ně měl věcně odpovídat.
„Když si dovolíte vyslovit jakoukoliv pochybnost na adresu některých pořadů, skladbu zvaní hostů, reportáží, tak místo, aby to rozpoutalo jakousi plodnou debatu, která vede ke vzájemnému pochopení a ke zlepšení práce všech zúčastněných, je často hned oheň na střeše. Jste např. obviněn z narušování nezávislosti a já nevím z čeho ještě,“ podotkl Grund a aktuální situaci kolem ČT a vztahů s Radou ČT označil za vyhrocenou.
Znepokojený Dvořák a „ostřelování“ ČT
Nad děním v Radě ČT přitom vyjádřil své znepokojení ředitel Dvořák již na podzim.
„Situace v Radě České televize začíná být znepokojivá. Vnímám velmi intenzivně, že po příchodu nových členů se mění způsob projednávání jednotlivých agend, namísto hledání věcných řešení, která by byla nejlepší pro Českou televizi, dochází k hledání překážek a záminek k jejímu ostřelování,“ myslí si Dvořák.
Bič na Dvořáka č. 1
Slova Černockého a dalších o údajných nedostatcích ve vyváženosti přitom zazněla poté, co se právě představitelé SPD, volající po sesazení ředitele ČT Dvořáka, čílili, že strana nedostává v televizi adekvátní prostor. Za pravdu jim má dávat i Výroční zpráva o činnosti ČT za rok 2020, kterou se chystá Rada ČT schvalovat ve středu. Podle info.cz tato zpráva může být dalším bičem radních proti Dvořákovi.
Současná Rada ČT si totiž vyžádala po generálním řediteli Dvořákovi na základě usnesení z 27. ledna 2021 informace o účasti předsedů a představitelů parlamentních subjektů, počtu jejich pozvání (přijatých i odmítnutých) především do hlavních profilových pořadů jako Události, Události komentáře, Interview 24, 90′ ČT24 a Otázky Václava Moravce - a to za celý rok 2020.
Není překvapením, že usnesení navrhla ekonomka Lipovská. Šéfa ČT Dvořáka to rozlítilo. „Usnesení, které navrhla radní Lipovská, je lživé, je šikanózní a je účelové. Pokud takové usnesení přijmete, je pro nás nesplnitelné,“ varoval radní. Marně.
Lipovskou s Xaverem a předsedou Matochou podpořili při hlasování v 15členné radě i Kratochvíl s Váňou a také někdejší hokejový reprezentant Jiří Šlégr či ekonom Pavel Kysilka, kteří do rady rovněž nastoupili loni.
Marný byl odpor radních Zdeňka Šarapatky a Martina Doktora. Další zúčastnění se zdrželi hlasování. Právě Šarapatka se televize i jejího vedení zastává, o jeho křeslo se však bude letos hrát také. Obměna členů tak stále více naklání misky vah v neprospěch podpory Petra Dvořáka.
Bič č. 2: Dvořákovi odepřeli třetinu roční odměny
Části radních pak nevoní ani odměny pro ředitele Dvořáka, který s měsíční mzdou 242 tisíc korun může dostat na roční odměně navíc až desetinásobek - tedy 2,42 milionu.
Jenže jsou to právě radní, kteří mohou sáhnout Dvořákovi na bonus - a loni to vůbec poprvé skutečně udělali. Dvořákovi místo 100 procent radní přiklepli za rok 2020 tentokrát 66,6 % a vzali mu tak třetinu odměny, zůstalo mu cca 1,6 milionu korun.
Rada hodnotí během rozhodování o výši odměny hospodářské výsledky ČT, která má rozpočet přes 7 miliard ročně, dále pak úroveň televizního vysílání a také manažerské výsledky generálního ředitele. Do nich se přitom řadí i komunikace s Radou ČT a plnění jejích usnesení. Dvořák coby trn v oku některých radních tak nemá na růžích ustláno.
Bič č. 3: Porušení zákona?
Aktivit, které mají otevírat cestu ke Dvořáku odvolání, však v současné Radě ČT vzniká víc.
