Pohřeb Otakara Motejla (†77): Sálem zněl smích

Už ráno přišly s květinami k Divadlu Na Fidlovačce vzdát poctu prvnímu českému ombudsmanovi desítky lidí. V 10:00 pak začalo oficiální rozloučení, kterého se účastnili i prezident Václav Klaus a jeho slovenský protějšek Ivan Gašparovič. "Pracovali jsem spolu u soudu v jedné budově. Potkávali jsme se každý den. Naposledy jsem se s ním viděl asi před rokem. Plánovali jsme další setkání, ale ne takové," vzpomínal na Otakara Motejla slovenský prezident.

Sálem zněl smích

Na pohřbu promluvil také Tomáš Töpfer, ředitel Divadla Na Fidlovačce. "Přáním jeho dcery Kateřiny bylo, abych toto dnešní smuteční setkání ukončil nějak veseleji. Pan Motejl k nám spolu s dcerou velmi rádi chodili," vysvětluje, proč je rozloučení s Otakarem Motejlem "v obyčejném dřevěném divadle, ne v žádné honosné instituci".

Z nahrávky poté zazněl hlas Otakara Motejla při vyprávění veselé historky. Někteří smuteční hosté se při poslouchání nahrávky usmívali. Nakonec ze záznamu zněl sálem smích celého publika. Všichni na Motejla vzpomínají jako na člověka, který měl rád humor.

Vzpomínali vrcholní politici

Jako na charakterního člověka, který dokázal zformovat důstojnou podobu a funkční systém úřadu veřejného ochránce práv, zavzpomínali na zesnulého na zhruba půlhodinové slavnosti šéfové obou parlamentních komor Přemysl Sobotka a Miroslava Němcová. S osobní vzpomínkou na kolegu z oboru vystoupil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

"Ota byl především člověk nadaný láskou a pochopením k ostatním, i když ji nikdy nestavěl na odiv. Dokázal i v těch nejtěžších životních osudech nalézat útěchu a víru, že život stojí za to žít. A tuto víru na potkání rozdával hlavně těm slabým, potřebným nebo ohroženým," uvedl na shromáždění, které zakončila státní hymna. Na budově sněmovny, která veřejného ochránce práv volí, visí černý prapor.

Divadlo Na Fidlovačce, kam Motejl rád chodil, si jako místo posledního rozloučení vybrala po domluvě s kanceláří Poslanecké sněmovny Motejlova rodina. Ve vstupu do divadla mohli lidé podepisovat kondolenční listiny.

Proběhnou další vzpomínkové akce

Po pohřbu se na přání pozůstalých uskuteční i zádušní mše. Sloužit ji má Tomáš Halík ve středu v pražském kostele svatého Salvátora.

Vzpomínkové setkání před kanceláří veřejného ochránce práv se v pondělí dopoledne koná v Brně. Pozváni byli představitelé justice, státní správy, vysokých škol a společenského života, setkání připomene Motejlovo téměř desetileté působení ve funkci ombudsmana i jeho podíl na budování Nejvyššího soudu v Brně.

Přečtěte si záznam online přenosu:

10:49 - Mezi prvními divadlo opustili prezidenti. Ivan Gašparovič venku pro média zavzpomínal na Otakara Motejla. "Pracovali jsem spolu u soudu v jedné budově. Potkávali jsme se každý den. Naposledy jsem se s ním viděl asi před rokem. Plánovali jsme další setkání, ale ne takové," řekl Gašparovič.

10:47 - Divadlo se opět otevře pro veřejnost. Kondoleční kniha bude v divadle k vyjádření soustrasti do pondělního poledne.

10:38 - Smuteční hosté odcházejí z prostorů hlediště.

10:35 - Byla spuštěna opona. Hosté kondolují rodině. Václav Klaus podává ruku jeho dceři.

10:34 - Hraje česká státní hymna, která oficiální smuteční rozloučení ukončí.

10:32 - Na závěř Töpfer vyzval přítomné k tomu, aby povstali a minutou ticha uctili památku Otakara Motejla.

10:31 - Sálem zní historka, poté i nahrávka, v níž mluví Otakar Motejl a ozývá se smích publika. Lidé v hledišti poslouchají, někteří se lehce usmívají.

10:28 - Slovo si vzal Tomáš Töpfer, ředitel Divadla Na Fidlovačce. "Přání jeho dcery Kateřiny bylo, abych toto dnešní smuteční setkání ukončil nějak veseleji. Pan Motejl k nám spolu s dcerou velmi rádi chodili," vysvětluje, proč je rozloučení s Otakarem Motejlem "v obyčejném dřevěném divadle, ne v žádné honosné instituci".

10:28 - Sálem hraje další Motejlova oblíbená píseň, kterou zpívá gospel.

10:25 - Lidé před divadlem jsou nespokojení, že se nemůžou dostat dovnitř. Jeden z příchozích se kvůli tomu dokonce dostal do konfliktu s ochrankou.

10:22 - "Před příslušníkem StB si nikdy nesedl na zadek. Přesto měl vždycky v šuplíku svého stolu připraven zubní kartáček, pro všechny případy," promlová advokát David Uhlíř.

10:20 - Hraje píseň Tmavomodrý svět Ježka, Voskovce a Wericha.

10:18 - Před budovou divadla se scházejí lidé, kteří se marně pokoušejí dostat dovnitř.

10:16 - "Otakare, budeš nám chybět. Ještě jsme tě tady potřebovali. Dávej na nás tam nahoře pohor. Děkujeme ti," rozloučil se se svým kolegou a přítelem Pavel Rychetský.

