Máma sedmi dětí za Junckera? Babišova Dita, Romka i Železná Eva dosedly na trůny v EU

Do čela Evropského parlamentu se postavil opět muž - socialista z Itálie David Maria Sassoli. Muži však budou ve vedení v lehkém oslabení. Ze 14 místopředsedů je totiž hned 8 žen. Včetně české europoslankyně a lídryně hnutí ANO Dity Charanzové (44), která byla hostem pořadu Epicentrum Blesk Zpráv. 

Samotný europarlament v novém pětiletém období čítá momentálně 705 členů. Žen je z toho celkem 286, poměr žen k mužům tak oproti předchozí pětiletce opět vzrostl (39:61 procentům). Kdo jsou ženy, které zamířily do čelních pozic v europarlamentu? A jaká je aktuální situace kolem Evropské komise, kterou by po Jean-Claudeovi Junckerovi mohla vést také žena?

Německá ministryně obrany a spojenkyně kancléřky Merkelové Ursula von der Leyenová (60) by se mohla stát historicky první ženou v čele Evropské komise. Do této funkce ji navrhli na mimořádném summitu šéfové 28 států EU - a to poté, co zavrhli systém tzv. spitzenkandidátů. Tedy aby se o funkci ucházeli především hlavní kandidáti jednotlivých bruselských frakcí.

Von der Leyenová už v minulosti ve vládě Merkelové vedla i jiné resorty. Před obranou byla spolkovou ministryní pro rodiny, seniory, ženy a mládež a také ministryní práce a sociálních věcí. Rodinné záležitosti jsou jí vlastní, členka CDU, původní profesí lékařka (jejíž manžel Heiko je profesorem medicíny, který se pustil i do podnikání např. v oblasti biologických náhrad za srdeční chlopně) má sama celkem sedm dětí.

Hlasovat o tom, zda se stane šéfkou Evropské komise, se bude v úterý, kdy von der Leyenová dle svých slov bude žádat Evropský parlament o důvěru. Ve středu pak skončí ve vládě Merkelové, ať dopadne v Bruselu jakkoli. „Ve středu nehledě na výsledek odstoupím jako ministryně obrany, abych se mohla ze všech sil věnovat službě Evropě,“ uvedla v pondělí německá politička.

Kandidátka na první ženu v čele Evropské komise - Ursula von der Leyenová | Reuters

Česko má již jasné zastoupení v předsednictvu Eropského parlamentu. Mezi místopředsedkyněmi se po boku Dity Charanzové objevily například Eva Kopaczová (62), někdejší polská premiérka, zvolená stejně jako Češka v již prvním kole.

Kopaczová, přezdívaná „Železná Eva“, nahradila v čele polské vlády někdejšího premiéra Donalda Tuska (dnes předsedu Evropské rady). Ve funkci předsedkyně vlády byla někdejší lékařka a matka dcery Katerzyny (kdy jablko nepadlo daleko od stromu, neboť je i „polská Kate“ také lékařkou) od září 2014 do listopadu 2015, za tu dobu stihla zavítat i do Prahy, kde ji přivítal tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. 

Ewa Kopaczová je bývalou premiérkou Polska. Nově se stala místopředsedkyní Evropského parlamentu | Profimedia.cz

V předsednictvu Evropského parlamentu zasedla i Němka Katarina Barleyová (50), právnička, později soudkyně a rozvedená matka dvou synů, žijící s basketbalovým trenérem Macrem van den Bergem, či Maďarka Klara Dobrevová (47), právnička, matka tří dětí a partnerka někdejšího maďarského premiéra Ference Gyurcsányho.

Křeslo v předsednictvu EP si vydobyla i další z Němek v europarlamentu Nicola Beerová (49), matka dvojčat, které má s někdejším politikem FDP Volkrem Steinem (dnes však žije s právníkem Jürgenem Illingem) a Finka Heidi Hautalová (63), která má syna pro změnu s finským umělcem J. O. Mallanderem, blízko však prý měla údajně i k ruskému režisérovi Andreji Někrasovovi, bývalému poradci Kremlu, který však vytvořil řadu filmů kritizujících Vladimira Putina.

Vůbec nejvíc hlasů od europoslanců však dostala Irka Mairead McGuinnessová (60), někdejší žurnalistka, která spolupracovala například na reality show Celebrity Farm, manželka zemědělce Toma Duffa a pro změnu čtyřnásobná matka.

Místopředsedkyně Evropského parlamentu Mairead McGuinnessová | Facebook

Zajímavou postavou v křesle místopředsedkyně EP je nepochybně Lívia Járóková (44). Romská politička, která se do Bruselu probojovala za stranu Fidész maďarského premiéra Viktora Orbána. Maďarka poprvé stanula ve funkci europoslankyně již v roce 2004, kdy byla zvolená jako 29letá. Bruselskou přestávku měla v letech 2014 až 2017, kdy nejprve nekandidovala, aby později nahradila europoslankyni Gállovou.

Sociální antropoložka dříve mj. pracovala s romskými studenty gymnázia v Pésci. Je vdaná a má dvě děti. A rovněž na půdě Evropského parlamentu řeší postavení evropských Romů a jejich problémy včetně otázek diskriminace.

Místopředsedkyně Evropského parlamentu Lívia Járóková z Maďarska | Facebook L. Járókové

Také česká europoslankyně Dita Charanzová přitom stejně jako její kolegyně v předsednictvu musí skloubit roli europoslankyně, místopředsedkyně a matky - doma má dvě holčičky. „Samozřejmě přemýšlela jsem nad tím, jak to ovlivní chod domácnosti, rodiny. Uvidíme. Já jsem dostala zelenou od svého muže, on je vždycky ten první, kterého se ptám, a on má takové životní krédo, že říká: To dáme. Já mu věřím,“ uvedla.

O možné nové šéfce Evropské komise pak před úterním děním v Evropském parlamentu Blesk Zprávám řekla: „Vidím to jako nějaké rozložení sil. Výsledek, ke kterému se horko těžko několik dní a nocí premiéři prokousávali, je dobrý výsledek.“

Z Bruselu pak Charanzová nyní vzkázala: „Věřím, že paní von der Leyenová bude rozumět potřebám Česka, v tom smyslu jsem se jí dotazovala i při jejím představování. Chci, aby se dořešila situace kolem dvojí kvality potravin a dalšího zboží, aby nebyly stavěny překážky našim podnikatelům, nedělaly se rozdíly mezi západem a východem Evropy. “

Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) byla hostem pořadu Epicentrum na Blesk.cz | Foto Blesk - Michal Protivanský

Zatímco europoslanci rozhodnou o von der Leyenové v úterý, otazník nadále visí nad tím, zda součástí komise bude i další Češka - Věra Jourová (54), která měla v uplynulém funkčním období v portfoliu oblasti spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví.

Její pokračování ve funkci eurokomisařky však není jisté. Premiér Babiš se zatím pouze nechal slyšet, že by stál o to, aby se její portfolio změnilo. „Měli bychom usilovat o lepší portfolio. Už to, že paní Jourová je žena, tak ty šance zvětšuje. Z těch komisařů, kteří tam nyní jsou, jich zůstává čtyři nebo pět,“ podotkl Babiš už v červnu v Bruselu a naznačil, že s Jourovou nadále počítá.

Lepší portfolio by si přál i nadále. Babiš však upozorňuje, že rozhodující slovo v tomto má nový šéf Evropské komise. Nebo šéfka, pokud projde nominace Ursuly von der Leyenové. „Zná Českou republiku, zná náš region, pro nás je to samozřejmě podstatně lepší volba než Timmermans,“ uvedl na konto Němky Babiš, který si přál především vítězství spitzenkandidáta socialistů Franse Timmermanse.

Zda však bude nakonec případný nový post v komisi skutečně pro Jourovou, nebo pro jiného kandidáta, je v (unijních) hvězdách. Česká vláda nadále českého kandidáta nenominovala, jak potvrdila Blesk Zprávám i vládní mluvčí Jana Adamcová. „Vláda kandidátku zatím nenominovala, ke schválení by mělo dojít v blízké době. Kdy přesně bude na programu vlády, zatím nebylo určeno,“ vzkázala Adamcová.

„Pro mě současná komise byla zklamáním, myslím si, že tady vzniklo víc napětí mezi východní a západní Evropou, než jsme kdy měli v minulosti,“ kritizuje Charanzová dosluhující Junckerovu komisi. Jourová dle ní měla složité portfolio - „tři nesourodé kapitoly“. „Byly věci, ve kterých jsem s ní nesouzněla, neshodly jsme se na řešení třeba dojí kvality potravin, ale celkově si myslím, že uspěla,“ dodala ve Studiu Blesku Charanzová, která rovněž doufá ve změnu portolia - např. v oblasti vnitřního trhu, digitální ekonomiky či vědy a výzkumu.