Vlastníci bytů sáhnou do kapsy sousedů neplatičů před bankami, chce senátorka
Majitelé bytů už nebudou doplácet na neplatiče ve svém sdružení. Novelu z pera senátorky Jitky Seitlové (za SZ) posvětil Senát a může tak putovat na vládu a do Poslanecké sněmovny. Podle Seitlové jde o nápravu zjevné nespravedlnosti, kdy čestní majitelé doplácí na dlužníky, protože jinak by se jejich dům mohl dostat i do exekuce.
Sdružení vlastníků bytových jednotek by mohla přeskočit banky v exekucích, insolvencích nebo dražbách. Chce to skupina senátorů v čele s Jitkou Seitlovou, banky se kroku brání. Ze zbývajícího majetku by měly být podle úpravy přednostně uspokojeny části dluhů u bytových sdružení, kde náklady neplatič „hodil“ na své sousedy. Místo čtvrtiny pohledávky to ale bude pouze deset procent. Prosadil to lidovecký senátor Jiří Carbol.
„Je to výsledek kompromisu. Cokoli pro společenství vlastníků jednotek je přínosem. Teď musíme počkat, co na to Poslanecká sněmovna,“ řekla k tomu Seitlová, která měla obavy, aby se její návrh dočkal „rozhřešení“. Dva výbory totiž chtěly projednávání normy odročit na později. Nakonec ale změny Senátem prošly.
„Cílem tohoto zákona je náprava nerovného postavení společenství vlastníků bytových jednotek vůči přednostním a zástavním věřitelům při vymáhání dluhů ostatním poskytovatelům, poskytované služby,“ vysvětlila účel členka senátního klubu lidovců a nezávislých. „Současný právní vztah brání tomu, aby poctiví nedopláceli na nepoctivé,“ doplnila a dodala, že „jde o zjevnou nespravedlnost“.
Skupina senátorů řeší problém dlužníků v SVJ už několik let. Porovnejte, jak vypadala situace koncem roku 2015:
„Společenství a jeho členové přitom nemají možnost žádným způsobem ovlivnit výběr nebo chování jejich nežádoucího společníka. Zatímco zástavní věřitel, v jehož plné dispozici je rozhodnutí o poskytnutí hypotéky nebo půjčky, je ve svém podnikatelském riziku chráněn přednostním právem krytí pohledávky, společenství na nerovnou pozici v právním systému doplácí,“ poznamenala.
Problémem ale může být, že poslanci nestihnou normu do voleb projednat. „Byť ta naděje, že se to stihne projednat, je malá, tak pořád jakási jiskérka tam je,“ poznamenal na plénu předseda senátorů za ČSSD Petr Vícha, další z autorů předlohy. I proto nakonec Senát doporučil Sněmovně, aby návrh schválila v prvním čtení, tedy nejrychlejším způsobem.
Dluhy jdou do desítek milionů, většinou jsou nevymahatelné
Energie ve společných prostorách nebo správa domu. To jsou položky, které ostatní vlastníci bytů za dlužníka raději zaplatí, než aby se jejich dům dostal do problémů.
Bytovým sdružením dluží zhruba sedm a půl tisíce lidí celkem více než 85 milionů korun. Průměrný dluh je tedy kolem 11 tisíc korun. Alespoň takovou statistiku má k dispozici Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD). Na základě dostupných údajů je ale zhruba 64 procent pohledávek za vlastníky bytu nevymahatelných.
SČMBD ale sdružuje jen část SVJ. „Celkový dluh nikdo nezná, sdružení vlastníků jednotek nejsou všechna organizovaná, jednají samostatně,“ přiznává Seitlová. Podobné řešení, které senátorka navrhuje, podle ní přitom platí v Rakousku či Německu a bylo projednáno s Exekutorskou komorou i s ministerstvy spravedlnosti a pro místní rozvoj.
V Česku je zaregistrováno více než 58 tisíc společenství vlastníků bytů, která spravují zhruba 1,3 milionu jednotek.
ČSSD dluží také miliony ale, že by exekutoři šli po členech ČSSD ?