14°C
Postiženého s vodícím psem nepustili do MHD. Šabatová chce od vlády nový zákon
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová by měla dorazit na pondělní jednání vlády. Jedním ze zařazených bodů je totiž její doporučení, aby se upravila některá práva postižených, kteří využívají asistenční psy. Šabatovou k tomu motivují případy, kdy údajně došlo k omezení vstupů těchto lidí do MHD či některých budov. Vedle toho se Sobotkův kabinet hodlá zabývat třeba věkem pro odchod do důchodu.
Šabatová byla na vládu přizvána hned ke dvěma bodům. První se týká jejího zmiňovaného doporučení, aby byl přijat zákon, který by upravil některá práva osob se zdravotním postižením, které využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem.
Co k tomu Šabatovou vede? Mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková již dříve avizovala, že úřad chce zareagovat na případy, kdy byl lidem doprovázeným asistenčním psem odepřen vstup do některých budov nebo do prostředků městské hromadné dopravy.
Pes bez náhubku? Postižený do MHD nemusí být puštěn
Ochránkyně práv obdržela podle mluvčí na toto téma za posledních sedm let mnoho podnětů. Jako problém však vnímá, že v Česku neexistuje zákonná úprava, která by práva lidí doprovázených asistenčním psem vymezovala.
Může tak nastat situace, kdy řidič autobusu nepustí do vozu zdravotně postiženého, protože jeho asistenční pes nemá náhubek.
„Psi se speciálním výcvikem pomáhají odstranit, zmírnit nebo překonat následky postižení. Slouží jako kompenzace určitého hendikepu. Takto vycvičený pes je chápán jako nepostradatelná součást osoby se zdravotním postižením. Umožňuje jí uplatňovat právo na volný pohyb a samostatnost,“ uvedla Hrazdílková.
Zákon by měl podle ombudsmanky vymezit veřejně přístupné prostory, do kterých mají lidé v doprovodu speciálně vycvičených psů přístup. Jde například o budovy úřadů, soudů, bank, kulturních zařízení nebo o prostředky hromadné dopravy.
„Tímto svobodným přístupem se také rozumí, že za doprovod psa není vyžadován žádný poplatek ani není svazován dalšími pravidly, jako je například náhubek,“ uvedla mluvčí. Druhou oblastí, která by měla být v zákoně zakotvena, je specifikace výcviku asistenčních psů - zřízen by měl být i úřad, který by hodnotil kvalitu výcviku psa či odbornou způsobilost cvičitelů.
Šabatová: Resort Šlechtové neposkytuje odškodnění
Druhým bodem, který se během pondělní vlády bude týkat Šabatové, je pak vyrozumění veřejné ochránkyně práv vládě o údajné nezákonné správní praxi Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), kterému šéfuje Karla Šlechtová (ANO). Má jít o pochybení při vyřizování žádostí o odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou například nesprávným úředním postupem. Nejčastěji jde o řízení před stavebními úřady.
Šabatová uvádí, že od začátku ledna 2010 do června 2015 ministerstvo obdrželo 250 žádostí o odškodnění, ani v jednom případě ale neshledalo nárok jako důvodný. Podle ombudsmanky 75 žadatelů ministerstvo zažalovalo a v deseti případech soud majetkovou újmu dotyčným už přiznal. O řadě žalob ještě nebylo rozhodnuto.
Podle Šabatové je neposkytování odškodnění ministerstvem dlouhodobým problémem. „Ochránkyně o tom jednala s ministryní i jejími náměstky, ale nepodařilo se je přimět, aby od této nezákonné praxe upustili,“ podotkla mluvčí Hrazdílková.
Podle mluvčí ministerstva Veroniky Vároši je však vždy nutné individuálně posoudit každý případ a ne vždy jsou požadavky na odškodnění oprávněné.
„Ministerstvo pro místní rozvoj musí k vydávání veřejných prostředků přistupovat v souladu s platnou právní úpravou a s péčí řádného hospodáře. V zájmu objektivního posouzení dané problematiky je také potřeba zkoumat i množství soudních sporů, v nichž se žalobci domáhají odškodnění za průtahy, a následně množství a výše soudy přiznaných částek,“ uvedla mluvčí.
Důchod v 65 letech i rozhodování o přehradě
Vedle podnětů od Šabatové má vláda na pondělním programu i další věci. Především ohraničení věku pro odchod do důchodu. Už ve středu se koaliční strany dohodly na hranici dosažených 65 let. Souhlas změna získá zřejmě i v Parlamentu.
Návrh novely zákona počítá s možností hranici posunovat podle výpočtu doby dožití pojištěnců, v penzi mají žít průměrně čtvrtinu života. Podle návrhu by demografické zprávy měly vznikat každých pět let, na vládách pak bude, jak se s informacemi vypořádají.
Vedle toho ministři také projednají návrh na jmenování členů správních rad pojišťoven či zprávu o stavu vodního hospodářství.
V této souvislosti vláda bude také rozhodovat, zda má na místě dosud plánovaného suchého poldru nedaleko Teplic nad Bečvou na Přerovsku vyrůst přehrada Skalička. Pokud by v sobě měla trvale vodu, mohla by pomáhat i v boji proti suchu. Pokud by byla poldrem, částečně by řešila pouze povodně.
Místní ekologové však již dříve uvedli, že stavba přehrady může mít nepříznivý dopad na život v Bečvě i na její vodní tok.
Témata:
Související
Ty jsi ale kus debilního balíka
K čemu by byl postiženému asistenční pes s náhubkem? Stokrát nebezpečnější všem, než i běžný pes bez náhubku, natož asistenční, jsou primitivní blbci jako ty 
Šabatovou mám sice za magora ale tentokrát má výjimečně pravdu.