Bělobrádek o své neléčitelné nemoci: Začaly mi chromnout prsty! Hrozí mu vozík

Když v roce 1999 zemřel po těžké leukemii v otec lidovců Josef Lux (†43), musela strana hledat náhradu. Na kongresu v listopadu 2010 se jí stal neznámý Pavel Bělobrádek, který do strany vstoupil před deseti lety - v roce 2004. "Mám roztroušenou sklerózu, jsem plně stabilizován, plně kompetentní k plné zátěži," sdělil před svou volbou delegátům. Politik s neléčitelnou nemocí to v současnosti dotáhl na vicepremiéra. Jak se mu však žije se zákeřnou chorobou?

Nemoc bez léku

Bělobrádek trpí remitentní formou roztroušené sklerózy. Tahle nemoc postihuje centrální nervový systém, kde vytváří roztroušená zánětlivá ložiska - plaky, léze - a ničí obaly nervových vláken. Lék se na ni objevit zatím nepodařilo. "Ta choroba se nikdy nezastaví, pouze se buď utlumí nebo probíhá velmi pomalu," potvrzuje Bělobrádek. Příčiny nemoci nejsou jasné. Zdaleka nejde jen o genetické předpoklady, ale o kombinaci různých faktorů - viry a infekce, ale i nadměrný stres. Nemoc postihuje zejména mladé dospělé ve věku 20 až 40 let. Což je ostatně i Bělobrádkův příklad.

Diagnóza z vejšky

První příznaky na sobě náchodský rodák Bělobrádek zpozoroval, když dokončoval vysokou školu. Studoval tehdy Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně. Cítil se divně, začaly ho svrbět dlaně, což však přičítal spíš možné alergické reakci. Lékaři však napoprvé nemoc neodhalili. "Ty vlastní příznaky, které mě přivedly k té diagnóze, bylo vlastně to, že mě zničehonic začaly chromnout prsty," říká Bělobrádek v rozhovoru pro ČTK.

Začal ztrácet rovnováhu, výrazně se zhoršila jeho fyzická kondice a přidaly se i urologické problémy. Putoval do nemocnice a diagnózu mu doktoři udělali na základě magnetické rezonance a rozboru mozkomíšního moku. Týden ve zkouškovém období proležel na kapačkách. Kvůli nemoci skončil s fotbalem, dostudovat se mu však podařilo. "Nevěděl jsem, co se mnou bude, tak jsem dostudoval s tím, že ta moje prognóza byla nejistá," vzpomíná Bělobrádek.

Občas vypadám jak opilý

Choroba není v pravém slova smyslu za smrtelná. Díky utlumení projevů se pacienti dožívají obdobného průměrného věku, jako běžná populace. Provází je však zdravotní komplikace. "Tuhnou". A mohou skončit na vozíku a odkázáni na pomoc okolí.

Bělobrádkův stav se sice se stabilizoval, příznaky nemoci se mu však nevyhýbají. Třeba brnění rukou, či nohou. "Někdy vypadám jak opilý, protože se zamotám, padají mně věci z ruky, takže zásadně házím mobilem po zemi a padají mi klíče," uvádí jeden z příkladů. Výraznější zhoršení nemoci se v tomto případě nazývá ataka. "V podstatě jedinou (ataku) jsem měl, když jsem měl potíže v zaměstnání. To byl také důvod, proč jsem odešel ze zaměstnání a stal jsem se politikem," vysvětluje Bělobrádek, který opustil povolání veterinárního inspektora na jatkách.

Politika mu však prý svědčí. Bělobrádek od ledna nemusí používat kortikoidy, které mají řadu vedlejších účinků. Namísto toho si každý den dává injekci s interferony, což jsou tělu mnohem bližší látky. Preventivně pak užívá antidepresiva.

Plány na dva roky dopředu si nedělám

Vzhledem k nejasnému dalšímu vývoji nevyléčitelné nemoci však Bělobrádek tvrdí: "Některé věci neřeším, protože, co bude za rok, za dva, to nevím, takže já jsem v tomhle trochu svobodnější možná než mnozí další, neřeším nějakou budoucí kariéru, protože dřív nebo později stejně budu muset skončit." Přirovná se k hokejistům - jde od zápasu k zápasu, dělá krok za krokem, žádné velké plány. Musí počítat s tím, že by jednou mohl skončit na invalidním vozíku. 

Sebelítosti, co ho to postihlo, však prý nepropadl. A černé scénáře si také nemaluje. "Já jsem to bral, jak to přijde. Já z těch věcí nedělám nějak drama, prostě to k životu patří, choroby a neštěstí chodí po lidech, a ne po horách," říká Bělobrádek. Nejvíce tak nemoc zdrtila jeho rodiče a bratra-lékaře.

Družka, se kterou žije 13 let

Jeho rodina se však prý s chorobou již smířila. Bělobrádek přitom nyní za důležitější než zdraví považuje právě mezilidské vztahy. "I nemocný člověk může mít kvalitní život, pokud má kvalitní mezilidské vztahy, pokud žije v prostředí lidí, kteří ho mají rádi, kteří ho berou takového, jaký je," říká ženatý vicepremiér, který má s manželkou Janou syna Josífka (2012). "Manželka si mě brala, když už věděla, jakou diagnózu mám. Já jsem jí říkal, že mám dvě milenky, jedna je KDU-ČSL, kterou sice opustit mohu, ale eresku (roztroušenou sklerózu), že asi neopustím nikdy," dodává Bělobrádek. S nemocí řije již 13 let. Provázet ho bude do konce života.