Experti: Okamura má své voliče za pitomce, KSČM se nedá věřit. A proč jde Zeman na sněm SPD?

Autor: Zuzana Štíchová - 
9. 12. 2017
05:35

O Okamurově SPD či komunistech se často mluví jako o extremistech, to ale není zcela přesné označení. V rozhovoru pro Blesk.cz to vysvětlili politologové Josef Mlejnek a Jan Kubáček. Podle nich sice mají některé extrémní členy, kteří dokládají radikalismus uskupení, například myšlenky vystoupení z NATO nebo odpor k uprchlíkům se ale jako extrémní definovat nedají. Na celostátní konferenci SPD přitom míří v sobotu odpoledne prezident Miloš Zeman, který jinak navštěvuje pravidelně jen „srazy“ spřátelené Strany práv občanů (dříve Zemanovci).

Je to o konkrétních jedincích shodují se oba odborníci. Jak komunisté, tak SPD mají ve svých řadách lidi, které je možné za extremisty či radikály označit. Mlejnek s Kubáčkem se shodli například na jménu Marty Semelové

„Milada Horáková se přiznala ke své činnosti. Dost pochybuji, že to byla vynucená přiznání. Je to záležitost, která je smutná, jako nemá z ní určitě nikdo radost,“ prohlásila poslankyně (do října 2017) za KSČM Marta Semelová v únoru 2014.

Do konfliktu s ministryní práce se pak dostal v polovině listopadu tajemník SPD Jaroslav Staník. Ten podle svědků v jedné ze sněmovních restaurací, které nejsou veřejně přístupné, prohlašoval, že „Židi, homosexuálové i Cikáni by měli jít do plynu“. „Bylo to dokonce mnohem horší. Vyzýval k tomu, aby se všichni homosexuálové, Romové a Židé stříleli už po narození,“ popsal incident končící poslanec Marek Černoch (za Úsvit).

Tajemník SPD Jaroslav Staník při konfliktu s novináři ve volebním štábu SPDTajemník SPD Jaroslav Staník při konfliktu s novináři ve volebním štábu SPD | 

To jsou jen dva příklady prohlášení, které mají členové KSČM a SPD „na svědomí“. Zatímco Mlejnek u nich označení „extremisté“ vidí jako problematické, ale v zásadě se mu nebrání, Kubáček by pro ně preferoval označení „radikálové“. Za extremistické bývají totiž označovány také strany, které porušují zákon a jsou obvykle oficiálně rozpuštěny. To není případ ani SPD ani KSČM.

Okamurovci jsou úhoři a kompars

Hnutí SPD balancuje podle Mlejnka mezi krajní pravicí a populisty. „Ke krajní pravici bych ho řadil, kdyby zastávali nějakou těžce propracovanou rasistickou ideologii. Je to populistický projekt. U řady lidí z té strany lze zaznamenat, že mají sklon k rasistickým názorům. Je problém, že ta strana je vágní. Stojí na Okamurovi, ostatní je kompars. Oni jsou takoví hadovití, tak se vlní, jako úhoři,“ míní politolog největší české univerzity s tím, že ani politologové se v této otázce zcela neshodnou.

Šéf SPD sám podle něj extremistou či radikálem není. „Já si myslím, že on je cynik v podstatě, že je mu to jedno. On si o svých voličích myslí, že to jsou pitomci a že je snadno oblbne, že mu tam naházejí ty hlasy. Nemyslím si, že je ideolog nebo že by věřil rasistickým teoriím, i vzhledem k jeho původu,“ dodává Mlejnek pro Blesk.cz.

Na Okamurovo okolí ukazuje také Jan Kubáček. „Má v širším okolí lidi, kteří jsou sporní, až na hraně, a to v tu chvíli lze akceptovat jako extremistické. Jinak pokud jsou zvoleni a pohybují se v mantinelech politického pořádku země, tak jsou pro někoho možná nepřijatelnou, ale standardní politickou silou,“ vysvětluje s tím, že na obě strany by spíše sedělo označení „politických radikálů“. „Přitahují lidi s radikálním názorem, občas netolerantní,“ říká.

„Ve své době i Václav Klaus byl schopen spolupracovat s lidmi typu pana Bartoše (Adam B. Bartoš – pozn. red.), který si veřejně vedl seznamy Židů. To je jednoznačně sporné a protiústavní,“ připomíná.

Komunisté „dojíždí“ na Semelovou a Grospiče

Komunisté to mají podle obou expertů jinak. Kromě problematických osobností je tíží také minulost, kterou dostatečně neodstřihli. „KSČM se od ní nedistancovala dostatečně tak, aby byla důvěryhodná a demokratická. V čele mandátového a imunitního výboru stojí pan Grospič, což je představitel stalinistického křídla. Disidenty označil za placené agenty Západu, když se má jednoznačně distancovat od minulého režimu, tak se vykrucuje. Když dostane otázku na Miladu Horákovou, tak se vykrucuje. Marta Semelová... To jsou lidi, kvůli kterým se KSČM řadí mezi extremistické nebo nedemokratické strany,“ shrnuje Mlejnek.

