Magistrát vyzývá žadatele o evropské peníze v jednotlivých vlnách, takzvaných výzvách. Operační program otevře letos žadatelům 13 výzev za téměř čtyři miliardy korun, které jsou zaměřeny na modernizaci či zvyšování kapacity škol nebo na zvyšování komfortu v městské dopravě.
Nejvíce peněz je k dispozici ve výzvách z prioritní osy 1 zaměřené na výzkum, technologický rozvoj a inovace. "I v rámci této prioritní osy evidujeme značný zájem žadatelů a finanční prostředky se daří na smysluplné projekty přidělovat," dodala.
Největší zájem je o výzvy týkající se školství. "Letos na jaře Praha uzavřela dvě z nich, do kterých se přihlásil rekordní počet žadatelů. Ti si na modernizaci a vybavení škol a navýšení kapacit základního vzdělávání za účelem inkluze měli šanci rozdělit 700 milionů korun," uvedla Ropková.
Z dotací chce například upravit a vybavit laboratoř Střední škola umělecká a řemeslná na Praze 9, vytvořit zázemí pro polytechnické dovednosti mateřská škola v Praze - Kolovraty či základní škola v Praze 8, která chce zmodernizovat učebnu chemie a přírodovědy.
Nově lidem s žádostmi pomáhá ombudsman pro evropské fondy, který jejich situaci odborně posoudí, doporučí řešení a další postup. Pozici ombudsmana zastává bývalý ředitel magistrátního odboru evropských fondů Jan Hauser.
Česká republika měla ke konci července smluvně zajištěno 33,6 procenta evropských dotací určených na programové období 2014 až 2020. Nejhůře čerpající operační program Praha - pól růstu měl vyčerpaných jen 14,5 procenta. Naopak nejlépe čerpající program Zaměstnanost měl smluvně zajištěno 65 procent.
Praha dostávala v letech 2007 až 2013 peníze prostřednictvím dvou operačních programů: OPPA (Evropský sociální fond) a OPPK (Evropský fond pro regionální rozvoj). Finance z nich dočerpávala i po roce 2013.
