O odposlechu se dozví jen desetina „jalově napíchnutých“, hřímá poslanec

„Skutečnost je taková, že z 551 osob za rok 2013, kterých se to týkalo, bylo informováno 56,“ řekl Blesk.cz Korte a dodal: „Považuji to za dost zásadní lapsus,“ dodal.

Odposlechům nezabráníte: Jak poznat, že máte napíchnutý telefon?

Na pondělní odpoledne proto svolal do sněmovny seminář, kam pozval zástupce z ministerstva vnitra, spravedlnosti, z unie obhájců a unie soudců. Korte na ně chce tímto způsobem vyvinout tlak, aby se situací něco dělali.

Pomoci má registr odposlechů

„Je zde řada odposlouchávaných osob, přičemž odposlech u nich nevedl k dalším postupům v trestním řízení, čili ty odposlechy byly takzvaně jalové. V takovém případě vzniká povinnost orgánu, který pravomocně věc ukončil, osobu informovat, že byla odposlouchávána. Je zde patrně několik set osob, kterých se to týká, které se to nikdy nedozví, neboť příslušné orgány činné v trestním řízení tuto povinnost neevidují, nekontrolují, nevymáhají,“ popsal.

Lidé, kteří se dozvědí o takovém odposlouchávání, potom mohou podat k Nejvyššímu soudu stížnost na nezákonnost nasazení odposlechu. To se však podle Korteho za posledních pět let stalo jen zhruba v třech desítkách případů, což mu přijde podezřele málo.

Ročně totiž policisté odposlouchávají kolem sedmi tisíc telefonních čísel. „Za posledních několik let to stále stoupá. Odůvodňuje se to tím, že stoupá počet buněk. To samozřejmě může být pravda, já si ovšem nejsem jist, že odposlechy nejsou jaksi nadužívány,“ řekl Korte.

Situaci by podle něj pomohlo, kdyby vznikl jakýsi registr odposlechů. „Příslušný orgán, který pravomocně ukončí věc, ať už policie, státní zástupce nebo soudce, tam tu informaci pinkne, aby o tom byla nějaká evidence.“