„Česko je rozdělené. Herman za to ale nemůže,“ míní Niedermayer a řeší Čínu

5. 11. 2016
07:05

Poslední události potvrdily, jak je Česko rozdělené, míní europoslanec Luděk Niedermayer (za TOP 09). Daniel Herman, který se sešel s dalajlamou, za to ale prý nemůže. Niedermayer řeší, co pro nás skutečně znamená dohoda s Čínou. „Přijďte sem a kupte si tady, co chcete,“ vzkázali jsme prý. Právě o orientaci Česka dle něj nyní běží. Blesk.cz zastihl Niedermayera v Praze, v rozhovoru vyzdvihuje dohodu EU s Kanadou, řeší však i hrozbu v podobě Donalda Trumpa.

Blesk.cz: Jak jste vnímal letošní výrazně emotivní 28. říjen, poznamenaný obzvlášť spory mezi Hradem a Danielem Hermanem, který se sešel s dalajlamou?

Niedermayer: Bylo to smutný, to, co jsem viděl, protože to ukazuje, že společnost je rozdělená. Ale vinu opravdu nevidím na straně pana Hermana. To, co Hrad a poté ústavní činitelé udělali kolem návštěvy dalajlamy, se mi zdálo hluboce neadekvátní. Pomalu už se staví všechny ty problémy na sebe a docela hodně lidí už to velmi rozzlobilo.

Vedle hradního ceremoniálu se odehrála i alternativní oslava na Staroměstském náměstí, kterou moderoval Michal Horáček. Co jste na ni říkal? Bude mít takové shromáždění nějaký dopad do budoucna?

Já si vzpomínám nejen tedy na rok 89, vzpomínám si na víc takových shromáždění, a když je nějaký velký podnět, lidé jsou opravdu připraveni dát najevo ten svůj názor, už horší je ale udržet ten jejich zájem o politiku. Ale tím, jak se pomalu blíží parlamentní a prezidentské volby, tak si myslím, že to má větší význam tady toto.

Jádrem sporů nyní byly i hádky o orientaci Česka – zda máme být více směrem na Západ, či zda se stáčíme na Východ. Jakou roli v tomto hraje podle vás Miloš Zeman?

Velmi zvláštní. Když pan prezident Zeman usiloval o zvolení, tak se profiloval jako silně proevropský politik, jako určitý rozdíl proti politice Václava Klause. Možná že řada lidí přes určité obavy ohledně toho, jak bude jako prezident působit, toto vítala. A v poslední době já ho vnímám tedy úplně zásadně jinak. Začalo to jeho postojem k Rusku, který zavání nebezpečností – taková ta symbolická gesta jako účast na oslavách konce války, teď konference na Rhodosu...

Jak vnímáte jeho postoj k Rusku? A k té Číně?

Myslím si, že v Evropě a NATO existuje shoda, že dnešní Rusko je opravdu nebezpečné, nevypočitatelné. Tady si myslím, že ta jeho politika opravdu neslouží zájmům naší země.

Vůči Číně já tady tomu úplně nerozumím. Když se podíváme na ekonomický potenciál spolupráce s Čínou s tím ekonomickým potenciálem fungování na společném evropském trhu, který je teď svým způsobem tím, co se děje v Evropě, ohrožen, tak to jsou naprosto nesouměřitelné věci.

Čili je to absolutně neadekvátní pozornost, která je věnována těm vztahům s Čínou – a pochybuji, že z toho naši občané, naši lidé budou něco zásadního mít – a tomu, jak se jaksi odtahujeme – a velmi často někteří politici provokují lidi ve vztahu k EU. Protože tam je ten náš zájem, tam je naše budoucnost.

A co onen dopis čtyř, který měl Čínu ujistit o české věrnosti? Proč je to podle vás „obrovská blbost“, jak jste to nazval na sociální síti?

Je to blbost proto, protože ČR za žádné vlády nezpochybňovala územní celistvost Číny. A při vší úctě k síle ministra kultury, mám pocit, že ministr kultury nemůže symbolizovat nějakou změnu politiky ČR ve vztahu k Číně. Já sice chápu, že po diplomatické linii nám někdo dal najevo: Co vy to tam děláte, že přijímáte dalajlamu v oficiálních prostorách ministerstva. Ale na to se mělo reagovat po úplně stejné úrovni.

