Evropa se dostává do volebního víru, který napoví o jejím dalším směřování. A třeba i o dalším přístupu k migrační krizi. Po volbách v Nizozemsku, které vyhrál premiér Mark Rutte nad protimuslimským štváčem Geertem Wildersem, čekají vůdčí země EU další zajímavá volební klání. Marine Le Penová ve francouzské prezidentské volbě volá po frexitu, naplno se však rozjíždí i hra o křeslo Angely Merkelové. Jak vidí jejich šance čeští analytici?
Už 23. dubna se bude rozhodovat o tom, kdo nejvíce oslovil francouzské voliče. Prezidentská kandidátka Marine Le Penová (48) spřádá smělé plány. Chtěla by uspět v prvním kole a poté i v kole druhém, které se uskuteční 7. května. Favoritkou volby není, ale není ani bez šance.
„Šanci určitě má. Neměli bychom se jen tak snadno ukolébat představou, že ve druhém kole všichni budou spíš hlasovat pro středového kandidáta. Může nastat souběh událostí – např. teroristický útok mezi 1. a 2. kolem volby, může se znovu obnovit masová migrační vlna do Evropy. To jsou faktory, které by Le Penové nahrály,“ upozorňuje Radko Hokovský, analytik a výkonný ředitel Evropských hodnot.
Také další analytici si myslí, že Le Penová šanci má. „Volby jsou zatím značně ovlivněny skandály hlavních kandidátů, hlavně Francoise Fillona (platil ze státních peněz svou manželku a děti - pozn. red.). Francouzi jsou přitom značně nespokojení se zavedenými stranami a chystají si takovou menší politickou revoluci,“ říká analytik Filip Chráska, spolupracovník Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Le Penová přitom v boji o francouzský trůn sází výrazně na téma migrační krize. Nejraději by zavřela hranice Francie a volá i po tzv. frexitu, odchodu z EU. Vystihuje nálady ve společnosti, která si přeje, aby se neopakovala situace z roku 2015 a aby se zabránilo nelegální imigraci.
„Populisté – nebo radikální strany – včetně Marine Le Penové se však nebojí použít metody, které jsou v rozporu s občanskými právy a svobodami. V rámci zachování bezpečnosti a zabránění imigrace směřují k omezování práv a to nejen v rámci migrantů, ale i svých vlastních občanů. A to už je potom nebezpečné,“ varuje Hokovský.
Ve francouzských volbách, ke kterým bude v EU upřena výrazná pozornost, je však prozatím favoritem Emmanuel Macron. Exministr a bývalý investiční bankéř. Je mu 39 let a přinesl nový vítr do francouzských voleb. „Je to novátor, někdo, kdo si vytvořil svoje vlastní hnutí. Dá se to přirovnat až k Andreji Babišovi v ČR. Hnutí stojí pouze na něm, Macron není zatím ideologicky příliš vyhraněný, sám se charakterizuje jako centrista a liberál,“ řekl Blesk.cz analytik Chráska.
Expert upozorňuje na to, že Macron má program nastavený na mladší voliče, ale také podnikatele. „Chystá se razantně zlepšit podnikatelské prostředí ve Francii, konkurenceschopnost, zreformovat tamní trh práce, který je pro zaměstnavatele velmi komplikovaný a odrazuje od nabírání nových pracovníků. Snaží se podporovat start-upy, digitalizaci ekonomiky. Je velmi progresivní – podporuje co největší investice do vzdělání, do integrace cizinců, ale třeba i práva homosexuálů,“ vypočítává Chráska, aby dodal: „Je politikem nové generace, který si bere elementy jak z pravice, tak z levice a dělá z toho nový směr.“
Další tvrdý boj o trůny se očekává v Německu. Volby se tam budou konat v září a přinesou zajímavý duel: Angela Merkelová (CDU) vs. Martin Schulz (SPD).
„Momentálně to vypadá, že má skutečně navrch nová tvář Martina Schulze, který přišel z Evropského parlamentu. Určitou únavu z kancléřky Merkelové tady lze sledovat,“ říká Hokovský. Merkelová přitom byla v uplynulých dvou letech výrazně kritizována i řadou českých politiků kvůli své vstřícné „vítací kultuře“ vůči uprchlíkům. Jenže na domácí scéně může kritiku ustát.
„My ve střední Evropě si musíme uvědomit, že pokud zde byla velká kritika na adresu Merkelové s ohledem na její příliš otevřenou imigrační politiku, tak socialista Schulz propaguje ještě více otevřený model jednak vůči imigraci, tak včetně mnohem větší tolerance, co se týče multikulturní společnosti,“ podotýká Hokovský.
