"Zákonná úprava měla garantovat neoprávněně odposlouchávaným občanům ochranu jejich práv. Orgány činné v trestním řízení si s vůlí zákonodárce poradily a dokázaly vyloučit prakticky jak jejich informování, tak jejich následné právo na soudní ochranu," uvedla unie, která je zájmovým spolkem založeným několika advokáty.

Unie zdůraznila, že odposlech je závažným zásahem do práva na soukromí a práva na tajemství zpráv podávaných telefonem. "Je nanejvíce tristní a alarmující, že orgány činné v trestním řízení, bez zájmu zodpovědných činitelů, dlouhodobě tolerují porušování těchto základních práv člověka," tvrdí.

Zatímco v roce 2009 bylo odposlouchávaných lidí 2726, o rok později se jejich počet přehoupl přes tři tisíce a loni poprvé překonal čtyřtisícovou hranici. Unie uvedla, že zejména Útvar pro odhalování organizovaného zločinu odposlechy nadužívá, aniž by náležitě hodnotil jejich přiměřenost. Navíc prý o odposleších nedbale informuje. "V roce 2013 měl povinnost informovat o provedeném odposlechu celkem 240 osob a neinformoval nikoho," napsala unie. Protikorupční policie měla prý loni informovat 59 lidí a povinnost splnila u čtyř. Ve všech ostatních případech prý oba útvary shledaly, že se na ně vztahuje výjimka stanovená trestním řádem.

Policejní prezidium s kritikou nesouhlasí. "Jestliže policii zákon v konkrétních případech ukládá povinnost informovat osoby o provedeném odposlechu, Policie České republiky tuto svou zákonnou povinnost beze zbytku plní. Jestliže se ve věci vyskytují okolnosti uvedené v § 88 odstavec 9 trestního řádu, tedy důvody, pro které osoby o odposlechu informovat nelze, policie opět v tomto případě postupuje zcela v souladu s trestním řádem a osoby dle znění tohoto ustanovení neinformuje," sdělil ČTK tiskový mluvčí Jozef Bocán.

Doplnil, že trestní řízení navíc dozoruje příslušné státní zastupitelství a získané důkazy včetně jejich oprávněnosti a zákonnosti následně posuzuje soud.

Trestní řád stanoví, že informace o odposlechu se nepodává mimo jiné "v řízení o zločinu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, spáchaném organizovanou skupinou". Podle unie si policie text nesprávně vykládá tak, že jde o dvě samostatné podmínky, a nepodává proto informace o odposleších jak v řízeních o zločinech s trestní sazbou nejméně osm let, tak ani v řízeních o zločinech spáchaných organizovanou skupinou.

O provedeném odposlechu má informovat policista, státní zástupce nebo soudce, jehož rozhodnutím bylo řízení pravomocně skončeno. Unie upozornila, že statistiku o plnění informační povinnosti vede pouze policie. Soustava státních zastupitelství, soudy ani ministerstvo spravedlnosti evidenci nemají, a plnění povinnosti tak ani nekontrolují.