Minimální mzda poroste o 700 korun. Pracovat se musí vyplatit, říká Marksová
Jednání o minimální mzdě bylo ve čtvrtek na vládě překvapivě rychlé. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), která návrh ministrům předkládala, očekávala přitom dlouhou debatu. Kabinet se ale shodl na růstu minimální mzdy od ledna 2016 o 700 korun. Od nového roku tak bude minimální mzda v Česku 9900 korun. Postiženým poroste o 1300 korun na 9300.
700 korun přidá vláda na minimální mzdě. Od ledna 2016 tak nebude možné v Česku legálně pracovat za méně než 9900 korun. Za posledních deset let tak stoupla téměř o tři tisíce.
Dlouhé debaty se vedly o tom, jak velké by navýšení mělo být. Zaměstnavatelé prosazovali na jednání tripartity pouze 500 korun, odbory naopak požadovaly tisícovku. "To je jakýsi kompromis," přiznává ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
"U nás je ekonomika na takové výši, kromě toho teď roste, že se opravdu musí vyplatit pracovat a není možné, aby lidé dostávali tak strašně málo za svojí práci," dodává ministryně.
Za důležitý krok považuje dnešní rozhodnutí také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Vláda svými kroky zlepšuje nejen situaci zaměstnanců, ale rovněž napravuje pochybení předchozích pravicových vlád, které zvýšení minimální mzdy dlouhodobě blokovaly a v důsledku toho má naše země stále jednu z nejnižších minimálních mezd v EU," řekl.
Před jednáním panovaly obavy
Před dnešním jednáním přitom mezi ministry panovala směrem k návrhu na zvýšení minimální mzdy skepse. Hnutí ANO chtělo návrh podmínit stopkou pro zvyšování životního minima a lidovci dávali přednost shodě v tripartitě - tedy mezi zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů.
"Pokud se nebude zvyšovat životní minimum, pak bychom to mohli odsouhlasit," řekl k tomu ministr dopravy Dan Ťok (ANO).
"Já bych chtěl, aby se to vrátilo na jednání tripartity, aby na tom byla dohoda," požadoval zase lidovecký ministr Marian Jurečka.
Spokojeni ale nejsou ani zaměstnavatelé, ani odbory
Odboráři navýšení minimální mzdy vítají, zcela spokojeni ale nejsou. Přidat chtěli totiž tisícovku. "Očekávali bychom vzhledem k pozitivnímu vývoji ekonomiky větší dynamiku růstu minimální mzdy. Jsme přesvědčeni o tom, že by vyšší zvýšení nemělo žádné negativní dopady na zaměstnavatele," řekl předák odborářů Josef Středula.
To ale odmítají zaměstnavatelé a i 700 korun se jim zdá moc. Snížit prý budou muset například zaměstnanecké benefity a vyhrožují podle Hospodářské komory i propouštěním. Nespokojeno je prý až 70 procent podnikatelů.
Proti se staví i Svaz průmyslu a dopravy. "Požadujeme, aby zvyšování minimální mzdy bylo něco automatického v návaznosti na kondici průmyslu, aby bylo pro firmy předvídatelné, jednoznačné a budou se umět na změnu připravit,“ komentoval situaci jeho viceprezident Jan Rafaj.
Zvýšení minima i pro hendikepované
To je o něco složitější - má totiž přímý dopad na státní rozpočet a Andrej Babiš, jak známo, trvá na udržení schodku pro rok 2016 na 70 miliardách.
„Ti zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, tak jakmile se zvýší minimální mzda, tak aby udrželi chráněné dílny, tak budou požadovat navýšení státního příspěvku," vysvětluje Marksová.
Přesto se zvýšení nakonec podařilo prosadit. Od ledna 2016 bude nově pro lidi s postižením minimální mzda 9300 korun.
Jako o 700 a sami si přidávají kolik?Dělají si z lidí co dřou p r d e l.Je to tu horší jak v Kocourkově ,tam to bylo alespon organizovaný.Co s tím dělat nvm