Zemanův rok: Výprask Hanče a Tonče, vyhnání uprchlíků a ostuda na Albertově

Už začátkem roku rozproudil prezident Miloš Zeman krev svých odpůrců tvrzením, že demokratický novinář Ferdinand Peroutka obdivoval Adolfa Hitlera. Výrokem šokoval během oslav 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi 27. ledna. „Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem „Hitler je gentleman“. Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“,“ řekl Zeman.

Peroutkův údajný článek ale nenašel ani prezidentův nejvěrnější muž a jeho mluvčí Jiří Ovčáček, ani nikdo další, a to i přesto, že Miloš Zeman v červenci nabídl nálezci 100 tisíc korun z vlastní kapsy jako odměnu.

Kvůli prezidentovým výrokům a sporům o článek už nejvyššího představitele České republiky žaluje Peroutkova vnučka Terezie Kaslová. Přestože se právníci obou stran snažili dohodnout, nepodařilo se jim to. Spor tak může skončit až rozhodnutím soudu. „Je to velmi silné osočení, já bych řekla nehorázné, a myslím, že jsou věci, které si člověk nemá nechat líbit. Navíc postupem doby pan prezident svá tvrzení umocňuje,“ komentovala Zemanova slova Kaslová.

Existuje novinový článek „Hitler je gentleman“, jehož autorem má být podle prezidenta Zemana (70) protektorátní novinář Ferdinand Peroutka? | archiv Blesku

Inspiraci nacisty našel prezident znovu i o několik dnů později, a to když přišla v pořadu Blesku S prezidentem v Lánech řeč na kauzu norských dětí. Norská sociálka Barnevernet odebrala Evě Michalákové a jejímu manželovi oba syny v květnu 2011 kvůli údajnému sexuálnímu zneužívání. Zeman se proto sešel s norskou velvyslankyní.

„Z mé strany to bylo velmi, velmi kritické, až superkritické vyjádření k dětem Michalákovým,“ řekl Zeman 8. února. Norský úřad na ochranu dětí označil za stát ve státě. „Každý rozhovor se mnou musí vyvolat nějaký skandál... Víte co to byl Lebensborn? To bylo nacistické zařízení, kde byly vychovávány nacistické děti. Ti dva kluci jsou vlastně v pěstounském zařízení podobném Lebensbornu,“ upozornil Zeman. „Ty děti jsou jiným slovem odnárodňovány,“ dodal prezident.

Co se v rodině Michalákových ale skutečně stalo, to ví jen několik málo zasvěcenců, a ti to navíc nesmějí říct. Spis totiž není veřejně přístupný. Za návrat obou chlapců do Česka ale bojují jak někteří čeští ministři, tak premiér a prezident.

Eva Michaláková se svými chlapci ještě pospolu. | archiv Blesku

„Kdybych byl jejich rodič, tak je pohladím, políbím a pak je ohnu přes koleno…,“ takhle prezident Miloš Zeman okomentoval návrat ztracených dcer Hanči a Tonča, které unesli ozbrojenci v Pákistánu. S propuštěnými Češkami se nevíc odmítl setkat. Podle něj jednaly neprozřetelně a neprospěly České republice.

Informace o propuštění dvojice mladých žen se do Česka oficiálně dostaly 28. března, prezident Zeman ale potvrdil, že o jejich svobodě věděl už několik dní. Češky strávily v zajetí dva roky poté, co se rozhodly cestovat do Indie po zemi, nikoliv letadlem. V Pákistánu je z autobusu vytáhla skupina ozbrojenců přesto, že s sebou měly ozbrojený doprovod a na hlavách šátky.

Na informace o jejich strádání panuje dál přísné embargo, podle některých náznaků je ale zřejmě nedrželi teroristé, nýbrž „zločinecká organizace“. Experti si myslí, že minimálně část svého vězení strávily dívky v muslimské rodině. Jejich propuštění zajistila turecká humanitární organizace IHH.

Hanča a Tonča se domů vrátily po 2 letech | Foto: ČTK, archiv Blesku

Za „poněkud prekérní“ označil americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro situaci, kdy prezident Miloš Zeman oznámil cestu do Moskvy na vojenskou přehlídku v rámci oslav 70. výročí konce druhé světové války v Evropě. Na tuto akci chtěl cestovat jako jediný z nejvyšších představitelů zemí EU. Ostatní ji kvůli anexi Krymu bojkotovali a dorazili do Moskvy například později. Sám Schapiro dodal, že samozřejmě nemůže do plánování zahraničních cest českému prezidentovi mluvit. Zemanův hněv už ale nezastavil.

„Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánů svých zahraničních cest žádným velvyslancem,“ nechala se slyšet začátkem dubna hlava státu. „Obávám se, že po tomto prohlášení má naopak velvyslanec Schapiro dveře na Hrad zavřené,“ dodal Zeman.

„Je mi líto, že prezidenta Zemana se mé vyjádření dotklo. Očekával bych, že jakožto někdo, kdo tvrdí, že si váží přímočarého jednání, prezident ocení mou upřímnost,“ reagoval americký diplomat.

Andrew Schapiro s prezidentem Zemanem při jmenování velvyslancem na Pražském Hradě. To se na sebe ještě usmívali | ČTK

5. května odmítl Miloš Zeman podepsat jmenování trojice vysokoškolských profesorů. Jiří Fajt, Ivan Ošťádal a Jan Eichler se nakonec společně s univerzitami rozhodli bránit soudně a prezidenta zažalovali a podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) mají velkou šanci uspět.

„V případě Jiřího Fajta je důvodem žádost ředitele Národní galerie o poskytnutí milionového příplatku k jeho ročnímu platu od Komerční banky, což lze považovat za pokus o neoprávněné obohacení se,“ řekl k tomu hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Se jmenováním Eichlera měl prezident problém kvůli působení v propagandistických útvarech československé armády, Ošťádal měl prý kontakty u StB. Řízením na univerzitách ale všichni tři prošli.

Pokračuje tak vleklý spor hlavy státu s vysokými školami, který začal krátce po inauguraci. Zeman na jaře 2013 odmítal vysokoškolským profesorem jmenovat také Martina C. Putnu. Údajně kvůli chování na veřejnosti. Následovaly problémy v Brně. Rektor tamní univerzity Mikuláš Bek zakázal prezidentovu přednášku na půdě své školy. Od té doby nezve Zeman Beka a z jiných důvodů ani jihočeského rektora Libora Grubhoffera na předávání státních vyznamenání 28. října. To považuje za urážku pro změnu akademická veřejnost a rektoři proto bojkotují pozvání na Pražský hrad hromadně a opakovaně.

Prezident Miloš Zeman v době, kdy se ceremoniálu jmenování profesorů ještě neodmítal účastnit - v Karolinu v roce 2013. | ČTK

V polovině června představila čínská státní televize CCTV na Pražském hradě premiéru prvního dílu animovaného seriálu Krtek a Panda. V plánu je 52 dílů a 300 milionů diváků. Spolu s dětmi z pražské základní školy a čínskými dětmi se na krátký film podívali i prezident Miloš Zeman a místopředsedkyně čínské Státní rady Liou Jen-tung.

Krtek, tentokrát trojrozměrný, najde doma v Čechách ztracenou plyšovou hračku, medvídka pandu. Z textu na visačce se dozví, že pochází z Číny, a snaží se s pandou skamarádit. Ta ale zůstává hračkou a po čase ji najde holčička, které se ztratila. Pro Krtka je to ale impulz odjet do Číny a najít živou pandu. Krtečka propagoval při svých cestách do Číny právě prezident Zeman.

Až do konce života hodlá prý prezident zachovat svůj rituál projížděk po Veselském rybníku na Vysočině. Letos mu počasí přálo a vyletněn vyrazil s pádly k vodě už začátkem července. Vedro bylo dokonce tak nesnesitelné, že odložil i tričko. „Je to každoroční obřad, kterého se nevzdám do konce svého života. I kdybych už byl o berlích, tak ty berle odložím, někdo mě naloží do člunu, třeba moje žena a já hezky poplavu,“ komentoval svou projížďku.

Obvyklý je i Zemanův ležérní vodácký úbor. K šedému triku s límečkem Zeman vytáhl ze skříně na chalupě na Vysočině modro-zelené bermudy s květovaným vzorem. Na nohou pak měl gumové boty do vody. Outfit „doladil“ zelenou čepicí s nápisem Rebel Beer.

Kapitán Miloš Zeman a jeho úbory při projížďce po rybníku | Foto Blesk - Ladislav Křivan, Zbyněk Pecák

Že prezident Zeman není příznivcem uprchlíků, kteří se mnohdy nekontrolovatelně valí do Evropy, není žádné tajemství. V srpnu ve třetím díle pořadu S prezidentem v Lánech představil trojici vět, které ve vztahu k migrantům hodlá prosazovat a které nejlépe vystihují jeho názory. „První věta zní: Nikdo vás sem nezval. Druhá věta: Když už tady jste, tak musíte respektovat naše pravidla, stejně jako my respektujeme pravidla, když přijedeme do vaší země. Třetí věta: Když se vám to nelíbí, běžte pryč.“ Na celé vyjádření se můžete podívat na videu:

Velmi pestré bylo z pohledu hlavy státu září 2015. Začátkem měsíce se vypravil na kontroverzní návštěvu Číny, kde se zúčastnil vojenské přehlídky na náměstí, na kterém komunisté masakrovali lidové povstání. „Jestliže oslavujete konec války, tak je obvyklé, že uspořádáte vojenskou přehlídku, to platí skoro v každé zemi,“ hájil svou účast Miloš Zeman. Navrch si podle řady kritiků nenašel čas na nastolení lidskoprávních témat.

