Varování před novým plynovodem z Ruska: Máme výhrady, potvrdil Zaorálek
Kontroverzní projekt plynovodu Nord Stream 2, který má přivést plyn z Ruska přímo do Německa, čímž by podle kritiků ohrozil současnou síť přepravy plynu po EU, se ocitl pod palbou i po jednání ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) s jeho švédskou kolegyní. Zaorálek potvrdil, že si země V4 na plynovod postěžovaly Evropské komisi.
Státy visegrádské skupiny minulý týden požádaly Evropskou komisi o přezkoumání souladu projektu Nord Stream 2 s evropskými pravidly. Na tiskové konferenci po jednání se švédskou ministryní zahraničí Margot Wallströmovou to dnes novinářům řekl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Státy V4 podle Zaorálka zopakovaly dřívější výhrady vůči projektu, který by měl přivést v budoucnu další plyn po nové trase z Ruska přímo do Německa. Podle kritiků by projekt výrazně ovlivnil situaci na poli energetické bezpečnosti. Zvýšil by totiž závislost Evropy na ruském plynu a zároveň by mohl mít negativní dopad na vztahy s Ukrajinou.
A nejen v tom je prý problém. „Je to znovu vyjádření kritického vztahu k projektu Nord Stream 2, který znamená zdvojnásobení kapacity přepravovaného plynu do Evropy z Ruska,“ prohlásil dnes Zaorálek. „Opakujeme tam své výhrady a požadujeme, aby se prozkoumalo, do jaké míry je projekt v souladu s budováním evropské energetické unie,“ dodal. Za Českou republiku podle něho podepsal výzvu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Jsem rad, ze mohu rici, ze CZ-SE vztahy jsou na vynikajici urovni. @SweMFA pic.twitter.com/BCYus1hXkW
— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) 15. března 2016
Projektu energetické unie šéfuje slovenský eurokomisař Maroš Ševčovič. I ten se k projektu plynovodu Nord Stream 2 staví kriticky.
Premiéři Česka, Polska, Maďarska a Slovenska přitom loni v prosinci zaslali předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dopis, v němž poukazují na to, že pokud Brusel považuje energetickou unii za jednu ze svých priorit, měl by zajistit, aby jejím principům odpovídaly všechny chystané projekty.
V listopadu protestovaly proti projektu Nord Stream 2 u Evropské komise země východní části EU včetně Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Litvy, Lotyška a Estonska.
Nevoli na východě Evropy vyvolal už první plynovod Nord Stream, který v roce 2011 začal přivádět do Německa ruský plyn podmořskou cestou, a obešel tak území Polska, Běloruska a Ukrajiny. Na projektu Nord Stream 2 se dohodl ruský Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell. Rozšíření plynovodu by zvýšilo jeho kapacitu na dvojnásobných 110 miliard krychlových metrů ročně.
Samo, jdi se vycpat..Rusku jde o ukončení zbytečných bojů v Sýrii v důsledku arabských jar...během 4 let odešlo ze Sýrie 5 milionů lidí i bez vojenského zásahu Ruska,čím dřív porazí protivládní rebely tím lépe! Navíc Rusko má už desítky let námořní základnu v Tartuzu, tak co jako. Pokud by nebyla v Sýrii, může jí mít jinde!! Tak nemel kraviny!