Nesouhlas s referendem dalo Turecko tento týden zřetelně najevo, když uspořádalo vojenské manévry na irácké hranici. Vláda krok zdůvodnila tím, že rozpad sousedního státu může zapříčinit vážný světový konflikt.

Erdogan, který se nyní účastní zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, řekl v úterý světovým lídrům, že referendum v severním Iráku by mohlo zažehnout nové konflikty na Blízkém východě.

Novinářům před svým hotelem prezident oznámil, že turecká bezpečnostní rada spolu s kabinetem bude v pátek jednat o možném uvalení sankcí na irácký Kurdistán. Ačkoliv turecký prezident neuvedl, o jaký typ sankcí by mělo jít, řekl, že "nebudou běžné".

Ankara má úzké obchodní vztahy s kurdskou regionální vládou v Iráku, která přes Turecko denně pumpuje tisíce barelů ropy a která nedávno schválila plány, jež ruskému ropnému koncernu Rosněfť umožní v regionu investovat do plynovodů k exportu plynu do Turecka a do Evropy.

Referendum chce vedení autonomního iráckého Kurdistánu uspořádat 25. září. Nic na tom nezměnil pondělní krok iráckého nejvyššího soudu, který pozastavil organizaci hlasování do doby, než se rozhodne, zda referendum není v rozporu s ústavou.

O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozparcelovaly koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.

Kromě Bagdádu a Ankary na chystané hlasování v Kurdistánu hledí podrážděně také Teherán. Turecko i Irán se totiž obávají, že vývoj v Iráku posílí separatistické tendence Kurdů na jejich území.

Ke kritikům plánovaného kurdského referenda se dnes přidala i Saúdská Arábie. Odtržení iráckého Kurdistánu od Iráku by podle Rijádu mohlo region uvrhnout do riskantní situace. Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí proto prezidenta kurdské autonomie Masúda Barzáního vyzvalo, aby referendum zablokoval.

K posunutí termínu referenda Kurdy dříve vyzval i Washington, který se, stejně jako generální tajemník OSN António Guterres obává, že to ovlivní tažení proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), proti němuž bojují společně kurdské milice a jednotky irácké armády.