Tošenovský rozdrtil konkurenty

Žádný jiný kandidát se přes hranici 100.000 preferenčních hlasů nedostal.
Tošenovský byl dvojkou na kandidátce ODS. Díky preferenčním hlasům předstihl jejího lídra Jana Zahradila, který jich dostal skoro 66.000 a stal se v tomto směru druhým nejúspěšnějším kandidátem. Třetí největší počet preferenčních hlasů - téměř 61.500 - dostala jednička komunistické kandidátky Miloslav Ransdorf. Až za ním skončil lídr kandidátky ČSSD Jiří Havel s téměř 60.000 preferenčními hlasy.

Zuzana Roithová, která stála v čele kandidátky KDU-ČSL, obdržela přes 52.500 preferenčních hlasů, dvojka sociálnědemokratické kandidátky Richard Falbr jich získal skoro 45.000 a Jana Bobošíková, která vedla kandidátku koalice Suverenita, téměř 43.000. Dvojka kandidátky KSČM Vladimír Remek dostal skoro 41.000 preferenčních hlasů, desátý na kandidátce ODS Jaroslav Zvěřina téměř 34.200 a dvojka kandidátky KDU-ČSL Jan Březina přes 23.100 preferenčních hlasů.

Smůlu měli Bobošíková a Zvěřina, kteří křesla v europarlamentu obhajovali. Ačkoli patřili mezi deset kandidátů, kteří obdrželi nejvíce preferenčních hlasů, nestačilo jim to k obhájení mandátů. Zvěřina přitom do značné míry doplatil na to, že letos Česko volilo 22 europoslanců, zatím před pěti roky to bylo 24. Pokud by jich i letos volili čeští voliči 24, obě křesla "navíc" by podle propočtů ČTK na základě volebních výsledků získala ODS - evropským poslancem by se v tomto případě znovu stal právě Zvěřina a rovněž karlovarský primátor Werner Hauptmann.

Účast v letošních volbách do Evropského parlamentu (28,22 procenta) byla jen o jednu desetinu procenta nižší, než při předchozích eurovolbách před pěti lety.

Tabulka znázorňuje definitivní rozdělení mandátů a počet preferenčních hlasů, které kandidáti získali od voličů jejich strany.