Především z Libye míří v posledních měsících k italským břehům nyní největší migrační vlna směrem do Evropy. Připomíná to ostatně text návrhu deklarace, který upozorňuje, že na této trase bylo loni zaznamenáno 181.000 příchozích a počty mrtvých či nezvěstných na moři jsou od roku 2013 každý rok rekordní.

"Stovky lidí už přišly o život v roce 2017 a nyní přichází jaro. Jsme proto odhodláni k dalším krokům, které omezí migrační proud v centrálním Středomoří a rozbijí obchodní model pašeráků. Zůstáváme však bdělí také na dalších trasách," měli by uvést šéfové států a vlád EU. Diskusi o migraci bude podle programu zveřejněného na webu maltského předsednictví EU přítomna i britská premiérka Theresa Mayová. Až v podvečer bude jednání pokračovat bez ní, tedy ve formátu, v jakém byl loni v září svolán podobný neformální summit do Bratislavy o budoucnosti unie po britském odchodu ze společenství. Nyní bude šéfy států a vlád sedmadvacítky čekat debata o deklaraci týkající se budoucnosti unie, která by měla být přijata 25. března na další podobné schůzce v Římě při příležitosti šedesátého výročí podpisu Římských smluv, jednoho ze základní kamenů evropské integrace.

Není vyloučeno, že v pátek se premiéři a prezidenti dotknou také dalších témat, včetně dění souvisejícího s nástupem nové americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa. "Je to nepochybně příležitost zabývat se velkými tématy," poznamenal dnes mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas.

K debatě o migraci v centrálním Středomoří už přispěla Evropská komise, jejíž návrhy by měli v pátek lídři unijních zemí podpořit. Stejně jako nedávno šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová zmíní šéfové států a vlád potřebu posílit výcvik, počty a vybavenost libyjské pobřežní stráže. Připomenou také význam rozvoje libyjských místních komunit na pobřeží a zlepšení jejich hospodářské situace.

EU by se měla snažit pomoci libyjské vládě snížit tlak na její jižní hranici, také ve spolupráci se státy na její druhé straně. Zhoršit práci pro pašeráky a převaděče by měly nejen společné akce libyjských, evropských a mezinárodních úřadů a agentur jako je Europol, ale i na migranty samotné cílené informační kampaně v zemích, odkud vyrážejí.

Na vzniku odpovídajících přijímacích kapacit v Libyi by EU měla spolupracovat s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM), které by také měla unie výrazněji než dosud pomáhat s podporou a organizací dobrovolných návratů migrantů už přímo z Libye tak, aby se nevydávali přes moře dál do Evropy.

Verze návrhu závěrečného dokumentu maltské schůzky také oceňuje záměr Evropské komise rychle představit novou návratovou politiku a dát vodítka členským zemím unie ohledně toho, jak v rámci stávajícího evropského práva efektivně vracet do zemí původu ty, kdo v unii nemají právo na azyl. Tuto věc chtějí členské země řešit také v diskusi o návrhu komise na reformu celého evropského azylového systému.