Syková končí po kupčení s „Grossovou nemocí“ v další funkci. Vinu ale odmítá

Již v úterý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš Sykovou z funkce formálně odvolal, jeho rozhodnutí měla potvrdit rada ústavu. Nařídil také finanční audit. Syková tvrdí, že nic nezákonného ani neetického neudělala, podle Drahoše však poškodila dobré jméno akademie i ústavu.

Už dříve vědkyně uvedla, že jednání rady ústavu, jejíž je předsedkyní, se nebude účastnit. Ve středu Syková rezignovala na členství a funkci první místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Vyzval ji k tomu premiér a její stranický šéf Bohuslav Sobotka (ČSSD).

To prezident Miloš Zeman naopak prohlásil, že by byl k Sykové vzhledem k jejím předchozím vědeckým úspěchům velkorysý. V roce 2013 udělil uznávané specialistce na výzkum mozku a kmenových buněk státní vyznamenání – medaili Za zásluhy.

Češi vyvíjí lék na „Grossovu nemoc“. Nadějí jsou kmenové buňky

Spolupracovníci Sykové podle reportáže České televize brali od pacientů se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) peníze za experimentální léčbu kmenovými buňkami. Účast v klinické studii má být ze zákona bezplatná. Zákeřnou nemocí trpěl například expremiér Stanislav Gross a má ji i plzeňský fotbalista Marián Čišovský.

Lepší experiment než jistá smrt

Syková je přesvědčena, že nic nezákonného neudělala. „Vedl mě soucit a touha uvést nadějnou léčebnou metodu do klinické praxe, a tím pomoci všem ALS pacientům. Neměla jsem z toho žádný hmotný prospěch, sama jsem naopak spolku (Buněčná terapie) darovala nemalé peníze,“ uvedla v rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu Dnes.

Léčba Grossovy nemoci měla být v Motole zdarma: Tým senátorky Sykové si za ni nechal platit statisíce

„Co jsem měla dělat? Říct těm naléhajícím pacientům, že umřou bez pomoci a bez naděje, protože nemáme peníze, a od nich si je vzít nesmíme? Myslím, že řádně informovaný pacient má právo si o svém zdraví po dohodě se svým lékařem sám rozhodnout,“ uvedla také vědkyně a lékařka, která je špičkou ve svém oboru.

Pacienti, kteří v motolské nemocnici chtěli podstoupit experimentální léčbu, platili podle České televize většinou částku 150 tisíc korun jako sponzorský dar. Podle Sykové šly peníze výhradně na výrobu kmenových buněk, na nákup přístrojů a materiálu pro výzkum, odměny pro lékaře a zajištění provozu spolku.