Mně se líbilo, jak jeden z komentátorů napsal, že by očekával, že prohlášení čtyř ústavních činitelů vznikne v momentu, kdy je ohrožená naše republika, a ne v případě tady této, omlouvám se za to, malicherné věci. Připadá mi, že ve věcech, ve kterých bychom to úplně tolik nedělali, my zdůrazňujeme tu naši suverenitu. A ve věcech, kde bychom ji fakt měli zdůraznit, občas máme pocit, že bychom měli postupovat jinak.

Hodně se probírá právě onen ekonomický přínos partnerství s Čínou. A zda různé smlouvy nezůstanou jen na papíře. Proč jde podle vás o absurdní partnerství?

Vůbec ta myšlenka, že my tady masivně podporujeme investice čínských firem do českých podniků v okamžiku, kdy Čína aktivně brání našim firmám, aby kupovaly čínské firmy, nad tím trochu zůstává rozum stát.

Součást toho partnerství je, že by ti partneři měli být nějakým způsobem rovnocenní – a třeba i v té ekonomické oblasti. Situace je ale taková, že Čína drží velmi protekcionistickou ekonomiku se spoustou formálních regulací a ještě více neformálními regulacemi, které jsou dané různou byrokracií, korupcí atd. A my říkáme Číňanům: Přijďte sem a kupte si tady, co chcete. Tady je vidět určitý nepoměr.

Lepší by tedy byl větší důraz na obchody se zeměmi EU?

Naše ekonomika je naprosto logicky orientovaná na obchod s EU, protože je to prostě nejjednodušší. Když si chci v sámošce koupit rohlíky, tak jdu do té sámošky, o které vím, že je otevřená, a která je za rohem, a nevezmu si batoh a nevyrazím přes kopce někam, kde jsem slyšel, že možná něco je, ale jestli mají rohlíky a jestli nejsou na dovolené, to nevím. To je další důvod: že ta ekonomická racionalita tam úplně není.

Na obchodech s Čínou má zájem, řekl bych, relativně velmi malý podíl jednotlivých firem, které ale mají silné zájmy. Všechno to přitom začalo velkým zájmem o poskytování spotřebitelských půjček v Číně, k čemuž bylo potřeba získat obtížně získatelnou licenci.

A myslím si, že z hlediska prosperity naší země a života jednotlivých občanů tam opravdu ten potenciál není. Koneckonců dokládá to to, že některé země to partnerství v našem regionu mají už delší dobu – a že by to mělo nějaký viditelný vliv, to tam prostě není. Ta naše ekonomická budoucnost se opravdu jmenuje Evropská unie. Je to obrovský, bohatý trh, který navíc vyznává poněkud férovější pravidla pro pohyb na něm.

A co problém Dukovan, kdy se objevila zpráva, že Čína měla zájem o přidělení dostavby jaderné elektrárny bez výběrového řízení?

To ukazuje, že ta logika, co si někdo slibuje od toho partnerství, je úplně jiná. Tady je dobře, že docela rychle se zformoval názor, že tohle je úplně špatně. A myslím si, že to i tu Čínu v našich očích velmi poškodilo, protože tohle si nikdo nedovede představit, že bychom mohli takto postupovat. A vůbec – kdybychom připouštěli tuto diskuzi, jakkoliv některé ty velké zakázky jsou otázkou všech možných tlaků, tak nevím, co by po nás měly chtít např. německé firmy za to, že rozšiřují výrobu ve škodovce. To bychom se dostali do úplně absurdních úvah. A ukazuje to, že oni vyznávají opravdu jiná ekonomická pravidla.

V Bruselu byla podepsána dohoda o volném obchodu s Kanadou. Lze porovnávat pro nás, pro Česko, důležitost strategického partnerství s Čínou a dohody s Kanadou, kterou uzavřela celá EU?

To je něco úplně jiného. Ta dohoda s Kanadou je opravdu právní dohoda, která se velmi dlouho, podrobně vyjednávala. Má vliv na konkrétní situaci konkrétních podniků a jeho zaměstnanců. Odpadne tam spousta celních bariér, což umožní našim konkurenceschopným firmám lépe vyvážet do Kanady a kanadským firmám, které mají produkty, které by byly pro naše lidi atraktivní, tak jim dají možnost, aby si je koupili. Toto má konkrétní, jasně definované dopady.

Smlouva o partnerství s Čínou je politická deklarace, kterých jsme před dávnými lety zažili spoustu. Obsah se tam rodí velmi postupně investicemi, z nichž některé možná mají nějaký ekonomický potenciál, jiné jsou spíš pozoruhodné – typu nákupu části fotbalového klubu. Tady je ta úroveň jiná. Je to úplně jiný typ dokumentu, ale někdy mi připadá, že ti politici mají zájem vůbec ty věci prezentovat tak, aby tomu lidé úplně nerozuměli. 