Za velkou neznámou, ale také velké překvapení letošního roku považuje souboj Chráska. „Dlouho se zdálo, že Merkelová nebude mít relevantního protikandidáta a v podstatě v pohodě vyhraje volby a vstoupí do čtvrtého mandátu. Nicméně teď podle předvolebních průzkumů už ji SPD v čele se Schuzlem předehnala. Což není nutně odsouzení voličů vůči Angele Merkelové. Jedná se spíše o to, že už přeci jen ve svém křesle sedí 12 let a po tak dlouhé době každý lídr ztrácí popularitu a voliči touží po někom novém,“ poznamenává analytik.
Na pokus o sesazení „královny“ Angely dostal Schulz od své strany ten nejsilnější možný mandát. 100 procent hlasů sociálních demokratů, které původně měl vést do volební vřavy Sigmar Gabriel, ale nyní věří, že přišel „Zeit für Martin“, jak hlásají plakáty a odznáčky sociálních demokratů.
„Je to typický evropský liberální socialista. Člověk, který rozhodně prosazuje hlubší integraci EU, přeje si směřovat k federální unii. Nevidí moc velkou hrozbu v ruské agresivní politice a v duchu německé sociální demokracie má spíš tendenci se s Putinem dohodnout. Myslím si, že mu příliš nezáleží na střední Evropě, že je spíš zaměřený na ty tradiční zakládající země EU,“ upozorňuje Hokovský.
Co se vnitřní politiky týče, Schulz se staví do role muže z lidu a právě běžnému „lidu“ chce vyjít vstříc. Hlavně před volbami. „Přeje si zvednout daně, rozšířit dávky a sociální podporu občanům, v tomto smyslu se staví proti tomu dosud poměrně úspěšnému ekonomického trendu v Německu,“ podotýká analytik Evropských hodnot.
Merkelová podle řady názorů skutečně působí již do jisté míry možná poněkud unaveným dojmem. „Dá se to tak říct speciálně v porovnání s Martinem Schulzem, který je takový hyperaktivní a vášnivější řečník. Merkelová je velmi technokratická, což se Němcům sice zamlouvá, ale po 12 letech se okouká ledacos. Opravdu jí hrozí prohra, nebo to, že většinu v Bundestagu sestaví levicové strany,“ míní Chráska.
Merkelová je spolu s dosluhujícím francouzským prezidentem Francoisem Hollandem jasným lídrem EU, která více výraznějších lídrů postrádá – chybí jak na severu, tak jihu. „Nyní to opravdu vypadá, že budoucí tandem bude Merkelová - Macron, případně Schulz - Macron a tam by se příliš velká změna očekávat nedala. Samozřejmě by došlo k naprosté změně úplně všeho, kdyby ve Francii vyhrála Marine Le Penová. To by přineslo radikální historickou změnu,“ uvádí analytik. Jasně to dokládají i slova Le Penové z první prezidentské debaty: „Nechci být vicekancléřkou Angely Merkelové.“
Jedny zajímavé volby má přitom EU za sebou – nedávné nizozemské. S napětím se očekávalo, zda v nich uspěje Geert Wilders, který se ostře vyhraňuje proti migrantům i muslimům a bývá označován za populistu. Premiér Mark Rutte se však nedal a Wilderse porazil. „Populismus, protievropská kampaň ani srovnávání se s Trumpem Wildersovi křeslo premiéra nezajistily. Povzbudivý příklad z Nizozemska,“ glosoval to na Twitteru český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
„Ukazuje to, že když se středový politik vyjadřuje k tématům, které lidi nejvíc pálí – a to je dnes skutečně bezpečnost, terorismus, masová imigrace – tak když ta témata dobře uchopí, je schopen si udržet vedoucí postavení,“ komentuje nizozemské výsledky Hokovský, který dodává: „Je to důsledek celkem obratného Rutteho postupu, že Geert Wilders skončil na druhém místě. Ukazuje to však zároveň i to, že populisté a protestní strany stále mají výraznou pozici, ale není úplně vyloučené, že se středovým stranám může podařit jejich růst zastavit.“
„Část veřejnosti možná souhlasí s tím, co Wilders říká o islámu – že je to problematické náboženství a že je třeba bojovat proti islámskému extremismu. Ale Wildersovi úplně nevěří, že by byl schopen vládnout, což je mnohem komplexnější problematika. Monotematické strany včetně Wilderse v tomto důvěru u širokého spektra voličů zkrátka nezískávají,“ pokračuje analytik.
Chráska upozorňuje, že „Holanďané neslyší zas tak silně na protiimigrační volání“ a premiér Rutte přebral část voličů „radikálního až agresivního“ Wilderse i díky postoji v diplomatické roztržce s Tureckem, kde ukázal dostatečně rázný postoj proti Ankaře.
17°C
Evropo nepoučila jsi se z nedávných dějin, jeďte se vy sluníčka podívat do Srbské provincie kosovo jak dopadnete až vámi vítaní překročí určité procento v populaci.
Za mě a mé děti pryč z toho chorého €U spolku.