Po návratu z Číny si hlava státu příliš klidu neužila, zhruba za 14 dní totiž nad Pražským hradem místo prezidentské standardy zavlály obří rudé trenky. Autorem recese byli umělci ze skupiny Ztohoven. Incident odneslo výpovědí několik odpovědných lidí, trestu se ale samotní umělci vyhnuli. Od té chvíle se na setkání prezidenta s občany, například během návštěv v krajích, objevují v davu tu a tam menší verze rudých trenýrek.

28. září vyrazil Zeman v rámci shromáždění OSN v New Yorku na večeři pořádanou americkým prezidentským párem Obamových, se kterými se Miloš Zeman také vyfotil. Místo kritiky svých odpůrců se do něj tentokrát pustili jeho příznivci.

Jeden ze Zemanových nejbližších spolupracovníků neprošel bezpečnostní prověrkou. 7. října se hradní kancléř Vratislav Mynář proti rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu ohradil a podal rozklad. A i když s touto variantou nepochodil a úřad mu i rozklad v prosinci zamítl, může se odvolávat ještě poměrně dlouho. Což mu ostatně poradil i jeho hradní šéf.

Důvěru hlavy státu přesto má. I kdyby se nakonec Miloš Zeman rozhodl Mynáře vyměnit, oznámil, že pro něj na Hradě vždycky místo najde. Podle České televize za neudělením prověrky stojí zamlčená autonehoda v opilosti před 30 lety, nevyjasněné vlastnictví některých pozemků a držení anonymních akcií. Spekuluje se také o problematických podnikatelských kontaktech.

Zemanův kancléř Mynář se pochlubil tím, že zažádal o bezpečnostní prověrku na stupni přísně tajné | ČTK

Že to hlava státu za vystoupení 17. listopadu na Albertově po boku Martina Konvičky, známého bojovníka proti islámu v Česku, schytala od svých odpůrců, nebylo žádné překvapení. Už podruhé ale letos šlápla na kuří oko i svým příznivců. Pro některé bylo zkrátka společné pění státní hymny Zemana, Konvičky a místopředsedy Úsvitu Marka Černocha moc. Za „ne zrovna šťastné“ ho označil například senátor Zdeněk Škromach a prezidentův obdivovatel Jaroslav Foldyna mluvil dokonce o chybě. Stejně jako později premiér Bohuslav Sobotka (všichni tři ČSSD).

Martin Konvička si za své výroky o mletí muslimů do masokostní moučky nebo jejich zplynování vysloužil trestní stíhání. Za podněcování nenávisti mu hrozí až dva roky vězení. Hnutí Úsvit, které je s Konvičkou názorově spřízněno, to označilo za „politický proces jako z 50. let“.

Trestní oznámení na entomologa a docenta Jihočeské univerzity Konvičku podala státní zástupkyně ze severních Čech. „Připomínám, že zmíněné výroky pan prezident v žádném případě nesdílí, jak veřejně sdělil. Na shromáždění na podporu pana prezidenta ostatně tyto výroky nezazněly, jsou mnohem staršího data,“ komentoval obvinění Zemanův mluvčí.

Českou hymnu zpívají 17. listopadu zleva Martin Konvička, Jindřich Forejt a Miloš Zeman | ČTK

Na závěrečném zasedání Senátu 10. prosince byl Miloš Zeman jedním z hlavních témat. Senátoři si dokonce nechali zpracovat analýzu od několika ústavních právníků, zda je Zemanovo vystupování v pořádku.

„Byť kontroverzní výroky pana prezidenta znepokojují velkou část české veřejnosti, tak bylo konstatováno, že podezření pro velezradu či hrubé porušení ústavy nejsou tak závažná, aby se toto podezření proměnilo skutečně v žalobu na prezidenta pro velezradu,“ komentoval závěry zkoumání senátor Jiří Šesták (STAN).

Zároveň ale právníci označili výroky a jednání prezidenta za hraniční nebo dokonce překračující české zákony. Problematické prý bylo jmenování Rusnokovy úřednické vlády, kde převládali zástupci Strany práv občanů Zemanovci, protahování při jmenování současné vlády a nerespektování zahraniční politiky vlády.

Miloše Zemana už řešili dokonce na veřejném jednání senátoři. | ČTK