Češka musela po vraždě Kuciaka změnit vzhled, bojí se o život. Chce dokončit jeho kauzy

Právě v souvislosti s osobní bezpečností dostala novinářka hned po vraždě slovenského kolegy policejní ochranu, a následně musela dokonce změnit vizáž, aby nebyla na první pohled poznatelná. Vyrovnat se s těmito opatřeními pro ni není snadné a z důvodu utajení o nich ani nemůže podrobně mluvit.

„Součástí té mojí ochrany je i to, že o ní nemluvím. Je to relativně velký zásah do soukromí. Nejenom mně, ale i mé rodiny. Kromě toho, že jsem byla požádána, abych změnila vizáž a nebyla na první pohled poznatelná, přistoupili jsme i k dalším technickým opatřením, které mají lépe zabezpečit, jak se pohybuji a obecně moji bezpečnost,“ prozradila pro Newsroom ČT24.

Horká stopa v případu popravy Kuciaka: Vrah použil speciálně upravenou zbraň

Holcová se momentálně nejvíce obává toho, aby se z vraždění novinářů nestala nějaká norma. Zabití Kuciaka společnost šokovalo, ale to se prý časem může změnit. Navíc situaci neprospívají verbální útoky politiků na novináře, v Česku v nich vynikají například Miloš Zeman a Tomio Okamura.

„Já to považuji za riziko, protože ti politici, co se nevyjadřují nějak důstojně k novinářům a jejich práci, tím podprahově sdělují, že život těch novinářů má nižší cenu. Nemyslím si, že tyto verbální útoky by neměli řešit samotní novináři, a doufám, že se najde čím dál více lidí v normální občanské společnosti, kteří by se za ty novináře postavili sami. Že by dali najevo, že nechtějí politiky, kteří uráží novináře. A kteří by sdělili i těm ostatním, že úkolem novináře není uštvat politika, ale podat lidem dostatek informací, aby se na jejich základě mohli rozhodnout a mohli rozhodnout správně, “ řekla Holcová v rozhovoru.

Reportérka má samozřejmě i nadále strach o svoji bezpečnost, ale vražda kolegy ji donutila přehodnotit vlastní styl práce. „Musela jsem přehodnotit to, jaký jsem předtím měla úsudek – co je bezpečné a co už není. A přestala jsem spoléhat na to, že to dokážu nějak dobře vyhodnotit, odhadnout,“ popisuje Holcová.  A to zatím jenom sbírali veřejná data a analyzovali je, k oslovování lidí, které je mezi novináři považováno za nejnebezpečnější, se nedostali.

Rodičům neřekli pravdu o popravě Kuciaka: Dám souhlas k exhumaci, vzkazuje policii matka Martiny

„A měli jsme to naplánováno tak, že než začneme oslovovat respondenty, o kterých píšeme, aby se nám k tomu vyjádřili, aby nám poskytli svůj pohled na věc, že samozřejmě zvýšíme ty bezpečnostní opatření. Bohužel k tomu nedošlo,“ dodává.

Holcová je momentálně zapojená do dvou mezinárodních týmů, které pokračují v kauzách, na kterých s Kuciakem pracovali, a je pro ni důležité, aby se památka na Kuciaka promítla do pracovní roviny a kauzy byly dokončené. „Já si myslím, že tak jako na začátku, když my jsme začali pracovat na této kauze, nám všichni říkali, že na Slovensku mafie není a není ani v Česku. My jsme byli přesvědčeni, že ten případ je mnohem větší a že je potřeba do toho víc šťourat. Objasnit ty okolnosti, “ vysvětluje.

Holcová je přesvědčená, že budoucnost žurnalistiky leží ve sdílení informací a bezpečnost novinářů je i v tom, že informace nebude mít jen jeden člověk. „Právě i proto, že se tím částečně eliminuje riziko, že v momentě, kdy půjdete dělat dejme tomu rozhovor s někým, kdo je z organizovaného zločinu a on bude mít pocit, že ten příběh může zastavit tím, že vás zavraždí, protože nikdo jiný ty informace nemá. Budete pro něj mnohem jednodušší terč, než když mu řeknete: Má to dvacet mých kolegů, můj šéfredaktor. Nemůžete s tím příběhem už vůbec nic udělat. Vyjde to tak jako tak,“ myslí si Holcová.