Úterý 20. říjen 2020
Svátek slaví Vendelín, zítra Brigita
Oblačno 13°C

Vláda schválila pravidla kurzarbeitu, ošetřovnému se vyhnula. Schillerová: Podpora existuje

Aktualizováno -
25. září 2020
10:05
Autor: ČTK, Mii - 
25. září 2020
08:12

Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. V pátek ráno to sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Kabinet rovněž schválil zvýšení příspěvku na mzdu lidí s handicapem o 800 korun. Na projednání tzv. krizového ošetřovného se nedostalo, podle ministryně Aleny Schillerové (ANO) není opatření na pořadu dne.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Pravidla upravuje novela o zaměstnanosti. Aby začala platit, musí ji ještě schválit Parlament a podepsat prezident.

Podle poslední verze novely z pátečního rána by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.

Zdravotní pojištění by se platilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za neodpracovaný čas by hradil pracovník, dvě třetiny zaměstnavatel.

Ošetřovné není na pořadu dne

Na změně ošetřovného při výuce na dálku či karanténě kvůli koronavirové nákaze se vláda nedohodla. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by úprava mohla ohrozit ekonomiku. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je naopak potřebná. 

Ministerstvo práce navrhlo, aby se ošetřovné vyplácelo po celou dobu karantény či výuky na dálku na děti do 13 let. Nyní se poskytuje zaměstnancům z nemocenského pojištění 60 procent základu příjmu na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům na školáky do 16 let pak až 16 dnů. Od jara do konce června v první vlně epidemie rodiče pobírali na děti do 13 let 80 procent základu výdělku. Zvýšení dávky Maláčová teď nenavrhuje.

„Neprosazujeme plošná opatření z jara. Měli bychom reagovat na lokální ohniska. Navrhujeme krizové ošetřovné, aby se rodiny s dětmi neocitly bez příjmů, pokud školy či třídy budou zavírány či děti nebudou do školy moci docházet,“ řekla ministryně práce.

Podle Schillerové na jaře byly pro upravené ošetřovné důvody. Ministryně financí řekla, že nyní je proti úpravě dávky. „Musíme podporovat především ekonomiku, aby lidé chodili do práce,“ uvedla Schillerová. Podle ní by případný výpadek pracovnic či pracovníků, kteří by zůstali se školáky doma, mohl chod ekonomiky ohrozit. Negativně by mohl dopadnout třeba na zdravotnictví či školství, kde pracuje mnoho žen s dětmi, podotkla ministryně financí. Připomněla, že už na jaře si někteří zaměstnavatelé stěžovali na to, že jim v práci chyběli lidé.

viho ( 25. září 2020 11:15 )

My ten socík nakonec vybudujeme. Kurzarbeit je v podstatě státem garantovaná výplata, placená z daní těch, kdo pracují. Brzo to dopadne jak v Řecku. Každý bude mít jednak státem garantovanou výplatu v zaměstnání, do kterého ale nebude chodit, a k tomu ještě další práci načerno, ze které ale samozřejmě žádné daně odvádět nebude. Takže kdo to všechno ve výsledku zaplatí? No asi ti, jejichž zaměstnavatel nemá číslo na Babiše.

gaysknirem ( 25. září 2020 10:11 )

Ekonomiku momentálně už nic nespasí, a o to více je určitě třeba stát se rozumně myslícím a slušnými lidmi.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud