Daňový balíček bude platit od 1. ledna. Zeman poslal Vondráčkovi nové vysvětlení

Kvůli daňovému balíčku vypukly v posledních dnech spory. Prezident Miloš Zeman zákon nevetoval, ale ani nepodepsal. Nelíbí se mu, že daňová změna může podle něj prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu. Podle některých politiků i právníků je ale možné, že prezident formulací dopisu zřejmě omylem normu vetoval. Tím pádem by o ní měla znovu hlasovat Sněmovna. Hrad ale trvá na tom, že prezident zákon nevetoval.

Vetoval Zeman daňový balíček? Hamáček je pro přezkum, Kalousek i Vondráček mají jasno

Senátoři z klubu Starostů již oznámili, že kvůli pochybnostem o správnosti postupu prezidenta jsou připraveni napadnout balíček u Ústavního soudu. Učinit tak chtějí, pokud zákon vyjde ve sbírce a neprojedná ho znovu Sněmovna. Ve Sněmovně chce iniciovat žádost o přezkum prezidentova postupu u Ústavního soudu vládní sociální demokracie. Případná žádost o přezkum u Ústavního soudu ale vyžaduje podpisy nejméně 41 poslanců. Sociální demokracie jích má 14.

Senátoři STAN také vyzvali ve středu prezidenta, aby do doby vyhlášení a platnosti zákona blíže vysvětlil obsah svého dopisu, v němž uvedl, že zákon vrací k dalšímu opatření. „V opačném případě máme za to, že prezident republiky podle obsahu svého dopisu uvedený zákon vrátil ve smyslu článku 50 ústavy, tudíž by o něm měla Poslanecká sněmovna hlasovat znovu,“ uvedl ve středu předseda senátorského klubu Starostové a nezávislí Petr Holeček.

Zeman kvůli nejasnostem ve čtvrtek poslal šéfovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) nový dopis, ve kterém vše vysvětluje. „Především zdůrazňuji, že jsem nevyužil svého práva ve smyslu čl. 50 odst. 1 Ústavy České republiky a zákon nevetoval; v opačném případě bych to v dopise výslovně vyjádřil. K uplatnění veta projev mé vůle nesměřoval, což je ostatně zřejmé i z mých předchozích veřejných vyjádření,“ napsal prezident.

Novinky u stravenek a rodin s dětmi

Schválená a platná podoba daňového balíčku znamená pro státní rozpočet výpadek příjmů v příštím roce 87,5 miliardy korun. Státní rozpočet na příští rok schválený se schodkem 320 miliard korun s tím nepočítá.

Zavedení druhé sazby daně z příjmů 23 procent nově nahrazuje dosavadní sedmiprocentní solidární zdanění vysokých příjmů. Nová vyšší sazba se bude vztahovat na tu část příjmů, která pro příští rok překročí 141 764 korun měsíčně, což podle ministerstva financí odpovídá čtyřnásobku průměrné hrubé mzdy v roce 2021.

Spor o snížení daní a konec superhrubé mzdy. Zeman návrh omylem vetoval, nebo platí 1. ledna?

Od 1. ledna také začne platit takzvaný stravenkový paušál. Jeho zavedení bude dobrovolné a bude sloužit jako alternativa k současným stravenkám nebo závodnímu stravování. Příspěvek na stravování bude na straně zaměstnanců osvobozen od daní i pojistných odvodů do zákonem stanovené výše. „V současné době přibližně 1,8 ze 4,3 milionu zaměstnanců chodí na oběd do jídelny v práci, dalších 1,5 milionu dostává stravenky,“ uvádí ministerstvo financí. Nově si podle ministerstva budou moci stravenkový paušál dovolit i malé firmy nebo živnostníci s jedním nebo se dvěma zaměstnanci.

Sazby spotřební daně z tabákových výrobků a zahřívaného tabáku se zvýší k 1. únoru.

Změny v zákonech také vycházejí vstříc rodičům s hospitalizovanými dětmi. Zákon nově osvobozuje od místních poplatků průvodce hospitalizovaných osob, u kterých je nutná celodenní přítomnost u pacienta, pokud je jim pobyt hrazen z veřejného zdravotního pojištění.