9°C
Syková končí po kupčení s „Grossovou nemocí“ v další funkci. Vinu ale odmítá
Vědkyně Eva Syková (za ČSSD) rezignovala na funkci ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, rada její rezignaci přijala. Dlouholetá šéfka ústavu a senátorka za ČSSD čelí kritice kvůli přijímání peněz od pacientů za účast v klinické studii týkající se léčby kmenovými buňkami.
Již v úterý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš Sykovou z funkce formálně odvolal, jeho rozhodnutí měla potvrdit rada ústavu. Nařídil také finanční audit. Syková tvrdí, že nic nezákonného ani neetického neudělala, podle Drahoše však poškodila dobré jméno akademie i ústavu.
Už dříve vědkyně uvedla, že jednání rady ústavu, jejíž je předsedkyní, se nebude účastnit. Ve středu Syková rezignovala na členství a funkci první místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Vyzval ji k tomu premiér a její stranický šéf Bohuslav Sobotka (ČSSD).
To prezident Miloš Zeman naopak prohlásil, že by byl k Sykové vzhledem k jejím předchozím vědeckým úspěchům velkorysý. V roce 2013 udělil uznávané specialistce na výzkum mozku a kmenových buněk státní vyznamenání – medaili Za zásluhy.
Spolupracovníci Sykové podle reportáže České televize brali od pacientů se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) peníze za experimentální léčbu kmenovými buňkami. Účast v klinické studii má být ze zákona bezplatná. Zákeřnou nemocí trpěl například expremiér Stanislav Gross a má ji i plzeňský fotbalista Marián Čišovský.
Lepší experiment než jistá smrt
Syková je přesvědčena, že nic nezákonného neudělala. „Vedl mě soucit a touha uvést nadějnou léčebnou metodu do klinické praxe, a tím pomoci všem ALS pacientům. Neměla jsem z toho žádný hmotný prospěch, sama jsem naopak spolku (Buněčná terapie) darovala nemalé peníze,“ uvedla v rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu Dnes.
„Co jsem měla dělat? Říct těm naléhajícím pacientům, že umřou bez pomoci a bez naděje, protože nemáme peníze, a od nich si je vzít nesmíme? Myslím, že řádně informovaný pacient má právo si o svém zdraví po dohodě se svým lékařem sám rozhodnout,“ uvedla také vědkyně a lékařka, která je špičkou ve svém oboru.
Pacienti, kteří v motolské nemocnici chtěli podstoupit experimentální léčbu, platili podle České televize většinou částku 150 tisíc korun jako sponzorský dar. Podle Sykové šly peníze výhradně na výrobu kmenových buněk, na nákup přístrojů a materiálu pro výzkum, odměny pro lékaře a zajištění provozu spolku.
Témata:
Pokud se jedna o nezdaněné peníze, měla by odstoupit ze všech funkci a pak se jedna o trestný čin. Kde je u těchto lidí morální krédo.