Šok ve Sněmovně: Palach nebojoval proti totalitě, řekl Grebeníček
Zdánlivě jasná debata o tom zda má být 16. leden, kdy se upálil Jan Palach, zapsán v českém kalendáři jako památný den, se ve Sněmovně proměnila v pořádný skandál. Poslanec KSČM Miroslav Grebeníček zpochybnil, že Palach svým činem bojoval proti komunistické totalitě.
Bývalý předseda komunistů Miroslav Grebeníček dnes zpochybnil tvrzení, že čin Jana Palacha v roce 1969 směřoval proti komunistické totalitě. Uvedl to ve Sněmovně při projednávání poslanecké novely, podle níž by se den Palachova činu měl zařadit mezi významné dny. Koalice na protest opustila jednací sál dolní komory. Novela byla posléze i přes výhrady komunistů schválena.
Grebeníček v projevu nejprve připustil, že "je rozumné oběť Jana Palacha připomínat". Předkladatele novely ale vzápětí obvinil ze svérázného výkladu historických událostí a účelové úpravy minulosti. "Tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci, je naprosto zavádějící," prohlásil Grebeníček, který je označován za představitele stalinistického křídla v KSČM.
Ohlasy
"Zástupce KSČM pan Grebeníček nám jasně ukázal, že se jejich myšlení a demagogie hraničící s fanatismem za 45 let vůbec, ale vůbec nikam neposunuly," uvedla předkladatelka novely Jana Černochová (ODS). Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) uvedla, že by měly platit nějaké etické limity a že Grebeníček ve svém účelovém vystoupení obrátil smysl celé věci.
Proti tomu se postavila Marta Semelová (KSČM). "Jste to vy, kteří převracíte přes 20 let historii. Jste to vy, kdo předkládáte hrdiny za vrahy a vrahy za hrdiny," prohlásila na adresu koalice. Předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik uvedl, že Grebeníček jen připomenul některé historické souvislosti jinak než tvůrci novely. "Beru to tak, že jste pouze nechtěli poslouchat jiný názor," komentoval odchod vládních poslanců z jednacího sálu.
Smířlivě vystupovali zástupci ČSSD. Palach se podle Stanislava Křečka (ČSSD) upálil "na protest proti naší zbabělosti, na to, jak se rychle zapomínalo na ideály". Podle Vítězslava Jandáka (ČSSD) není třeba zdůvodňování, proč si připomínat Palacha, a bavit se "o věcech podružných", neboť Palach byl hrdina.
Jan Palach měl dvě podmínky, které měly být splněny, jinak se upálí další dobrovolník (žádný nebyl, Jan byl osamělý běžec): 1. Okamžité zrušení cenzury, 2. zákaz rozšiřování Zpráv (kolaborantský plátek tištěný v NDR). Takže nepožadoval odchod okupačních spřátelených armád ani nebojoval proti komunistické totalitě. Grebeníček měl pravdu. Mimochodem, celé pražské jaro bylo vyvoláno obrodným procesem v komunistické straně a všichni těmto komunistům fandili. Bohužel, po sedmi dnech lidového odporu odjel za zatčenými kom. funkcionáři do Moskvy generál Svoboda a všichni v Moskvě (kromě Kriegela) podepsali tzv. Moskevské protokoly, můžete si je vygůglit. A začala plíživá normalizace, byla zavedena cenzura, lidé se začali bát a pomalu rezignovali. Kdo jste nezažili, tak do toho nekecejte.