Dvořákova kritička Lipovská se do generálního ředitele pustila i za to, že na stížnost nechal odpovědět jednoho ze svých ředitelů, upozornily Seznam Zprávy. Rada ČT následně na základě iniciativy Lipovské přijala usnesení, že Dvořák tím porušil povinnosti stanovené zákonem.
„Rada ČT někam strašně spěchá, jako kdyby se bála, že to jinak nestihne,“ glosovala to na twitteru moderátorka Nora Fridrichová. A samotný Dvořák? „Každé další jednání rady je vyhrocenější a přesvědčuje mě o tom, že někteří členové hledají záminky a účelová obvinění,“ vzkázal.
Dvořák na Zemanově mušce
Kdo by přitom viděl rád Dvořáka ze hry, je i prezident Miloš Zeman. Šéfa ČT kritizuje dlouhodobě, jeho kancléř Vratislav Mynář pak nedávno navrhl, aby koncesionářské poplatky - hlavní příjem ČT - byly dobrovolné.
„Ne že bych měl jakékoli sympatie vůči České televizi, pokládám ji za součást opozice, nikoli za vyváženou, objektivní a nestrannou veřejnoprávní televizi,“ uváděl Zeman v listopadu 2020 nikoliv náhodou opět pro Parlamentní listy a vyjádřil přesvědčení, že by měl Dvořák skončit - byť prezident upozornil, že o tom nerozhoduje on, ale právě Rada ČT.
Na Hradě přitom přijal Zeman letos v lednu právě i ekonomku Lipovskou a také Janu Bobošíkovou, která v ČT působila coby ředitelka zpravodajství ČT na přelomu let 2000 a 2001 v době televizní krize.
„Netrápím se tím, co si o mě myslí pan prezident. Neřekl to poprvé a určitě ani naposled. Co mi ale vadí, je, že se snaží podkopávat důvěru v Českou televizi. Ta je přitom nyní opravdu vysoká, dosahuje 74 %, zatímco prezidentovi důvěřuje podle CVVM 46 % obyvatel,“ reagoval v prohlášení Dvořák.
Čtveřici končících radních vyprší mandát letos v květnu. V červnu pak již může být složení rady takové, že Zemanovým slovům bude naslouchat více než nyní.
Dvořák s Mynářem na jedné tribuně
Právě Dvořák se přitom v únoru sešel na jedné tribuně spolu s kancléřem Mynářem na fotbalovém zápase Slavia - Leicester, kam mezi VIP hosty usedl i exministr Roman Prymula. „Protože ČT zápas vysílala, dostal jsem pozvánku od UEFA. Šel jsem na testy, vzal si respirátor a navštívil akci, která byla legální. Chápu to jako součást své práce,“ reagoval Dvořák v prohlášení.
„Jestli je to vnímáno jako morální selhání, omlouvám se. Doposud jsem na to tak nenahlížel,“ dodal šéf ČT.
Pan Fischer je vynikající, velmi schopný diskutér. Učitelku Borovkovou také hodnotím kladně, rozumné názory. 
Dozvěděl jsem se, že Dvořák vyvíjí aktivity ohledně zvýšení poplatků, což je v době snížení životní úrovně obyčejných občanů prasárna. Asi využívá rozhádanost společnosti a politické scény, hlavně na úrovni parlamentu a věří, že v něm získá podporu. Využije ji k dalšímu rozvoji bolševické propagandy ve prospěch jemu nakloněných politických stran a jedinců, finančnímu zvýhodnění sebe a svých spolumajitelů ČT, personálního a provozního molocha ČT, dodavatelů někdy pochybné zábavy, včetně umělců preferovaných předlistopadovým režimem. Příkladem zviditelňování sobě rovných je Kalousek, předlistopadový člen komunistické strany lidové, propagandisty socializmu v Mitasu, se vzděláním chemika. Politického ekonoma, v tomto vystudovaného na VUMLu nebo samouka? Kalouska patřícího mezi „kluky“ ze stejného „hnízda“ boje proti revanšistům a imperialistům, jako je Dvořák , Janeček,…