Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Poláci ho nechtějí, Sobotku si získal. Česko Tuska opět podpoří na prezidenta EU

Autor: Zuzana Štíchová - 
6. března 2017
18:40

Evropská unie se mění. Jenže místo reforem, po kterých volají čeští politici, se zatím mění pouze vedení hlavních institucí. Po šéfovi Evropského parlamentu se bude znovu volit také předseda Evropské rady, tedy člověk, který bude mít na starosti veškeré unijní summity. Česko by znovu chtělo v jejím čele polského expremiéra Donalda Tuska. Český předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) to zdůvodňuje regionální spřízněností. Sami Poláci ale Tuska dále nechtějí.

Donald Tusk skončí v čele Evropské rady v květnu. Pokud si ho ale členské státy příští týden znovu zvolí, prodlouží si mandát do konce roku 2019. „Prezident Evropské unie“, jak je Tuskova funkce někdy označována, určuje směřování a priority osmadvacítky. Zároveň ji zastupuje v oblasti bezpečnosti a zahraniční politiky například při jednáních s USA, Ruskem nebo Čínou. Na starost má průběh summitů.

„Situace je dnes taková, že Donald Tusk podle stanovisek, které máme od ostatních členských zemí Evropské unie, má podporu v drtivé většině členských zemí. Polská republika na to má jiný názor, což je věc, kterou lze nepochybně pochopit a Poláci na to mají plné právo,“ komentoval výběr šéfa unijních summitů český premiér Bohuslav Sobotka.

Podívejte se na celý komentář českého premiéra:

Česko má jasno, Tusk je z regionálního pohledu i „náš“ a změnu podle Sobotky nechceme. „My jsme protlačili Tuska před několika lety proto, aby ve vedení jedné z klíčových evropských institucí byl člověk z našeho regionu. Pokládám to za velký úspěch, že je tam dnes Polák. Tusk nám v minulých letech hodně pomáhal z hlediska prosazování názorů V4 v Evropské radě. Pomáhal také České republice z hlediska prosazování našich návrhů, názorů,“ dodal ministerský předseda s tím, že má s bývalým polským premiérem dobré zkušenosti.

Překvapivě se ale za Tuska nepostavili jeho „vlastní“ lidé, tedy Polsko. I proto se země Visegrádu na společné pozici minulý čtvrtek ve Varšavě neshodly. „Bojím se, že pokud by tam nebyl, že může nastat situace, že tam nebude člověk z našeho regionu, a to by byla z pohledu České republiky, ale i dalších zemí našeho regionu, velká chyba,“ uzavřel Sobotka. Stejný názor má i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Kromě Polska nevylučuje možnost odmítnutí podpory Tuska údajně také Maďarsko.

Poláci navrhli jiného kandidáta

Vůdce opozice, který porušuje základní pravidla Evropské unie. I tak polští politici v současnosti mluví o Donaldu Tuskovi. V pátek proto Polsko oficiálně oznámilo, že na šéfa Evropské rady bude kandidovat europoslanec Jacek Saryusz-Wolski.

„Ministerstvo zahraničních věcí (Polska) zaslalo nótu ministerstvu zahraničních věcí Maltské republiky, ve které formálně oznámilo kandidaturu polského europoslance,“ citoval deník Gazeta Wyborcza z tiskového prohlášení polské diplomacie. Malta v tomto pololetí Unii předsedá.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński už minulý týden oznámil, že Tusk, kterému končí funkční období v květnu, nemůže v žádném případě počítat s tím, že ho Varšava podpoří v kandidatuře na další mandát. Tuska označil Kaczyński za politika, „který porušuje základní pravidla Evropské unie“, takový člověk podle něj nemůže být předsedou Evropské rady.

Mezi bývalými polskými premiéry Tuskem a Kaczyńským panuje dlouhodobé nepřátelství. Kaczyński viní Tuska mimo jiné z podílu na smrti svého bratra a prezidenta Lecha Kaczyńského, který zahynul roku 2010 při leteckém neštěstí státní delegace v Rusku.

Summit EU odsoudil násilí v Halabu, vyloučeno není uvalení sankcí. Summit EU odsoudil násilí v Halabu, vyloučeno není uvalení sankcí. | ČTK

Ministr zahraničí Witold Waszczykowski Tuska následně označil za „vůdce totální opozice“ vůči jeho straně PiS. Szaryusz-Wolski je podle něj naopak „garantem nezávislosti“.

Předsedu Evropské rady je možné do funkce zvolit i proti vůli jeho domovské země, v minulosti se to ale ještě nikdy nestalo, upozornila agentura DPA. K jeho volbě není totiž zapotřebí jednomyslnosti, stačí pouze kvalifikovaná většina. Před Tuskem funkci vykonával v letech 2009 až 2014 Belgičan Herman Van Rompuy.

Šéf Evropského parlamentu neměl maturitu a dřív holdoval pití

Výměna v čele vrcholné evropské instituce se konala také v lednu, kdy se stal předsedou Evropského parlamentu po Martinu Schulzovi (Německo) Antonio Tajani (Itálie). Člen evropských lidovců bude předsedat 732 europoslancům na dalších dva a půl roku.

Zvolení Tajaniho novým šéfem europarlamentu předcházela složitá a dlouhá vyjednávání. Europoslanci vybrali předsedu parlamentu až ve čtvrtém kole.

Tajaniho předchůdce Martin Schulz stál v čele europarlamentu pět let, znovu už nekandidoval, protože se chce v Německu postavit jako soupeř kancléřce Angele Merkelové v parlamentních volbách. Schulz byl unikátem, protože významné instituci šéfoval přesto, že kvůli špatným studijním výsledkům nedosáhl na maturitu. Neskrýval ani svůj problém s alkoholem, pět let byl bez práce a na alkoholu byl prý závislý. Z problémů mu pomohl jeho bratr a Schulz tvrdí, že od roku 1980 nepije.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

vlasta1 ( 9. března 2017 16:27 )

Poláci dobře vědí proč ho nechtějí. Nevím co Sobotkovi slíbil ale žádné štěstí to nebude protože právě on patří k vítačům.

krupan10 ( 7. března 2017 11:02 )

souhlas

havran2 ( 6. března 2017 21:19 )

Jeden za 18,druhý bez 2 za 20 !

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa