„Brusel si z nás střílí.“ Chovanec bojuje proti evropské normě o zbraních

Kterých zbraní se omezení ze strany EU mají týkat?

Návrh se týká poloautomatických zbraní. V Česku jsou to například velmi populární poloautomatické pušky, takzvané kosy, ale návrh by také mohl dopadnout na pistole se zásobníky na více než 20 ran. Zakázány by měly být i samotné zásobníky nad 20 ran do pistolí a revolverů a nad 10 ran do pušek.

Koho, jaké skupiny držitelů zbraní, by u nás případný zákaz nejvíc postihl?

Zákaz by se u nás dotknul stovek tisíc držitelů zbraní. Přitom jde o nařízení, které ve skutečnosti nebude vůbec k ničemu. To se mi nelíbí. Směrnice by dopadla na všechny legální držitele zbraní, tedy jak na občany, kteří mají zbraně pro svou ochranu, tak i na sportovní střelce či sběratele. Proto proti návrhu od počátku vystupujeme.

Co je podle vás největším problémem?

Návrh trestá občany, kteří nic neprovedli. Brusel chce dle mého názoru trestat slušné občany, kteří si legálně pořídili zbraň a kteří u nás jsou pod dostatečnou legislativní kontrolou a přísně prověřovaní. Teroristé si ale legální zbraně nepořizují, takže těch se zákazy nedotknou. Je to absurdní.

Bojujte proti zpřísnění kontroly zbraní, vyzývá ministry Chovanec

Je podle vás nutné omezovat držení znehodnocených zbraní?

V České republice dlouhodobě platí přísná pravidla znehodnocování zbraní. Pokud je zbraň znehodnocena tak, jak má, nelze už ji znovu zprovoznit. Problém nastává, pokud v některých jiných zemích takto důsledně nepostupují. Proto podporujeme nastavení jednotných pravidel znehodnocování zbraní.

Mohou být ustanovení, která jsou v návrhu definována příliš vágně, v praxi vůbec účinná?

Říkám to dlouhodobě, otevřeně a důrazně: postihem legálních majitelů zbraní boj s teroristy nevyhrajeme. Zákaz poloautomatických zbraní je zbytečný a nevidíme pro něj důvod. Brusel se chce vydat špatným směrem.

Je tedy vůbec možné nějak účinně omezit přísun zbraní teroristům, aniž by to postihlo „mírumilovné“ držitele zbraní?

Je třeba posílit mezinárodní policejní spolupráci. Nechci se opakovat, ale voláme po tom už dlouhou dobu. Musíme se zaměřit na toky nelegálních zbraní ze zemí západního Balkánu a jedním z pozitivních kroků by také mohla být zbraňová amnestie, kterou by EU v těchto zemích podpořila.

Může podle vás fungovat mezinárodní registr zbraní?

Umím si představit lepší výměnu informací mezi státy, ale jednotný registr všech zbraní je běh na velmi dlouhou trať.

Jak zabránit tomu, aby se zbraně stávaly anonymní, což návrh nekonkrétně řeší jako „nezničitelné označování“?

Česká republika už od roku 1975 značí zbraně podle standardů mezinárodní Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek palných zbraní. Je tedy přesně stanoveno, jak a jaké díly zbraně je nutné označit, a toto označení nelze jen tak jednoduše vymazat.

„Magor si pro legální zbraň nepůjde.“ Poslanci se přeli o regulaci držení zbraní

Jsou v návrhu podle vás také potřebná opatření?

Rozhodně lepší výměna informací je něco, po čem voláme dlouhodobě. Za současné situace je pro nás ale návrh jako celek nepřijatelný.

Je nutné vůbec nějak zbraně jednotně v EU omezovat?

Náš zákon je v tomto ohledu dostatečně přísný a lepší než v mnohých členských zemích, takže nepovažuji za nutné legální držení zbraní měnit a trestat lidi, kteří legálně drží zbraň kvůli pocitu bezpečí nebo kvůli svému koníčku.

V čem bude spočívat váš návrh pro Brusel?

Opakovaně v Bruselu zdůrazňujeme, že návrh je nedodělaný, plný chyb a míří špatným směrem. Proto ho v této podobě nemůžeme podpořit.

Je reálné, že se ho podaří prosadit?

Máme náznaky, že prosadit náš názor bude velmi těžké. Nicméně i kdybychom na Radě neuspěli, neznamená to, že bychom na jeho prosazení rezignovali. Na ministerstvu vnitra jsem už také zadal analýzu toho, jak se v případě schválení směrnice k návrhům postavit. Rozhodně budeme hledat cesty, které budou v souladu se zdravým rozumem.