Chášukdžího případ vyvolal pochybnosti o vůli Rijádu věc skutečně vyšetřit. Saúdská Arábie zprvu popírala novinářovu smrt a přiznala ji až s velkým zpožděním. Chášukdží byl zabit při své návštěvě saúdskoarabského konzulátu v Istanbulu 2. října. Podle dosavadního šetření byl uškrcen a jeho tělo rozčtvrceno. Dosud se ale nenašlo a Saúdská Arábie k této věci mlčí.

Ajbán dnes prohlásil, že král Salmán nařídil prokurátorovi "případ vyšetřit podle platných zákonů a předvést viníky před soud".

Turecko umožnilo Saúdské Arábii podílet se na vyšetřování, avšak Ankara dala několikrát najevo, že není se způsobem vyšetřování ze strany Saúdské Arábie spokojena. Dnes se v tureckém vládním listě Sabah objevila informace odkazující na "důvěryhodné zdroje", které tvrdí, že tým vyslaný do Turecka k vyšetřování ze Saúdské Arábie ve skutečnosti ničil důkazy.

Jde podle listu o 11 lidí, kteří do Turecka přijeli devět dnů po vraždě a mezi nimiž byli dva odborníci na chemii a toxikologii. "Tato skupina nepřijela do Istanbulu vnést světlo do okolností vraždy, ale zničit důkazy o ní," napsal Sabah. Jmenoval dva členy týmu, kteří údajně přicházeli na konzulát denně, dokud z Turecka 17. října neodjeli.

K debatě v HRC se připojilo několik dalších zemí. Zástupce USA, které mají v radě pozorovatelský status, odsoudil "předem naplánovanou vraždu" Chášukdžího a řekl, že je důležité věc řádně vyšetřit. USA z HRC v červnu vystoupily na protest proti jejímu údajnému protiizraelskému zaměření.

Australská zástupkyně Sally Mansfieldová označila "zprávy o plánované vraždě za hluboce znepokojující".

Francouzský vyslanec François Rivasseau vyzval Saúdskou Arábii, aby "okamžitě ukončila praxi věznění a svévolného zatýkání" novinářů a aktivistů a aby respektovala právo občanů na svobodu náboženského vyznání. Znepokojení nad vězněním Saúdských Arabů za jejich stížnosti na stav v oblasti lidských práv vyjádřily v debatě také Rakousko, Belgie a Dánsko.

Ajbán řídí saúdskoarabskou komisi pro lidská práva a prohlásil, že jeho země trvale chrání lidská práva v souladu s principy islámského práva šaría a tradičních společenských hodnot. Řekl dále, že občané mají zaručeno právo na svobodný projev a názor, avšak toto právo je omezeno zákony, jež "chrání práva jiných a národní bezpečnost i veřejný pořádek".