Vláda bude jednat o úpravě Listiny základních práv a svobod

"Jde o zařazení slov potvrzujících, že se všechna práva týkají i zdravotně postižených," řekl ČTK ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb (za SZ), který návrh předložil.

I kdyby ale vláda předlohu podpořila, nynější dolní komora ji možná nestihne schválit. Jde o novelu ústavy, což znamená, že k jejímu přijetí je nutná ve sněmovně i v Senátu třípětinová většina. Předseda ústavně právního výboru dolní komory Marek Benda (ODS) považuje za naprosto vyloučené, že by to tato sněmovna mohla ještě stihnout.

"Kromě toho ten návrh pokládám za věcně velmi sporný," řekl ČTK. Úpravě listiny by podle něj musela předcházet dlouhodobá jednání. "Listina se za těch 18 let, co platí, měnila jedinkrát," konstatoval Benda. Případné "lepení" změn o prázdninách před koncem funkčního období sněmovny považuje za absurdní.
Projednávání Kocábova návrhu měla již v dubnu v plánu předchozí vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS), z jednání jej však stáhla. Premiér v demisi Topolánek tehdy uvedl, že návrh byl stažen, protože je zjevné, že jej do konce volebního období nelze prosadit.

Předčasné volby by se měly uskutečnit v říjnu. Sněmovna tento týden schválila jiný ústavní zákon, podle něhož má dolní komora v současném složení skončit právě do poloviny letošního října. Přijetí zákona o zkrácení volebního období, jehož návrh předložili zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených, nyní může ovlivnit už jen Senát. Prezident ústavní zákony vetovat nemůže.

Podle Kocábova návrhu by rozšířená Listina základních práv a svobod měla začít platit právě od října letošního roku. Výhrady k úpravě však vyjádřila ministerstva práce i zahraničí, podle nichž je změna nadbytečná.