Zhruba 40 procent registrovaných voličů v tomto nejmenším pobaltském státě využilo možnosti hlasovat od 21. února elektronicky.

Podle volební komise bude mít vítězná strana 34 mandátů z celkového počtu 101 křesel v estonském parlamentu. Estonská strana středu (EKK) premiéra Ratase obsadí 26 křesel a krajně pravicová Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) 19 křesel.

Předvolební průzkumy v zemi, která má 1,3 milionu obyvatel a je členem NATO a Evropské unie, očekávaly těsný souboj. Střídavě slibovaly vítězství Estonské straně středu premiéra Ratase, který hlasoval na internetu ve snaze přilákat mladé voliče, a liberální Reformní straně.

Za černého koně voleb byla považována Konzervativní lidová strana Estonska, která slibovala snížit daně, brojí proti migraci a těží z nespokojenosti ve venkovských oblastech. V minulých volbách získala strana, kterou vedou otec a syn Mart a Martin Helmeovi, 8,1 procenta hlasů, což bylo sedm křesel. "Bylo by smutné, kdyby se u nás dostali k moci populisté, jako se to stalo v jiných zemí, i ve Spojených státech," řekl agentuře AP jeden z voličů Peter Janson.

Dosavadní estonskou vládní koalici tvoří EKK spolu se sociálními demokraty (SDE) a stranou Vlast. Sociální demokraté získali v dnešních volbách 9,8 procenta hlasů a Vlast 11,4 procenta.

Tématy volební kampaně byly daně, platy, napětí kolem výuky v ruštině a rozkol mezi městy a venkovem. Zemi se ekonomicky daří a může se pochlubit nízkou nezaměstnaností.

O křeslo ve 101členném tallinnském parlamentu se ucházelo 1099 kandidátů z deseti stran. Do zákonodárného sboru vstoupí jen zmíněných pět uskupení, která získala přes pět procent hlasů.