„Ohavnost,“ bouřil Kalousek kvůli církevním restitucím. Komunisti protlačili zdanění

Poslanci ANO a SPD ve středu ve Sněmovně podpořili návrh KSČM na zdanění finančních náhrad za církevní restituce. „Účelem tohoto zákona je zdanit finanční náhrady za nevydaný majetek. Přínosy pro státní rozpočet ročně se předpokládají na úrovni 380 milionů korun ročně,“ uvedl poslanec Milan Feranec (ANO) a dodal: „Vláda si je vědoma rizika, že navržené řešení může být napadeno u Ústavního soudu s ohledem na možný zásah do legitimního očekávání církví.“

Ke schválení peněžitých náhrad došlo za vlády Petra Nečase (ODS). Tehdy bylo určeno, že církve během následujících 30 let dostanou 59 miliard. Náhrady se začaly vyplácet již v roce 2013.

Kalousek: Uloupí vám majetek a náhradu vám zdaní

Odpor KDU-ČSL, ODS a TOP 09 byl marný. „To, co bylo církvím skutečně ukradeno, mělo by jim být vráceno či nahrazeno bez dalšího danění, protože náhrada škody není dar ani příjem. Na druhou stranu finanční náhrady, které nejsou náhradou škody, ale jsou skutečně čistým příjmem, by zdaněné být měly,“ míní Tomio Okamura (SPD). Podle něj restituční náhrady dostávají i církve, které před rokem 1989 ani neexistovaly. Zmínil Apoštolskou či Luterskou evangelickou církev.

Rušno kolem církevních restitucí: Komunisté trvají na zdanění, Babiš jim poslal vzkaz

S Okamurou nesouhlasil Miroslav Kalousek (TOP 09). „To, že v náhradách dostávají každoroční výplatu i církve, které před rokem 1948 neexistovaly, to je součástí dohody, kde ty nejbohatší církve - z tohoto hlediska zejména církev katolická - byla ochotna se dohodnout s dalšími 16 církvemi a náboženskými společnostmi a o tu náhradu se s nimi podělit. Takže to není něco navíc,“ odmítal Okamurovy argumenty šéf poslaneckého klubu Topky. „Někdo vám uloupí majetek, pak je vám za to vyplacena náhrada a vy jste za to zdaněn. To je nesmysl,“ řekl Kalousek k návrhu komunistů.

Upozorňoval také na to, že smlouvy se mají ctít a dodržovat, ne k nim zpětně přikládat dodatky. Kalousek současný postup označil za „ohavnost“. „My teď potřebujeme vyhovět komunistům,“ říkal o přístupu ANO. „Po padesáti letech dojde jenom k druhé stejné křivdě, k druhé stejné loupeži, ke které došlo po roce 1948. Konec konců krádež a loupeže jsou kroky pro komunisty tak typické,“ stěžoval si.

Omezení církví a „svatý boj“ proti islamizaci

Poslanec Ondřej Benešík odmítal, že by KDU-ČSL byla mluvčím nějaké církve, upozornil však, že církve potřebují peníze na to, aby se osamostatnily od státu. „Je paradoxní, že ten svatý boj, svatý boj za křesťanský charakter naší společnosti a proti islamizaci, chtějí někteří začít tím, že podváží činnost křesťanských církví a židovské obce,“ uvedl.

Ani tyto argumenty však nepomohly. Šéf KSČM Vojtěch Filip připomněl, že se danily třeba i náhrady v době povodní v roce 2002. Zdanit se tak mají i náhrady za církevní restituce. Tvrdil, že v roce 1990 vznikla chyba v zákoně o církvích a náboženských společnostech. Aby náhrady církvím byly zdaněny, obhajoval jako legitimní krok i šéf mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič (KSČM).

Benda: Nesmysl o předražení

Poslanec ODS Marek Benda pro změnu narážel na to, že premiér Andrej Babiš (ANO), který zdanění peněžitých náhrad za církevní restituce prosazuje také, mluví o „prodražení“ těchto restitucí. „Pan premiér rád používá větu o tom, že církevní restituce jsou předražené o 54 miliard. Ta věta je bohužel naprosto nesmyslná. Ta věta pochází z roku 2008. Použil ji Vlastimil Tlustý ve válce tehdy s Mirkem Topolánkem a ve snaze rozbourat církevní restituce,“ uvedl Benda.

Že hodnota nevráceného majetku je výrazně nadhodnocená, zmínil během středeční sněmovní debaty i poslanec KSČM Vladimír Koníček. „Říkat, že je přeceněno něco o 54 miliard, když celková částka je 59 miliard, no to snad nemůže myslet opravdu vážně nikdo. To by bylo takové přecenění, které jsme snad v historii českých zemí nezažili,“ rýpl si však Benda. Domnívá se přitom, že částky, které jsou církvi vyplácené, jsou vyplácené správně a spravedlivě. I on mluvil o snaze jednobarevné vlády naklonit si komunisty a KSČM podle něj rozehrává novelou „starou třídní nenávist“.

Zpravodaj návrhu Feranec však upozornil: „Nebudeme hlasovat o Bílé hoře, ani o bolševické revoluci, ani o okupaci Sudet, ani o únoru 1948, dokonce nebudeme hlasovat ani o zákonu o restitucích jako takovém. Budeme toliko rozhodovat o tom, jestli pustíme do druhého čtení zákon, který umožní zdanit finanční náhrady za nevydaný majetek.“ A tak se i stalo, poslanci zákon do druhého čtení pustili.

Grebeníček vytáhl „majetkuchtivé“ církve

„Nelze přece sloužit dvěma pánům – Bohu a majetku,“ rýpl si do církví někdejší předseda KSČM Miroslav Grebeníček a mluvil o okruhu „majetkuchtivých církevních hodnostářů“. Podle poslance Leo Luzara (KSČM) se proti sobě staví náprava křivd za to, co bylo ukradeno s tím, že se něco ukradne jinde. Podle něj cítí křivdu více než 70 procent občanů.

To šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek upozorňoval na to, že „církevní restituce jsou nespravedlivé“. „Jsou skutečně nespravedlivé především vůči katolické církvi, která nedostala odškodnění ani za to, že stát využíval výnosy z toho majetku po dlouhá desetiletí,“ podotkl.  

A Miroslav Kalousek pak pro změnu bouřil proti opakovanému argumentu komunistů, že byl zákon o církevních restitucích za Nečasovy vlády schválen o jeden jediný hlas trestně stíhaného poslance Pekárka. Označil to za stokrát opakovanou lež. „Zákon byl schválen o dva hlasy,“ upozornil Kalousek. „Je to pořád dokola komunisty obehraná písnička,“ přidal se ke Kalouskovi šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura a upozornil, že Pekárkův hlas nebyl třeba a ODS ho v té době již z klubu vyloučila.