7°C
Vládní zpráva: Romy bolí hlava a…a ministry z jejich zdravotního stavu taky
Šokující údaje o zdravotním stavu Romů žijících ve vyloučených lokalitách Česka přináší nejnovější vládní zpráva. Podle ní si třeba na bolesti hlavy a deprese stěžují mnohem víc než většinová populace. Doktorům se ale vyhýbají jako čert kříži.
Zpráva o stavu romské menšiny určená ministrům si nebere servítky. „Pohybová aktivita je pro dospělé Romy téměř neznámým pojmem, pokud mezi ni nepočítáme fyzickou práci. Pouze 4 % Romů uvedla, že sportuje několikrát týdně, 44 % uvádí trvalou sedavou činnost. Absence pohybu je problémem u dospělých, romské děti ve vyloučených lokalitách tráví většinu volného času venku v pohybu. Strava Romů obsahuje velké množství masa a sladkostí, chybí zdroje vitaminů a mléčné výrobky,“ stojí v dokumentu z dílny lidsko-právního ministra Jiřího Dienstbiera.
„Dále Romové uvádějí ve větší míře než majoritní populace, že trpí bolestmi hlavy a pohybového aparátu. Také výskyt duševních onemocnění je v této populační skupině vyšší, značnou část tvoří duševní choroby spojené s nadměrným pitím alkoholu,“ stojí pak ve zprávě obsahující i srovnání zdravotního stavu Romů s většinovou populací.
Problém je, že odpovídající výzkumy – například zaměřené pouze na zdraví, a to lidí výhradně z vyloučených lokalit – v Česku zatím chybějí, a jde tak trochu o míchání hrušek s jablky. K závěrům Dienstbierovy zprávy je poněkud skeptická Zuzana Marhoulová z romského střediska DROM.
„Žádné pořádné výzkumy nejsou. Záleží také, jak se kladou otázky. Na druhou stranu se u našich klientů setkáváme ve větší míře s výskytem psychických onemocnění, infekčních nemocí nebo astmatem,“ připouští zdravotně sociální pracovnice. Potvrzuje ale také závěry zprávy v tom, že dostat Romy na zdravotní prohlídku je téměř nadlidský úkol. „Buď je někteří doktoři nechtějí, nebo se k nim nechovají pěkně. Na druhé straně snaha řešit zdraví není u Romů na prvním místě,“ uzavírá Marhoulová.
Dle loňského výzkumu žilo ve vyloučených oblastech až 115 000 tisíc lidí převážně romského původu. Vyloučených lokalit je v Česku na šest stovek.
Smí se to?
Zpracovávání informací na základě etnického původu české zákony nepřipouštějí, jak se tedy autoři zprávy dopídili k údajům o zdraví Romů? „Data pro výzkumy jsou nejčastěji získávána na základě výběrových šetření, jsou anonymní,“ sdělila Olga Jeřábková z kabinetu ministra Dienstbiera.
Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů je nejspíš vše v pořádku, neboť sběratelé dat se osobně ptali Romů, za co se považují a jaké nemoci mají. „Nejde tedy o to, že by někdo evidoval etnicitu pacientů a tu někam dále sděloval, ale o dotazníkový či osobní průzkum a z něj vyvozené závěry,“ uvedl mluvčí úřadu David Pavlát.
Témata:
Související