Obchody s Čínou, které prosazují prezident či premiér, kritizujete poměrně ostře...

Nechci snižovat potenciál Číny. To, co se té komunistické Číně v těch minulých dekádách povedlo, je bezprecedentní úspěch. Úspěch, který znamená pro spoustu lidí lepší životní podmínky. Koneckonců i my z toho máme prospěch v dostupnosti řady výrobků za slušné ceny, ale to nic nemění na tom, že ta společnost je tam nastavena jinak, je to od nás hodně daleko, a já jsem rád, že jsem tady, a jsem rád, že nejsem tam.

Kanadská smlouva je tedy pro vás důležitější?

Kanadská smlouva je důležitá věc. Je to smlouva, která se vyjednávala řadu let velmi tvrdým vyjednáváním. Jakkoliv Kanada je také daleko, i když dostupnější než Čína, tak my jsme pro ně snad dvojka jako obchodní partner po Americe. Kanada i my jsme navíc součástí demokratického, západního světa. Měli bychom proto ukázat schopnost se dohodnout. To, co se událo kolem belgického regionálního parlamentu (který hrozil, že smlouvu s Kanadou shodí ze stolu – pozn. red.), bylo docela šokující.

Já jsem moc rád, jak to dopadlo. Když se ta smlouva rychle začala pohřbívat, říkal jsem: ještě počkejme, to není tak jednoduché. A byla by to samozřejmě katastrofa, kdybychom vyhodili z okna tak dlouhou dobu kvalitního jednání.

A jaká je konkrétní výhoda pro Českou republiku? 

Očekává se podstatné zvýšení obchodu s Kanadou, je možné, že budou přímé vývozy z České republiky, ale největší efekt je většinou přes ty nepřímé vývozy, kdy my dodáváme komponenty – a stále je to více komponentů a důležitějších – pro výrobky, které se vyrábí v německých firmách, a ty se tam dováží. Navýšení obchodu má přímý efekt na vyšší ekonomický růst a vyšší ekonomický růst na více pracovních míst a lepší mzdy.

Druhá linie je v tom, že na náš trh by se mohlo dostat některé kanadské zboží, které je konkurenceschopné, ale v současnosti je právě těmi celními bariérami bráněné, takže se to zboží levní.

O obchodních vztazích se mluví i v případě Spojených států. Tam se ale nyní řeší i jiná věc. Americké volby se kvapem blíží. Donald Trump podle vás představuje hrozbu i pro celý svět. Proč?

Amerika nikdy neměla tak nepredikovatelného kandidáta, a když se podívám na to z našeho pohledu – NATO představuje nejdůležitější bezpečnostní záruku pro Evropu, kterou my nyní neumíme nahradit. V okamžiku, kdy on v rozhovoru řekne, že ten článek, kdy všichni pomáhají všem, by neuplatnil v případě, že by třeba Rusko někoho napadlo, to znamená pro nás bezprostřední ohrožení.

Jeho vzhlížení k různým diktátorům a ochota se s nimi na něčem dohodnout připomíná ten svět, který zrovna pro nás nebyl příznivý. Způsob jeho osobního jednání je docela specifický a mám pocit, že by něco udělal s politickou kulturou, která již nyní je místy problematická.

Je tedy jasné, komu budete držet palce v těchto volbách. V čem vidíte hlavní plus Hillary Clintonové? A v čem její minus?

Je kompetentní a zodpovědná. To je jasné plus. Upřímně řečeno, ze své pozice to minus těžko hledám. Ale když jsem byl v Americe a bavil jsem se tam s Američany, tak jsem si uvědomil, že u části populace je silně nepopulární, což samozřejmě pro prezidenta není vůbec dobré.

agfor ( 5. listopadu 2016 14:34 )

Herman za nic nemůže. Jenom chtěl, aby strejda dostal metál a tak ho propašoval do nominace. Miloš má ale svůj rozum a dal mu prd.

kores ( 5. listopadu 2016 12:50 )

Zdravíme tě ču rá ku.

starypes ( 5. listopadu 2016 10:16 )

Ale ty už bys nám tu svoji medaili mohla ukázat teď.

starypes ( 5. listopadu 2016 10:14 )

nezadat1 ( 5. listopadu 2016 10:08 )

Je rozdělené a to na ču rá ky z pražské kavárny a slušný lidi co neuráží řádně zvoleného presidenta většinou národa.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa