Rathův pech: O křeslo v Hostivici přijde, zvolení nebylo platné, rozhodl soud

Rath se do zastupitelstva dostal jako jediný z uskupení, jehož byl lídrem. Proti vzniku jeho mandátu ale bylo podáno několik stížností, jimiž se soud zabýval. Nakonec dospěl k závěru, že Rathovo křeslo patří volební straně Středočeši2012, která tak bude mít šest místo původních pěti zastupitelů.

Předsedkyně senátu Olga Stránská v usnesení uvedla, že při zjišťování výsledků voleb nelze přihlížet k osmi kandidátům volební strany Zdravá Hostivice, kteří ke dni konání voleb neměli na území města hlášený trvalý pobyt, ani k hlasům, které byly pro tyto kandidáty odevzdány.

Propadáky voleb: Debakl Paroubka a Ratha, končí Klasnová, Hamáček nepomohl. A Kalousek?

Komunální volby v Hostivici vyhrálo uskupení HOme - Hostivice město se šesti mandáty. Druzí byli Středočeši2012.cz v čele se současným starostou Jaroslavem Kratochvílem, kteří získali původně pět křesel. Zdravá Hostivice skončila na sedmém místě se ziskem jednoho mandátu, o který ale rozhodnutím soudu přichází.

Uskupení bývalého hejtmana má totiž po přepočtu místo 2513 hlasů (5,21 procenta) jen 1532 hlasů, což k překročení pětiprocentní hranice pro vstup do zastupitelstva nestačí. Rath už dříve prohlásil, že se stížnostmi nesouhlasí. „Pokud někdo uvedl v době podávání přihlášek své bydliště mimo Hostivici a voliči jej s touto informací uvedenou na lístku přesto volili, pak je to svobodná vůle voličů a ta by se měla respektovat,“ řekl serveru iDNES.cz.

Rath ČTK řekl, že počká na písemné vyhotovení a pak se případně obrátí na Ústavní soud. Má prý k dispozici právní rozbor upozorňující na fakt, že Krajský soud v Praze i některé jiné krajské soudy v minulosti obdobné stížnosti odmítaly. Argumentovaly údajně tím, že stížnosti měly být podány proti kandidátce, nikoliv proti výsledku voleb.

„Bude se potřeba podívat na to, v čem je rozdíl, a na základě toho bude potřeba právní úvaha, jestli není naplněna možnost podání ústavní stížnosti,“ uvedl Rath. Podle něj tento problém nemusí nastat jen kvůli nezměněnému bydlišti, ale třeba i kvůli úmrtí kandidáta. „Vemte si situaci, že někdo je napsán na kandidátce a umře do doby konání voleb. Podle téhle logiky by někdo nebyl zvolen jen proto, že mu někdo z kandidátky umřel,“ namítl Rath. Protože v těchto případech není možný přezkum vyšší soudní instancí, může to být podle něj zajímavá otázka právě pro Ústavní soud, který by praxi krajských soudů mohl sjednotit.