Marta Semelová při rozhovoru pro Blesk.czMarta Semelová při rozhovoru pro Blesk.cz | 

Předseda KSČM Vojtěch Filip je oproti tomu „komunistický pragmatik“, který žádné extrémní názory navenek nesděluje. „Kdyby měli vyšší podporu a dostali se k moci, tak obava, že by režim nebyl demokratický a byl by to návrat do časů před rokem 89, existuje,“ dodává a poukazuje na to, že si strana dává velký pozor na to, aby v oficiálních dokumentech nebylo nic problematického.

„Dávají prostor a tolerují lidi, kteří jsou na hraně a často i za hranou. Například u komunistů klasickou ukázkou je poslankyně Semelová, která otevřeně popírala historickou pravdu v případě politických procesů, Milady Horákové,“ doplňuje Kubáček.

Proti muslimům? Extremistou by musel být i Zeman a Topolánek

Naopak požadavek vystoupení z NATO nebo tvrdé odmítání uprchlíků radikalismus prý nedokumentuje. „Vystoupení z NATO… Já bych byl proti. Ale to je vojenská aliance, takže může být legitimní politický názor požadovat vystoupení a stát se neutrální zemí. Je to pitomost, ale budiž,“ říká Mlejnek.

„Kdybychom vzali, že Okamurův vztah k muslimům je extremismus, tak je extremistou i Mirek Topolánek, ten říká to samé. A samozřejmě i prezident Zeman,“ dodává. Tady jde prý spíš o populismus.

Video Miloš Zeman o SPD ve vládě - Blesk TV
1080p 720p 360p

Zeman jde přiživit šance na dalších 5 let

Návštěva prezidenta Zemana na celostátní konferenci SPD pak může být překvapením, ale nepůjde zřejmě ani tak o vyjádření sympatií, jako o podpoření šance na znovuzvolení.

„Asi půjde oslovovat i komunistickou stranu. Sází na určitý typ voličů, je to z jeho strany velice pragmatická úvaha, která připomíná například tah Václava Klause, který šel vyjednávat za komunisty tehdy ještě v nepřímých prezidentských volbách,“ připomíná opět bývalého prezidenta Kubáček.

Podle Mlejnka jsou voliči Okamury ve velké části také voliči Miloše Zemana. „Okamura je politikem, který je pro něj nejvíc nebezpečný, pokud s ním bude ve sporu. Když by Zemanovi ubylo nějakých 10 procent voličů Okamury, tak by se nemusel dostat do druhého kola. On bude usilovat o přízeň Okamury a SPD, je otázkou, jak to bude chtít Okamura vytěžit. Možná té jejich vazby využije jako páky na Babiše, aby za podporu vlády dostal něco víc, než by mu Babiš chtěl dát,“ naráží Mlejnek na „pakt“ Zeman - Babiš, kdy by se mohl prezident za šéfa SPD u premiéra přimluvit.

Doporučujeme
RadekPivny ( 16. prosince 2017 08:09 )

Další z expertů, kteří nemohou rozdýchat, že volby dopadly tak, jak dopadly. Pan Mlejnek už zřejmě mele z posledního a proto (beztrestně) označuje voliče SPD za pitomce. Znám se svého okolí mnoho slušných a vzdělaných lidí, kteří SPD volili. Proč? Protože celou dobu volili jiné, tzv. tradiční strany,, které se jim odměnily po svém (kmotři, rozkrádání, tunely,...). Docela jejich volbě začínám rozumět a čím víc budou "experti" štěkat, tím větší karavana bude.

marmat ( 15. prosince 2017 21:13 )

Tanečky nad hodnocením ANO, by se laikům mohly ZDÁT politologické a dokonce chvílemi i LOGICKÉ

marmat ( 15. prosince 2017 21:08 )

"OBJEKTIVITA" obou politologů byla zřejmá , nechutná a zaplacená fraška od ČT 1

marmat ( 15. prosince 2017 21:00 )

Jinak oba experti v sobě nezapřeli "objektivitu" v angažmá ČT 1-SORRY JAKO

marmat ( 15. prosince 2017 20:57 )

Nevím dodnes,zda pan Soukup zval Okamuru do debat TV Barrandov proto, aby nám ho VNUTIL, nebo mu dal velký prostor proto, aby se ON SÁM tím natřásáním totálně znemožnil a ODHALIL

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa
Články odjinud