Češi vyvíjí lék na „Grossovu nemoc“. Nadějí jsou kmenové buňky

Autor: sou - 
16. 1. 2016
16:13

Do dvou měsíců by měly být připravené publikace k první fázi vývoje léku proti ALS (Amyotrofická laterální skleróza), které podlehl například expremiér Stanislav Gross. Bojuje s ní i oslavovaný fyzik dneška – Stephen Hawking. Výsledky testů prý naznačují, že aplikace kmenových buněk může pacientům alespoň krátkodobě ulevit. Podle MF DNES se do testování zapojilo 28 pacientů a stálo zhruba 20 milionů korun.

První fáze byla zaměřena hlavně na bezpečnost, druhá fáze by se měla týkat primárně účinku aplikace kmenových buněk pacientům s ALS, kterým během nemoci odumírá svalstvo a nakonec se udusí. „První výsledky ukazují, že látku musíme podávat opakovaně a ve vyšších dávkách. Víme, že nemoc vyléčit asi nepůjde, hrajeme o to, aby šel její průběh zpomalit,“ uvedla pro MF DNES šéfka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková, která tým zaměřený na vývoj léku vede. 

Experimentální medicínu financují především privátní zdroje. Na druhou fázi, která má podle odhadů stát zhruba 60 milionů a bude trvat několik let, se hledá investor. „Potřebujeme někoho, komu nepůjde o okamžitou návratnost, uvedl Karel Havlíček, spolumajitel firmy Sindal, která do vývoje investovala prostřednictvím své dceřiné společnosti zhruba 25 milionů.

Dalších 15 milionů investuje královéhradecká rodinná firma Hakel, která bude mít 15% podíl ve firmě Bioinova, pod jejíž hlavičkou vše probíhá. Největší podíl vlastní Ústav experimentální medicíny.

Kolem Bioinovy krouží i švýcarsko-nizozemská nadace, která na výzkum léku na ALS hodlá vynaložit stovky milionů. Kvůli rozložení rizika by firma měla pracovat až na sedmi studiích, které se budou týkat například využití kmenových buněk pro náhrady kostí po operaci páteře nebo při léčbě diabetické nohy. Výsledky mohou být cenné, i když se lék nenajde, protože se alespoň přišlo na to, že tato léčba nikomu neublíží. Užití kmenových buněk má totiž velkou řadu kritiků. 

Podle předsedy České neurologické společnosti Karela Šonky nikdo dosud nepředložil důkazy, že by kmenové buňky u lidí nemocných ALS skutečně zabraly. Syková ale argumentuje nejen vlastními závěry, ale i pracemi ze světa „Pozitivní účinky ukázalo pět z devíti studií, přestože ve většině případů šlo zatím o zkoumání bezpečnosti,“ upřesnila.

Bioinova zápolí i s etickým rozměrem výzkumu. Někteří pacienti totiž měli zaplatit za aplikaci dávky až 150 tisíc spřízněné nadaci. Pacienti podle Sykové věděli, že jde pouze o experimentální léčbu a Státní ústav pro kontrolu léčiv prý o každém podání věděl a nic nenamítal.

S ALS se potýkají i další osobnosti. V případě fyzika Stephena Hawkinga hovoří lékaři o zázraku:

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Konec kauzy Čapí hnízdo - Státní zástupce zastavil stíhání Andreje Babiše

flesch2z ( 17. ledna 2016 22:48 )

ježiš, opr: skončily

flesch2z ( 17. ledna 2016 22:41 )

Takže tam skončili Grossovo prachy? Proto se k téhle léčbě tak upínal. Je třeba z jistit z jakého účtu odešly a budem doma.

Zobrazit celou diskusi
Další videa