10:14 - "Nikdo si nepamatuje, že by Otakara Motejla kdy viděl skleslého. Vždy dokázal svou bolest nést statečně a osamoceně. Pan doktor Motejl byl skutečnou a všemi uznávanou autoritou," čte u řečnického pultíku Rychetský.

10:10 - "Co říct o muži, když všechno o jeho výjimečném charakteru, odvaze, hluboké lidskosti, obrovské erudici, když všechno bylo v posledních dnech po jeho náhlé smrti řečeno," hovoří Pavel Rychetský. "Žil ve víře, kterou kolem sebe rozdával, že život je potřeba žít,"

10:07 - Promlouvá Miroslava Němcová, místopředsedkyně poslanecké sněmovny. Cituje Cicera a mluví o pospolitosti lidské společnosti. "Vážený pane doktore, děkujeme vám," uzavřela Němcová svou řeč.

10:03 - Smuteční řeč pronáší předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka.

10:01 - Po první klasické melodii Dvořákovy Novosvětské hraje jazzová skladba Černá kára Evy Olmerové.

10:00 - Smuteční obřad právě začal. Hosté stále přicházejí do sálu. V první řadě sedí Václav Klaus s Přemyslem Sobotkou. Vedle Klause je několik volných míst.

9:59 - Všichni jsou již na místě. Do divadla se dostalo také několik seniorů.

9:56 - V koloně právě přijel slovenský prezident Ivan Gašparovič.

9:53 - Rodina a příbuzní Otakara Motejla přijeli společně velkým autobusem.

9:52 - Pietní rozloučení začne v 10 hodin, mělo by trvat asi půl hodiny. Poté budou prostory divadla opět otevřeny pro veřejnost.

9:50 - Přijel prezident České repbubliky Václav Klaus. Pozvaný je také slovenský prezident Ivan Gašparovič. Zatím nepřijel.

9:48 - V hledišti sedí téměř celá vláda, členové parlamentu.

9:46 - Většina lidí přišla bez květiny, pravděpodobně je poslali předem. Před Motejlovou rakví leží desítky věnců od jednotlivců i státních institucí.

8:59 - U rakve drží čestnou stráž vojáci.

8:35 - Od rána sem proudí lidé, kteří přinášejí květiny, aby uctili památku prvního českého ombudsmana. Rozhodně se nejedná o davy, přicházejí spíše desítky lidí.

8:13 - Divadlo Na Fidlovačce je otevřeno široké veřejnosti, která se může přijít rozloučit s ombudsmanem Otakarem Motejlem. Pietní obřad se státními poctami začne v 10 hodin a přístup na něj budou mít jen pozvaní hosté.

V úřadu byl deset let

Motejl zemřel 9. května ve věku 77 let po krátké nemoci v nemocnici v Brně-Bohunicích. Patřil k výrazným osobnostem justice a byl prvním ombudsmanem České republiky. Do funkce byl zvolen dvakrát. Letos v prosinci by tomu bylo deset let od doby, kdy se úřadu ujal.

Kdo bude příštím ombudsmanem?

Motejlova nástupce navrhnou prezident a Senát, z návrhů budou vybírat ale zřejmě až noví poslanci po květnových parlamentních volbách. Na volbu mají zákonem danou šedesátidenní lhůtu, její konec tedy vychází na začátek července. Pokud poslanci nikoho nevyberou, proces si se stejnou lhůtou zopakují.

Posláním ombudsmana je chránit občany před byrokratickým přístupem státu. O tom, že se kancelář ochránce těší vzrůstající důvěře, svědčí i nárůst podnětů a stížností od veřejnosti.

Otakar Motejl: Ten, který měl být zbytečný

V žebříčcích popularity i důvěry byl Otakar Motejl (†77) prezidentu Václavu Klausovi nejtěžším soupeřem. A zatímco Motejl prohlašoval, že »prezidenta jako hlavu státu musím brát vážně, ať je to kdokoliv«, Klaus jeho úřad neuznával.

Ombudsman byl podle něj zbytečností a jen trafikou za zásluhy. „Měl pocit, že vlastně on sám je ombudsman. Jeho kancelář ale dávala žadatelům otcovské rady, psala jim, ať se mají dobře, ať mají hodně dětí, ale že pan prezident pro ně nic udělat nemůže. A já dělat můžu,“ byl přesvědčen Motejl.
Klause tedy na úřad pozval. Aby viděl, že neřeší případ smradlavého botníku na chodbě paneláku. „Pře o děti mě děsí a lomcuje mnou vztek a beznaděj. Řeším neuvěřitelné licitace, kdy rodiče vypočítávají, mám barák s bazénem, čistokrevné psy…“ říkával Motejl.

Později svým zaujetím začal »lámat« i Klause. Nakonec mu mohl i osobně nosit na Hrad výroční zprávy. „Mám pocit, že už bere můj úřad jako součást našeho právního řádu,“ řekl po jedné ze schůzek. Klaus mu prý ale stejně připravil materiál, že řeší také asi pět tisíc případů ročně. „Ale já měl stejně o pár podání víc,“ radoval se Motejl.

Oba se naposledy setkali před čtyřmi týdny. „Každému muselo být jasné, že mu jde o dobrou věc a pro dobrou věc je ochoten nasadit své úsilí,“ napsal Klaus v soustrastném dopise Motejlově dceři. Bylo to velké uznání někdejšího »trafikanta«.